Podzim
„Období útlumu včelích prací a nácviku zimního chomáče.“
Vůdčí kvetoucí rostliny
Colchicum autumnate L. – Ocún jesenní
Další:
Calluna vulgaris – Vřes obyčejný
Aster – Astry
Hedera – břečtan
Podzimní období ve včelařské sezóně lze nazvat obdobím útlumu. Je po čas, kdy včely s příchodem chladných dnů a ještě chladnějších nocí začínají „nacvičovat“ chomáč. Včely díky tzv. samoregulaci početního stavu včelstva sníží počet jedinců jen na dlouhověké včely. Proč to dělají? Ano, jde o ekonomiku. Včela si za těch několik milionů let vyvinula výborný prostředek, jak zimní období přežít a to tím, že sníží počet jedinců. Včely vyženou nepotřebné trubce a to tak, že jim nejprve nedávají potravu a později, jak jsou slabší a slabší, je vyženou do chladné reality před česnem. I samotné včely na této samoregulaci „pracují“. Všechny staré a krátkověké včely se vyvěsí do podmetu a ještě čekají na poslední příležitost snůšky. U starších úlových sestav většinou menšího objemu včelaři pozorovali tento jev jako „brady“ a hovořili o tom, jak že to silné včely mají, že se ani nevejdou do úlu. Dnes již víme, že tento jev včely dělají záměrně. Ty, které nejdou do přezimování se již separují a v brzkém období se stanou mírně řečeno součástí přírody – zemřou.
Včelstvo udrží početní stav pro nejlepší zimování v daném úlovém prostředí. Kilogram až kilogram a půl, tj. 10 až 15 tis. včel, které přežijí zimu, než opět začnou na jaře v přírodě kvést včelomilné rostliny. Samozřejmě počet včel u oddělků bude nižší. Šest až osm dlouhých měsíců, po které musí včelám vydržet síla a energie, tu jim samozřejmě dodal včelař. Příroda je moudrá, výborně je na to připravila. Dlouhověké včely mají v sobě proti letním krátkověkým včelám mnoho tukových polštářků v hrudní části, které jsou součástí svalů. Jak to funguje a jak toho využívají se dozvíme v období Zima.
Podzimní prohlídka
Včelař se v tomto období zaměřuje převážně na dodané zásoby z Podletí a přítomnost matky a samotnou sílu včelstva. Tyto prohlídky je třeba provést nejpozději do 15. října. Jsou to většinou poslední prohlídky v roce. Po těch by již včely měly mít opravdu klid až do jara, mimo veterinární opatření proti varoáze.
Zásoby: V případě že byly glycidové zásoby dodány včas, jsou výborně připraveny včelami, invertovány na zimní období a případná pozdní snůška medovice nějak výrazně neovlivní zdravotní stav včel. Včely by měly mít spolu s medem min. 12 - 15 kg, lepší ovšem je, když mají 20 kg, protože tím zamezíme případným ztrátám na jaře, kdy je ještě nepřízeň počasí a matka je již rozplodovaná a včely musí zahřívat prakticky většinu plodiště. Při nedostatku celkových zásob na zimu je třeba včelám dodat plné zavíčkované plásty na výše uvedené množství z jiných včelstev, nebo případně co máme uskladněny. Tato situace se může stát nejčastěji u letošních oddělků a včelstev, která mají mladou matku, dále u včelstev, kde došlo k loupeži zásob. Česno má mít dostatečnou velikost s přihlédnutím k síle včelstva. U oddělků se někdy stává, že jsou napadeny cizím včelstvem, protože si neubraní vstup do úlu, plemenáče, cizí včely přitom jdou po zásobách, protože jim k tomu velí instinkt podle hesla: „snadno nabyl, snadno pozbyl“. Zásobní plásty dát co nejblíže k budoucímu chomáči, protože jedině tak se nemůže stát to, že se včely „odtrhnou“ a uhynou hladem.
Přítomnost matky a její síla
Vzhledem k tomu, že včel je v tomto období ještě poměrně hodně, se matka hledá ještě špatně. Pomoci nám má hlavně barevné označení, které dále slouží i k její identifikaci, napoví z jakého roku je, zda letošní či loňská. V případě, že je starší, se musí vyměnit, což jsme měli udělat již v Podletí. V tomto období je přijetí matky vynikající. Metoda výměny a přijetí matky je popsáno v období Časné léto.
Spojování včelstev
Na včelnici si rozdělíme včelstva podle jejich aktuální síly na slabá, střední a silná. Slabá jsou ta, která neobsazují 2/3 nástavku, tedy do 7-9 plástů, střední jeden celý nástavek a silná dva a více. Všechny slabá produkční včelstva spojíme se silným, případně posílíme střední. A jak to uděláme? U slabého včelstva odstraníme matku, včelstvo položíme i s nástavkem na včelstvo, se kterým je chceme spojit a mezi ně dáme noviny, které před tím proděravíme na několika místech hřebíkem. V horním nástavku musí být plné plásty glycidových zásob. V případě, že narazíme na včelstvo, které je zcela slabé (mrzák) a obsedá jen několik málo plástů, je k zamyšlení, proč tomu tak je a zaměříme se nejvíce na zdravotní stav. Toto malé včelstvíčko vymeteme před úly a původní úl zrušíme. Někdy se může stát, že včelstvo v poměrně výborné kondici náhle zeslábne tak, že prakticky není schopno přežít zimu. Proč k tomu dochází se přesně neví, ale předpokládá se, že na vině je právě jedna z nejčastějších příčin a to je kleštík včelí (varoa destruktor), který se rozšíří ve včelstvu i jinak dobře ošetřeném veterinárními léčivy. Jev, který se nazývá reinvazí tohoto parazita se stane tak, že silné včelstvo napadne za účelem získání zásob oslabené varoázou včelstvo, kde je několik tisíc těchto roztočů a jednoduše si je přinese na létavkách do svého úlu. Tento přenos na včelách – reinvazi, způsobí hlavně včelí roje z přírody, případně nezodpovědní včelaři, kteří neprovedou řádně a včas ošetření svých včelstev v okolí doletu. Jak se tomu bránit je popsáno v mnoha odborných publikacích, u nás nejčastěji od VÚV v Dole.
Ve světě se v současné době řeší CCD (Colony Collapse Disorder), a to hlavně v USA kde způsobuje největší ztráty včel. V současné době se o tom začíná hovořit stále častěji i u evropských včelařů. Termín CCD je tedy zkratkou pro v angličtině česky znějící doslovně Kolapsova porucha společenstva, čemuž se u nás říká „Mizení včel“. Je to zmizení včel z úlu bez zjevných příčin. V době před úplným kolapsem včelstvo budí dojem, že je dostatečně silné a úplně normální. V úlu se vyskytují pouze mladé včely. Včely nejsou agresivní. Matka je přítomna, přičemž v buňkách se nachází všechen plod, včetně vajíček. Plodové plásty bývají zpravidla nerovnoměrně zaplodovány a plod je různého stáří. V úlu jsou často zásoby medu a čerstvý nektar – to neplatí při letním kolapsu včelstva. V případě dostupnosti je pyl ukládán. Doplňované krmivo včely většinou ignorují. V úlu se nevyskytuje škodlivý hmyz (zavíječ voskový, malý úlový brouk, mravenci, apod.). V úlu i před česnem nejsou vidět mrtvé včely. U včel nejsou patrné stopy paralýzy, deformace křídel a jiných nemocí. Naši vědci předpokládají, že právě kleštík včelí (varoa destruktor) je hlavní viník díky tomu, že početně zdecimuje včelstvo a navíc, že roztoč sající hemolymfu (lidsky: včelí krev) je vstupní branou pro viry a další možné onemocnění či chcete-li oslabení organizmu, vedoucí ke zmizení včel z úlu.
Této oblasti, protože se jedná o celosvětově rozšířený problém, je třeba věnovat velkou pozornost a v případě varroázy co nejlépe dodržovat všechny nařízené léčebné procesy s důrazem na prevenci. Jedině tak se můžeme do jisté míry bránit „zmizení včel“ z úlu. Nejdůležitější je výzkum, který nám objektivně bude pomáhat eliminovat problém. Vlády na celém světě se ohledně této problematiky stále více finančně zapojují do výzkumu. Je to tím, že si plně uvědomují nepostradatelný význam včel a jejich ohrožení, včetně nás lidí. Samozřejmě, že včelař musí sledovat zdravotní stav včelstev po celý rok. Vzhledem k tomu, že na podzim a následně jaře jsou všechny nemoci včel nejvíce markantní, je třeba mít vyšší ostražitost právě v těchto obdobích.
Diagnostické podložky
Od 1. září mají být ve včelstvech již vloženy podložky na spadu (měli). Tato podložka nám sděluje svým spadem, co se ve včelstvu děje. Je proto dobré tyto podložky mít ve včelstvech nejen v době, kdy máme povinnosti vyplývající z nařízení Veterinární správy, ale během celého roku. Dobré je používat plně zasíťovaná dna, dnes se nazývají varoadna, protože jednoduchých způsobem dochází ke 100% diagnostice měli a vůbec všeho spadu, co včely „vyprodukují“. Ovšem jen za předpokladu, že zamezíme přístupu mravenců, protože ti rádi využívají příležitost a hledají zde potravu. V zimě na podložce najdeme většinou jen měl, což jsou vosková víčka z plástů medu. Během roku ovšem najdeme i další věci, jako jsou pylové rousky, voskové šupinky, cukerné krystaly, apod. Na podzim pak ve větší měří právě spad kleštíka včelího (varoa destruktor), na kterého se musíme zaměřit. Ze vzorku lze i laboratorně při podezření diagnostikovat spóry moru včelího plodu (Paenobacillus larve).
Úprava česna před hlodavci, ptáky a ochrana včelnice před případným nebezpečím
Jedná se o to, aby do úlu nevnikli nežádoucí vetřelci v době, kdy se včely nemohou účinně bránit, např. hlodavci, případně ptáci, apod. Je třeba zajistit vstupy do úlu jako je samotné česno a v nástavcích očka, a to vhodným způsobem. Jako nejlepší se mimo česnového klínu, sníženého na 7 mm, používá česnový hřeben, který brání vniknutí všech myší a hrabošů, případně rejsků. Náš nejběžnější zástupce je myš domácí (Mus musculus) a myšice křovinná (Apodemus sylvaticus), dále by rád do úlu zavítal i rejsek obecný (Sorex araneus) a rejsek domácí (Crocidura russala). Škodlivost myší spočívá v následcích, které má jejich zahnízdění v úlu. Stálý šramot, který způsobuje čilá myš, vyrušuje včelstvo ze zimního klidu, který je jednou ze základních podmínek přezimování. Myši samozřejmě způsobují velké ztráty nejen na samotných včelách, ale i včelím díle, úlu, případně dalším zařízení včelaření. Na včelnici, kde se vyskytují ptáci, se lze bránit sítěmi s velkými oky, kterými se volně mohou pohybovat včely. Jako největší nebezpečí pro včely a úly je v poslední době žluna zelená (Picus canus) a datel černý (Dryocopus martius), který si nebere servítky a do úlu se snaží dostat zobákem přes stěnu, kterou řádně rozklovne svým zobákem.
Potom si pochutnávají tito ptáci na živých včelách. Je třeba se těmto ptákům, kteří jsou navíc velmi vynalézaví, a jejich inteligence jim umožňuje učit své druhy, jak se do úlu dostat, bránit. Jako opatření se osvědčil igelit na nástavcích, kde se ptáci nemohou přichytit. Významné rušení mnohdy způsobují i sýkorky koňadry (Parus mairos) a vlha pestrá (Metopa apiaster), případně další ptáci, kteří v zimním období budou hledat potravu právě na včelnici. Všem těmto ptákům, užitečným a mnohdy chráněným, je třeba nejen zamezit vstup do úlu, ale zbudovat jim krmítko, kde se nasytí.
Zajištění klidu na včelnici a úklid včelnice, orientace včelnice v krajině
Před zimováním se musí vše zajistit pro řádný klid na včelnici. Je třeba včelnici chránit před prudkými větry a podzimními a zimními bouřemi, ale i proti proniknutí deště a sněhu. Včelstva potřebují sucho, klid a dostatek vzduchu. Nejlepší včelnice jsou chráněné budovou či stromy a keři od severu na mírných svazích. Česna mají být orientovaná na jih nebo jihovýchodní stranu směrem do otevřené krajiny. Vhodné včelnice poznáme na jaře, kdy na těchto místech roztaje sníh jako první.
Odstraníme všechny větve, které by pod váhou sněhu mohly klepat do úlu. Všechny staré větve, případně celé stromy, které by mohly spadnout na úly. Listí po opadu stromů a keřů pohrabeme na hromadu, která bude vzdálena min. 10 a více metrů od včelnice, kde najde jistě útočiště ježek obecný (Erinaceus europeus), případně další drobní živočichové.
Ze včelnice je v tomto období dobré odnést veškerou statistiku, co jsme si tvořili během celého roku. Tyto informace využijeme k dalšímu zlepšení naší činnosti v zimním období. A co že o každém včelstvu za informace vedeme? V první řadě vyplňujeme datum prohlídky, číslo úlu, všechny doprovodné vlastnosti, jako je mírnost (bodavost) 1-4, rozbíhavost 1-4, čistící pud 1-4, medná produkce 1-4 a rojová nálada 1-4. Dále vše okolo matky: přítomnost matky, barevné označení, zda má zastřižené křídlo. Pokud máme různé úly, pak poznačit typ úlu a r. m., počet plástů v úlu, počet přidaných mezistěn, počet nevhodných plástů, množství glycidových zásob v kg/pylová plocha v dm2, počet plodových plástů, krmení a jeho množství, dále spad podle podložky se zaměřením na výskyt kleštíka včelího (varoa destruktor) a ostatní podezření na nemoci. V neposlední řadě zaznamenat sílu včelstva 1-4. Samozřejmě, že je místo i na poznámky, případně poznačení přetrvávajících budoucích včelařských opatření. Známka u doprovodných vlastností a síly včelstva jsou následující: 1 nejhorší a 4 nejlepší. Přesný popis doprovodných vlastností je v popisu období Časné léto.
„Období útlumu včelích prací a nácviku zimního chomáče.“
Vůdčí kvetoucí rostliny
Colchicum autumnate L. – Ocún jesenní
Další:
Calluna vulgaris – Vřes obyčejný
Aster – Astry
Hedera – břečtan
Podzimní období ve včelařské sezóně lze nazvat obdobím útlumu. Je po čas, kdy včely s příchodem chladných dnů a ještě chladnějších nocí začínají „nacvičovat“ chomáč. Včely díky tzv. samoregulaci početního stavu včelstva sníží počet jedinců jen na dlouhověké včely. Proč to dělají? Ano, jde o ekonomiku. Včela si za těch několik milionů let vyvinula výborný prostředek, jak zimní období přežít a to tím, že sníží počet jedinců. Včely vyženou nepotřebné trubce a to tak, že jim nejprve nedávají potravu a později, jak jsou slabší a slabší, je vyženou do chladné reality před česnem. I samotné včely na této samoregulaci „pracují“. Všechny staré a krátkověké včely se vyvěsí do podmetu a ještě čekají na poslední příležitost snůšky. U starších úlových sestav většinou menšího objemu včelaři pozorovali tento jev jako „brady“ a hovořili o tom, jak že to silné včely mají, že se ani nevejdou do úlu. Dnes již víme, že tento jev včely dělají záměrně. Ty, které nejdou do přezimování se již separují a v brzkém období se stanou mírně řečeno součástí přírody – zemřou.
Včelstvo udrží početní stav pro nejlepší zimování v daném úlovém prostředí. Kilogram až kilogram a půl, tj. 10 až 15 tis. včel, které přežijí zimu, než opět začnou na jaře v přírodě kvést včelomilné rostliny. Samozřejmě počet včel u oddělků bude nižší. Šest až osm dlouhých měsíců, po které musí včelám vydržet síla a energie, tu jim samozřejmě dodal včelař. Příroda je moudrá, výborně je na to připravila. Dlouhověké včely mají v sobě proti letním krátkověkým včelám mnoho tukových polštářků v hrudní části, které jsou součástí svalů. Jak to funguje a jak toho využívají se dozvíme v období Zima.
Podzimní prohlídka
Včelař se v tomto období zaměřuje převážně na dodané zásoby z Podletí a přítomnost matky a samotnou sílu včelstva. Tyto prohlídky je třeba provést nejpozději do 15. října. Jsou to většinou poslední prohlídky v roce. Po těch by již včely měly mít opravdu klid až do jara, mimo veterinární opatření proti varoáze.
Zásoby: V případě že byly glycidové zásoby dodány včas, jsou výborně připraveny včelami, invertovány na zimní období a případná pozdní snůška medovice nějak výrazně neovlivní zdravotní stav včel. Včely by měly mít spolu s medem min. 12 - 15 kg, lepší ovšem je, když mají 20 kg, protože tím zamezíme případným ztrátám na jaře, kdy je ještě nepřízeň počasí a matka je již rozplodovaná a včely musí zahřívat prakticky většinu plodiště. Při nedostatku celkových zásob na zimu je třeba včelám dodat plné zavíčkované plásty na výše uvedené množství z jiných včelstev, nebo případně co máme uskladněny. Tato situace se může stát nejčastěji u letošních oddělků a včelstev, která mají mladou matku, dále u včelstev, kde došlo k loupeži zásob. Česno má mít dostatečnou velikost s přihlédnutím k síle včelstva. U oddělků se někdy stává, že jsou napadeny cizím včelstvem, protože si neubraní vstup do úlu, plemenáče, cizí včely přitom jdou po zásobách, protože jim k tomu velí instinkt podle hesla: „snadno nabyl, snadno pozbyl“. Zásobní plásty dát co nejblíže k budoucímu chomáči, protože jedině tak se nemůže stát to, že se včely „odtrhnou“ a uhynou hladem.
Přítomnost matky a její síla
Vzhledem k tomu, že včel je v tomto období ještě poměrně hodně, se matka hledá ještě špatně. Pomoci nám má hlavně barevné označení, které dále slouží i k její identifikaci, napoví z jakého roku je, zda letošní či loňská. V případě, že je starší, se musí vyměnit, což jsme měli udělat již v Podletí. V tomto období je přijetí matky vynikající. Metoda výměny a přijetí matky je popsáno v období Časné léto.
Spojování včelstev
Na včelnici si rozdělíme včelstva podle jejich aktuální síly na slabá, střední a silná. Slabá jsou ta, která neobsazují 2/3 nástavku, tedy do 7-9 plástů, střední jeden celý nástavek a silná dva a více. Všechny slabá produkční včelstva spojíme se silným, případně posílíme střední. A jak to uděláme? U slabého včelstva odstraníme matku, včelstvo položíme i s nástavkem na včelstvo, se kterým je chceme spojit a mezi ně dáme noviny, které před tím proděravíme na několika místech hřebíkem. V horním nástavku musí být plné plásty glycidových zásob. V případě, že narazíme na včelstvo, které je zcela slabé (mrzák) a obsedá jen několik málo plástů, je k zamyšlení, proč tomu tak je a zaměříme se nejvíce na zdravotní stav. Toto malé včelstvíčko vymeteme před úly a původní úl zrušíme. Někdy se může stát, že včelstvo v poměrně výborné kondici náhle zeslábne tak, že prakticky není schopno přežít zimu. Proč k tomu dochází se přesně neví, ale předpokládá se, že na vině je právě jedna z nejčastějších příčin a to je kleštík včelí (varoa destruktor), který se rozšíří ve včelstvu i jinak dobře ošetřeném veterinárními léčivy. Jev, který se nazývá reinvazí tohoto parazita se stane tak, že silné včelstvo napadne za účelem získání zásob oslabené varoázou včelstvo, kde je několik tisíc těchto roztočů a jednoduše si je přinese na létavkách do svého úlu. Tento přenos na včelách – reinvazi, způsobí hlavně včelí roje z přírody, případně nezodpovědní včelaři, kteří neprovedou řádně a včas ošetření svých včelstev v okolí doletu. Jak se tomu bránit je popsáno v mnoha odborných publikacích, u nás nejčastěji od VÚV v Dole.
Ve světě se v současné době řeší CCD (Colony Collapse Disorder), a to hlavně v USA kde způsobuje největší ztráty včel. V současné době se o tom začíná hovořit stále častěji i u evropských včelařů. Termín CCD je tedy zkratkou pro v angličtině česky znějící doslovně Kolapsova porucha společenstva, čemuž se u nás říká „Mizení včel“. Je to zmizení včel z úlu bez zjevných příčin. V době před úplným kolapsem včelstvo budí dojem, že je dostatečně silné a úplně normální. V úlu se vyskytují pouze mladé včely. Včely nejsou agresivní. Matka je přítomna, přičemž v buňkách se nachází všechen plod, včetně vajíček. Plodové plásty bývají zpravidla nerovnoměrně zaplodovány a plod je různého stáří. V úlu jsou často zásoby medu a čerstvý nektar – to neplatí při letním kolapsu včelstva. V případě dostupnosti je pyl ukládán. Doplňované krmivo včely většinou ignorují. V úlu se nevyskytuje škodlivý hmyz (zavíječ voskový, malý úlový brouk, mravenci, apod.). V úlu i před česnem nejsou vidět mrtvé včely. U včel nejsou patrné stopy paralýzy, deformace křídel a jiných nemocí. Naši vědci předpokládají, že právě kleštík včelí (varoa destruktor) je hlavní viník díky tomu, že početně zdecimuje včelstvo a navíc, že roztoč sající hemolymfu (lidsky: včelí krev) je vstupní branou pro viry a další možné onemocnění či chcete-li oslabení organizmu, vedoucí ke zmizení včel z úlu.
Této oblasti, protože se jedná o celosvětově rozšířený problém, je třeba věnovat velkou pozornost a v případě varroázy co nejlépe dodržovat všechny nařízené léčebné procesy s důrazem na prevenci. Jedině tak se můžeme do jisté míry bránit „zmizení včel“ z úlu. Nejdůležitější je výzkum, který nám objektivně bude pomáhat eliminovat problém. Vlády na celém světě se ohledně této problematiky stále více finančně zapojují do výzkumu. Je to tím, že si plně uvědomují nepostradatelný význam včel a jejich ohrožení, včetně nás lidí. Samozřejmě, že včelař musí sledovat zdravotní stav včelstev po celý rok. Vzhledem k tomu, že na podzim a následně jaře jsou všechny nemoci včel nejvíce markantní, je třeba mít vyšší ostražitost právě v těchto obdobích.
Diagnostické podložky
Od 1. září mají být ve včelstvech již vloženy podložky na spadu (měli). Tato podložka nám sděluje svým spadem, co se ve včelstvu děje. Je proto dobré tyto podložky mít ve včelstvech nejen v době, kdy máme povinnosti vyplývající z nařízení Veterinární správy, ale během celého roku. Dobré je používat plně zasíťovaná dna, dnes se nazývají varoadna, protože jednoduchých způsobem dochází ke 100% diagnostice měli a vůbec všeho spadu, co včely „vyprodukují“. Ovšem jen za předpokladu, že zamezíme přístupu mravenců, protože ti rádi využívají příležitost a hledají zde potravu. V zimě na podložce najdeme většinou jen měl, což jsou vosková víčka z plástů medu. Během roku ovšem najdeme i další věci, jako jsou pylové rousky, voskové šupinky, cukerné krystaly, apod. Na podzim pak ve větší měří právě spad kleštíka včelího (varoa destruktor), na kterého se musíme zaměřit. Ze vzorku lze i laboratorně při podezření diagnostikovat spóry moru včelího plodu (Paenobacillus larve).
Úprava česna před hlodavci, ptáky a ochrana včelnice před případným nebezpečím
Jedná se o to, aby do úlu nevnikli nežádoucí vetřelci v době, kdy se včely nemohou účinně bránit, např. hlodavci, případně ptáci, apod. Je třeba zajistit vstupy do úlu jako je samotné česno a v nástavcích očka, a to vhodným způsobem. Jako nejlepší se mimo česnového klínu, sníženého na 7 mm, používá česnový hřeben, který brání vniknutí všech myší a hrabošů, případně rejsků. Náš nejběžnější zástupce je myš domácí (Mus musculus) a myšice křovinná (Apodemus sylvaticus), dále by rád do úlu zavítal i rejsek obecný (Sorex araneus) a rejsek domácí (Crocidura russala). Škodlivost myší spočívá v následcích, které má jejich zahnízdění v úlu. Stálý šramot, který způsobuje čilá myš, vyrušuje včelstvo ze zimního klidu, který je jednou ze základních podmínek přezimování. Myši samozřejmě způsobují velké ztráty nejen na samotných včelách, ale i včelím díle, úlu, případně dalším zařízení včelaření. Na včelnici, kde se vyskytují ptáci, se lze bránit sítěmi s velkými oky, kterými se volně mohou pohybovat včely. Jako největší nebezpečí pro včely a úly je v poslední době žluna zelená (Picus canus) a datel černý (Dryocopus martius), který si nebere servítky a do úlu se snaží dostat zobákem přes stěnu, kterou řádně rozklovne svým zobákem.
Potom si pochutnávají tito ptáci na živých včelách. Je třeba se těmto ptákům, kteří jsou navíc velmi vynalézaví, a jejich inteligence jim umožňuje učit své druhy, jak se do úlu dostat, bránit. Jako opatření se osvědčil igelit na nástavcích, kde se ptáci nemohou přichytit. Významné rušení mnohdy způsobují i sýkorky koňadry (Parus mairos) a vlha pestrá (Metopa apiaster), případně další ptáci, kteří v zimním období budou hledat potravu právě na včelnici. Všem těmto ptákům, užitečným a mnohdy chráněným, je třeba nejen zamezit vstup do úlu, ale zbudovat jim krmítko, kde se nasytí.
Zajištění klidu na včelnici a úklid včelnice, orientace včelnice v krajině
Před zimováním se musí vše zajistit pro řádný klid na včelnici. Je třeba včelnici chránit před prudkými větry a podzimními a zimními bouřemi, ale i proti proniknutí deště a sněhu. Včelstva potřebují sucho, klid a dostatek vzduchu. Nejlepší včelnice jsou chráněné budovou či stromy a keři od severu na mírných svazích. Česna mají být orientovaná na jih nebo jihovýchodní stranu směrem do otevřené krajiny. Vhodné včelnice poznáme na jaře, kdy na těchto místech roztaje sníh jako první.
Odstraníme všechny větve, které by pod váhou sněhu mohly klepat do úlu. Všechny staré větve, případně celé stromy, které by mohly spadnout na úly. Listí po opadu stromů a keřů pohrabeme na hromadu, která bude vzdálena min. 10 a více metrů od včelnice, kde najde jistě útočiště ježek obecný (Erinaceus europeus), případně další drobní živočichové.
Ze včelnice je v tomto období dobré odnést veškerou statistiku, co jsme si tvořili během celého roku. Tyto informace využijeme k dalšímu zlepšení naší činnosti v zimním období. A co že o každém včelstvu za informace vedeme? V první řadě vyplňujeme datum prohlídky, číslo úlu, všechny doprovodné vlastnosti, jako je mírnost (bodavost) 1-4, rozbíhavost 1-4, čistící pud 1-4, medná produkce 1-4 a rojová nálada 1-4. Dále vše okolo matky: přítomnost matky, barevné označení, zda má zastřižené křídlo. Pokud máme různé úly, pak poznačit typ úlu a r. m., počet plástů v úlu, počet přidaných mezistěn, počet nevhodných plástů, množství glycidových zásob v kg/pylová plocha v dm2, počet plodových plástů, krmení a jeho množství, dále spad podle podložky se zaměřením na výskyt kleštíka včelího (varoa destruktor) a ostatní podezření na nemoci. V neposlední řadě zaznamenat sílu včelstva 1-4. Samozřejmě, že je místo i na poznámky, případně poznačení přetrvávajících budoucích včelařských opatření. Známka u doprovodných vlastností a síly včelstva jsou následující: 1 nejhorší a 4 nejlepší. Přesný popis doprovodných vlastností je v popisu období Časné léto.
®