Zima
„Na včelnici klid a mír. V domě včelaře dílenské práce, marketing včelích produktů a neméně důležité je studium a vzdělávání se v oboru.“
Vůdčí kvetoucí rostliny
Nejsou.
Práce na včelnici
V době zimního období musíme dbát, aby na včelnici byl naprostý klid a včely nebyly rušeny žádnými vnějšími a vnitřními vlivy. Všechna opatření jsme již měli provést řádně na podzim, ale někdy se přece jen nějaká malá, nebo větší havárie stane. Potom napravení do normálního stavu pro včely znamená další život. Zima je dobou vegetačního klidu a odpočinku.
Zimní chomáč se během zimy pomalu sune v uličkách po zásobách, včely nemohou přelézat mezi nimi. Nízká teplota mimo hrozen včel (chomáče) jim to prostě nedovolí. Proto každá včela zůstává po celou zimu v té uličce, ve které ji zastihly chladné dny na podzim. To nám osvětluje, jak důležitý je požadavek, aby včely měly v každé uličce dostatek zásob. Stráví-li včely med ve své uličce, nebo se „odtrhnou“ od těchto glycidových zásob před koncem zimy, je s nimi konec. Takové včely zemřou a přitom je v úlu ještě dostatek zásob, jen se k nim neumí dostat.
Sníh a led
Když napadne sníh, provede včelař některá opatření. Kyprý sníh, i když jsou úly celé zapadlé, nevadí. Situace se zhorší, když povrch sněhu na slunci roztaje a pak zmrzne. Vytvoří se ledová truska, která nepropouští vzduch. Včelstva by mohla trpět nedostatkem vzduchu. Proto je nutné trusku sněhu rozrušit. Jinak včely pod vrstvou přezimují dobře, jsou chráněny proti větrům i proti přílišným tepelným výkyvům. V době tání je však nutné sníh kolem úlů odstranit, aby voda nenatekla dovnitř. Sníh na letácích, pokud se rovněž neproměnil v led, nevadí. Zledovatěl-li, může led ucpat neprodyšně česna, a tím zamezit přístupu vzduchu.
Výhoda varoadna spočívá právě v tom, že včelstvu umožňuje čerstvý vzduch po celý rok. Led a sníh odstraňujeme velmi opatrně a v tichosti. Samozřejmě pokud teploty vystoupí nad 8-10 °C, máme na včelnici odstranit sníh vždy, protože již na chráněném stanovišti se teplota ještě více může zvýšit a včely udělají prolet za účelem vyprázdnění výkalového vaku. Tomuto proletu se pak říká mezi včelaři „pročisťovaní“ a většina včelařů je chce vidět.
Poslech včelstva
Čas od času naslouchá včelař u česen a kontroluje tak, zda včely žijí. Poslouchá buď jen tak, že přiloží prostě ucho k česnu, nebo pohodlně a lépe asi 1 m dlouhou a 1 cm širokou gumovou hadicí.
T i c h é, a l e z ř e t e l n é š u m ě n í znamená, že je vše v pořádku. Při silnějším fouknutí do stěny úlu zdravé včelstvo okamžitě zahučí a pak zvolna klesá k normálnímu tónu a síle.
S i l n é h u č e n í znamená žízeň. Není to však jednoznačné. Může znamenat také nedostatek vzduchu, ale i špatné uteplení.
N e p r a v i d e l n ý h u k o t s osamocenými zvýšenými tóny jednotlivých včel znamená, že včelstvo osiřelo. Při silnějším ťuknutí do stěny úlu včelstvo zvyšuje zvolna hukot, který utichá až po delší době.
T i c h o v ú l e je jistým příznakem uhynutí včelstva. Včelař i v zimě pozoruje česna. Lze z nich mnohé vyčíst.
Měl
Co včelař musí nutně udělat je odevzdání měli ze včelstev. Provádí se to tak, jak nám nařizuje VS a to tak, že podložky musí být po posledním ošetření na varoázu očistěné a ponechané min. 30 dnů. Potom se veškerá měl ze včelnice od všech včelstev odebere, nechá vysušit při pokojové teplotě a zbavená mrtvolek včel se dá do kelímku od jogurtu, přeloží tkaninou a zajistí gumičkou. Tato měl se označí jménem a příjmením včelaře, adresou včelnice, registračním číslem včelnice a počtem včelstev. Takto připravený vzorek se odevzdá k vyšetření Zdravotnímu referentovi v ZO ČSV, kde se včely nacházejí, k prověření, zda je přitomen kleštík včelí (varoa destruktor), případně spóry moru včelího plodu ( Peabacillus larve). Zdravotní referent posílá vzorek do 15. února v daném roce do akreditované laboratoře. Tyto výsledky budou známy v průběhu měsíce února až března a podle toho se pak rozhodne, jakých veterinárních opatření je třeba ještě učinit, aby včelstva byla zdráva (při moru se včely v ČR pálí).
Třídění plástů
Včelařova zimní práce spočívá v tom, že provádí definitivní třídění plástů. Především vyhledává a ukládá pylové plástve. Ochraňuje před plesnivěním, škůdci, kteří se živí včelím voskem a pylem. Všechny starší plásty žemlové barvy si ponechává a chrání před zavíječem voskovým (Galleria mallonella) a zavíječem malým (Achroea grisella). Mezi dobré pomocníky patří sirné knoty používané ve vinařství na vysířování sudů. Nepotřebné, poškozené a tmavé nebo černé plásty se vyřežou a buď si je včelař vyvaří sám na vosk, nebo předá tuto činnost většímu zpracovateli. Cílem je získat vosk jak na prodej, tak hlavně na mezistěny, které v následujícím období bude potřebovat při rozšiřování a obnově včelstev. Jedině systematická obnova plástů za mezistěny vede ve včelaření ke zdravějším včelstvům.
Práce v dílně
Mezi nejčastější práce se řadí nařezání rámků. Z hlediska racionalizace je nejvhodnější Hoffmanův rámek. Tento rámek již nepotřebuje mezerníky a svoji širší boční loučkou vymezuje prostor mezi jednotlivými plásty, navíc konstrukcí horní a spodní loučky přispívá k celistvosti včelího díla v úlu. Rámky je dobré vyplétat nerezovým drátkem širšího průměru, číž se zajistí, že je lze použít opakovaně. Do nadrátkovaného Hoffmanova rámku se může ihned zatavit mezistěna. Toto je třeba dělat při pokojové teplotě. Na zatavování se osvědčilo trafo k tomu určené: elektrický odpor zajistí ohřátí drátku tak, že se vosk mezistěny rovnoměrně zataví. Mezi další práce včelaře v dílně patří výroba úlů, každý kdo je trochu manuálně zručný, je schopný si takový úl vyrobit. Stačí na to minimum nářadí, jako je kotoučová pila s jemnými zuby, hoblovka, další ruční nářadí, ať již elektrické či ruční. Samozřejmě je třeba vybrat vhodné materiály, mezi nejčastěji používané patří dřevo. Je to přirozený materiál osvědčený včelami po dobu své existence. Navíc ten, kdo to myslí s naší přírodou vážně, tak dřevo použije raději než umělé hmoty.
Zda vyrábět uteplený úl, či neuteplený je na dlouhou diskuzi. Vždyť i Výzkumný ústav včelařský v Dole se touto problematikou zabývá více jak tři desetiletí a dnes jednoznačně odpověď ještě nemáme. Je to způsobeno nejspíše tím, že pravda je někde uprostřed. V nížinách a suchých oblastech není kladen takový nárok na uteplení. Navíc uteplení má smysl až v Předjaří a na Jaře, kdy začnou matky klást a dojde k dlouhodobějšímu ochlazení, či nepřízni počasí. Chováme-li dostatečně silná včelstva, která mají kvalitní stanoviště, kde je dostatek nektarové, pylové snůšky, kde je v blízkosti voda, ztrácí logiku i významnější uteplení úlové stěny a stropu. Dno se prakticky nemusí uteplovat, protože za prvé ve dně máme zasíťované varoadno na diagnostiku a teplo přece dolů nejde, což je zákon fyziky. Samozřejmě podhorské oblasti, případně podmínky stanoviště, kde jsou kladeny nároky díky nevyzpytatelnosti nepřízni přírodních jevů, pak takové uteplení smysl má, protože chrání včely.
Včelař si opravuje úly, provádí ochranné nátěry. Jako nevhodnější je parafinování nástavků, což lze použít pouze u neuteplených celodřevěných úlových systémů. Důležité je provádět dezinfekci rámků, které již byly ve včelách, případně úlů, které se včelami přišly do styku. Je to opatření preventivní proti různým nemocem a plísním. Velmi vhodné je opalování zapáleným hořákem. Je dobré v tomto období si vyrobit vše, co bude třeba nejen pro chov včel, ale i matek. Oplodňáčky a v současné době nejlepší plemenáče, které mají být na stejnou rámkovou míru. Velmi moderní a účinné jsou Spyrodurové plemenáče na 5 plástů, nebo Spyrodurový nástavek rozdělený na dvě části přepážkou. Chov v těchto plemenáčích je popsán v období Jaro a Časné léto.
Marketing a prodej včelích produktů
Je všeobecně známo, že právě v tomto období dochází u lidí k respiračním onemocněním. Jako vhodnou potravinou v lidovém léčitelství byly vedle bylin včelí produkty. Dnes se na přírodní preparáty zapomíná a je to velká škoda. Podle posledních analýz trhu s medem se zjistilo, že právě stoupající popularita spotřeby medu vede jak ke zdravější populaci společnosti, tak trendu, který stále více využívá přírodních zdrojů. Je tedy na nás včelařích, abychom toho využili a propagovali své produkty, jak nejlépe umíme. Zdraví, které se v nich ukrývá, je toho důkazem.
A jak co nejlépe prodat svůj produkt? Dobře se osvědčila pro menší producenty cedule Včelí med přímo od včelaře, samozřejmě že dnes se dá oslovit zákazník i jinak, např. letáčkem, ukázkou včelího díla, přednáškou, apod. Zaměření, jak provádět svůj marketing, tedy zůstává na straně včelaře. Prodej ze dvora pak umožňuje prodat produkty za nejlepší ceny přímo do rukou zákazníka. Mezi samozřejmost patří nové a čisté sklenice se správně vyplněnou etiketou. Právě ekonomika včelaření nepřímo ovlivňuje náš způsob ošetřování včelstev víc, než si dokážeme připustit. Samozřejmě se zde musí vyřadit včelaři, kteří toho neberou v potaz a obor je jim jen a jen koníčkem, na který jsou ochotni doplácet. Otázka je ale stejná, je to nutné? Odpověď zní, není.
Studium včelaře
Každý včelař by se měl sám vzdělávat v oboru. Nikdy nebude o včelách vědět vše, ale každá další informace jej posouvá dále v kvalitním ošetřování včelstev. V záhlaví je uvedena literatura a informační zdroje této práce, které zároveň slouží jako doplnění odpovědí otázek zde již vyřčených, případně Vámi položených. Proto se touto problematikou nebudeme zabývat a ponechám na každém z Vás, jak si zdroj informací najde.
„Na včelnici klid a mír. V domě včelaře dílenské práce, marketing včelích produktů a neméně důležité je studium a vzdělávání se v oboru.“
Vůdčí kvetoucí rostliny
Nejsou.
Práce na včelnici
V době zimního období musíme dbát, aby na včelnici byl naprostý klid a včely nebyly rušeny žádnými vnějšími a vnitřními vlivy. Všechna opatření jsme již měli provést řádně na podzim, ale někdy se přece jen nějaká malá, nebo větší havárie stane. Potom napravení do normálního stavu pro včely znamená další život. Zima je dobou vegetačního klidu a odpočinku.
Zimní chomáč se během zimy pomalu sune v uličkách po zásobách, včely nemohou přelézat mezi nimi. Nízká teplota mimo hrozen včel (chomáče) jim to prostě nedovolí. Proto každá včela zůstává po celou zimu v té uličce, ve které ji zastihly chladné dny na podzim. To nám osvětluje, jak důležitý je požadavek, aby včely měly v každé uličce dostatek zásob. Stráví-li včely med ve své uličce, nebo se „odtrhnou“ od těchto glycidových zásob před koncem zimy, je s nimi konec. Takové včely zemřou a přitom je v úlu ještě dostatek zásob, jen se k nim neumí dostat.
Sníh a led
Když napadne sníh, provede včelař některá opatření. Kyprý sníh, i když jsou úly celé zapadlé, nevadí. Situace se zhorší, když povrch sněhu na slunci roztaje a pak zmrzne. Vytvoří se ledová truska, která nepropouští vzduch. Včelstva by mohla trpět nedostatkem vzduchu. Proto je nutné trusku sněhu rozrušit. Jinak včely pod vrstvou přezimují dobře, jsou chráněny proti větrům i proti přílišným tepelným výkyvům. V době tání je však nutné sníh kolem úlů odstranit, aby voda nenatekla dovnitř. Sníh na letácích, pokud se rovněž neproměnil v led, nevadí. Zledovatěl-li, může led ucpat neprodyšně česna, a tím zamezit přístupu vzduchu.
Výhoda varoadna spočívá právě v tom, že včelstvu umožňuje čerstvý vzduch po celý rok. Led a sníh odstraňujeme velmi opatrně a v tichosti. Samozřejmě pokud teploty vystoupí nad 8-10 °C, máme na včelnici odstranit sníh vždy, protože již na chráněném stanovišti se teplota ještě více může zvýšit a včely udělají prolet za účelem vyprázdnění výkalového vaku. Tomuto proletu se pak říká mezi včelaři „pročisťovaní“ a většina včelařů je chce vidět.
Poslech včelstva
Čas od času naslouchá včelař u česen a kontroluje tak, zda včely žijí. Poslouchá buď jen tak, že přiloží prostě ucho k česnu, nebo pohodlně a lépe asi 1 m dlouhou a 1 cm širokou gumovou hadicí.
T i c h é, a l e z ř e t e l n é š u m ě n í znamená, že je vše v pořádku. Při silnějším fouknutí do stěny úlu zdravé včelstvo okamžitě zahučí a pak zvolna klesá k normálnímu tónu a síle.
S i l n é h u č e n í znamená žízeň. Není to však jednoznačné. Může znamenat také nedostatek vzduchu, ale i špatné uteplení.
N e p r a v i d e l n ý h u k o t s osamocenými zvýšenými tóny jednotlivých včel znamená, že včelstvo osiřelo. Při silnějším ťuknutí do stěny úlu včelstvo zvyšuje zvolna hukot, který utichá až po delší době.
T i c h o v ú l e je jistým příznakem uhynutí včelstva. Včelař i v zimě pozoruje česna. Lze z nich mnohé vyčíst.
Měl
Co včelař musí nutně udělat je odevzdání měli ze včelstev. Provádí se to tak, jak nám nařizuje VS a to tak, že podložky musí být po posledním ošetření na varoázu očistěné a ponechané min. 30 dnů. Potom se veškerá měl ze včelnice od všech včelstev odebere, nechá vysušit při pokojové teplotě a zbavená mrtvolek včel se dá do kelímku od jogurtu, přeloží tkaninou a zajistí gumičkou. Tato měl se označí jménem a příjmením včelaře, adresou včelnice, registračním číslem včelnice a počtem včelstev. Takto připravený vzorek se odevzdá k vyšetření Zdravotnímu referentovi v ZO ČSV, kde se včely nacházejí, k prověření, zda je přitomen kleštík včelí (varoa destruktor), případně spóry moru včelího plodu ( Peabacillus larve). Zdravotní referent posílá vzorek do 15. února v daném roce do akreditované laboratoře. Tyto výsledky budou známy v průběhu měsíce února až března a podle toho se pak rozhodne, jakých veterinárních opatření je třeba ještě učinit, aby včelstva byla zdráva (při moru se včely v ČR pálí).
Třídění plástů
Včelařova zimní práce spočívá v tom, že provádí definitivní třídění plástů. Především vyhledává a ukládá pylové plástve. Ochraňuje před plesnivěním, škůdci, kteří se živí včelím voskem a pylem. Všechny starší plásty žemlové barvy si ponechává a chrání před zavíječem voskovým (Galleria mallonella) a zavíječem malým (Achroea grisella). Mezi dobré pomocníky patří sirné knoty používané ve vinařství na vysířování sudů. Nepotřebné, poškozené a tmavé nebo černé plásty se vyřežou a buď si je včelař vyvaří sám na vosk, nebo předá tuto činnost většímu zpracovateli. Cílem je získat vosk jak na prodej, tak hlavně na mezistěny, které v následujícím období bude potřebovat při rozšiřování a obnově včelstev. Jedině systematická obnova plástů za mezistěny vede ve včelaření ke zdravějším včelstvům.
Práce v dílně
Mezi nejčastější práce se řadí nařezání rámků. Z hlediska racionalizace je nejvhodnější Hoffmanův rámek. Tento rámek již nepotřebuje mezerníky a svoji širší boční loučkou vymezuje prostor mezi jednotlivými plásty, navíc konstrukcí horní a spodní loučky přispívá k celistvosti včelího díla v úlu. Rámky je dobré vyplétat nerezovým drátkem širšího průměru, číž se zajistí, že je lze použít opakovaně. Do nadrátkovaného Hoffmanova rámku se může ihned zatavit mezistěna. Toto je třeba dělat při pokojové teplotě. Na zatavování se osvědčilo trafo k tomu určené: elektrický odpor zajistí ohřátí drátku tak, že se vosk mezistěny rovnoměrně zataví. Mezi další práce včelaře v dílně patří výroba úlů, každý kdo je trochu manuálně zručný, je schopný si takový úl vyrobit. Stačí na to minimum nářadí, jako je kotoučová pila s jemnými zuby, hoblovka, další ruční nářadí, ať již elektrické či ruční. Samozřejmě je třeba vybrat vhodné materiály, mezi nejčastěji používané patří dřevo. Je to přirozený materiál osvědčený včelami po dobu své existence. Navíc ten, kdo to myslí s naší přírodou vážně, tak dřevo použije raději než umělé hmoty.
Zda vyrábět uteplený úl, či neuteplený je na dlouhou diskuzi. Vždyť i Výzkumný ústav včelařský v Dole se touto problematikou zabývá více jak tři desetiletí a dnes jednoznačně odpověď ještě nemáme. Je to způsobeno nejspíše tím, že pravda je někde uprostřed. V nížinách a suchých oblastech není kladen takový nárok na uteplení. Navíc uteplení má smysl až v Předjaří a na Jaře, kdy začnou matky klást a dojde k dlouhodobějšímu ochlazení, či nepřízni počasí. Chováme-li dostatečně silná včelstva, která mají kvalitní stanoviště, kde je dostatek nektarové, pylové snůšky, kde je v blízkosti voda, ztrácí logiku i významnější uteplení úlové stěny a stropu. Dno se prakticky nemusí uteplovat, protože za prvé ve dně máme zasíťované varoadno na diagnostiku a teplo přece dolů nejde, což je zákon fyziky. Samozřejmě podhorské oblasti, případně podmínky stanoviště, kde jsou kladeny nároky díky nevyzpytatelnosti nepřízni přírodních jevů, pak takové uteplení smysl má, protože chrání včely.
Včelař si opravuje úly, provádí ochranné nátěry. Jako nevhodnější je parafinování nástavků, což lze použít pouze u neuteplených celodřevěných úlových systémů. Důležité je provádět dezinfekci rámků, které již byly ve včelách, případně úlů, které se včelami přišly do styku. Je to opatření preventivní proti různým nemocem a plísním. Velmi vhodné je opalování zapáleným hořákem. Je dobré v tomto období si vyrobit vše, co bude třeba nejen pro chov včel, ale i matek. Oplodňáčky a v současné době nejlepší plemenáče, které mají být na stejnou rámkovou míru. Velmi moderní a účinné jsou Spyrodurové plemenáče na 5 plástů, nebo Spyrodurový nástavek rozdělený na dvě části přepážkou. Chov v těchto plemenáčích je popsán v období Jaro a Časné léto.
Marketing a prodej včelích produktů
Je všeobecně známo, že právě v tomto období dochází u lidí k respiračním onemocněním. Jako vhodnou potravinou v lidovém léčitelství byly vedle bylin včelí produkty. Dnes se na přírodní preparáty zapomíná a je to velká škoda. Podle posledních analýz trhu s medem se zjistilo, že právě stoupající popularita spotřeby medu vede jak ke zdravější populaci společnosti, tak trendu, který stále více využívá přírodních zdrojů. Je tedy na nás včelařích, abychom toho využili a propagovali své produkty, jak nejlépe umíme. Zdraví, které se v nich ukrývá, je toho důkazem.
A jak co nejlépe prodat svůj produkt? Dobře se osvědčila pro menší producenty cedule Včelí med přímo od včelaře, samozřejmě že dnes se dá oslovit zákazník i jinak, např. letáčkem, ukázkou včelího díla, přednáškou, apod. Zaměření, jak provádět svůj marketing, tedy zůstává na straně včelaře. Prodej ze dvora pak umožňuje prodat produkty za nejlepší ceny přímo do rukou zákazníka. Mezi samozřejmost patří nové a čisté sklenice se správně vyplněnou etiketou. Právě ekonomika včelaření nepřímo ovlivňuje náš způsob ošetřování včelstev víc, než si dokážeme připustit. Samozřejmě se zde musí vyřadit včelaři, kteří toho neberou v potaz a obor je jim jen a jen koníčkem, na který jsou ochotni doplácet. Otázka je ale stejná, je to nutné? Odpověď zní, není.
Studium včelaře
Každý včelař by se měl sám vzdělávat v oboru. Nikdy nebude o včelách vědět vše, ale každá další informace jej posouvá dále v kvalitním ošetřování včelstev. V záhlaví je uvedena literatura a informační zdroje této práce, které zároveň slouží jako doplnění odpovědí otázek zde již vyřčených, případně Vámi položených. Proto se touto problematikou nebudeme zabývat a ponechám na každém z Vás, jak si zdroj informací najde.
®