Jaro
„Nejen vlašťovky oznamují jaro, bez včel by to prostě nešlo.“
Vůdčí kvetoucí rostliny
Prumus avium L. – třešeň ptačí
Další:
Brassica napus L.napus – brukev řepka olejka
Taraxacum sect – pampeliška lékařská
Malus vulgaris – jabloň obecná
Pyrus vulgaris – hrušeň obecná
Ribes alpinum L. – rybíz alpínský-meruzalka
Ribes uva-crispa L. – srstka angrešt
Všechny ovocné stromy a ostatní jarní rostliny.
Jaro je v mnoha kulturách symbolem množení. Podobně se na jaře chovají i včely. S příchodem čerstvého nektaru i pylu se plodování matky prudce zvýšilo. V době květu ovocných stromů se již mění generace dlouhověkých včel za krátkověké. Intenzita letového provozu je na maximu, včely využívají tolik potřebného venkovního tepla a vyletují do stále většího okolí. Maximální dolet včel je podle příhodných podmínek až 5 km, bylo zjištěno, že to může být i více. Příjem vody a vyhledání jejího zdroje může včelař usnadnit již trvalým napájecím zařízením na včelnici. Je nutné, aby zdroj byl hygienicky provozován, nejlépe s tekoucí vodou. Tam, kde se včely navzájem setkávají, je větší tlak na zdravotní stav včelstev. Včelstvo roste, sílí. Zpočátku se líhnou jen dělnice. Koncem dubna se začínají líhnout první trubci. To je signál, že včely chtějí být připraveny na množení v období, kdy to bude nejvhodnější.
Povolené ztráty včel
Zimní úhyn včelstev by v dobře vedeném včelařství neměl být nad 5 %, náhradu těchto ztrát si plně vynahradíme loňskými oddělky.
Význam pylu pro včelstvo a výsadba pylodárných rostlin
Včely používají pyl při výchově plodu jako bílkovinnou potravu dvojím způsobem. Přímo jej konzumují starší larvy dělnic a trubců jako směs medu, pylu a mateří kašičky. Naproti tomu mladé larvy dělnic a trubců dostávají v prvních 3-4 dnech med s čistou mateří kašičkou. Larvy matek dostávají čistou mateří kašičku až do zavíčkování. To lze považovat za nepřímou konzumaci mateří kašičky. Pyl přijímají vylíhlé mladé včely a „přeměňují“ jej na mateří kašičku.
To současně způsobuje, že původce nosematózy přechází z klidového stádia do aktivní fáze. Preventivní opatření může šíření nemoci zabránit dostatečným množstvím právě pylových zásob a silou včelstva, které zvládne prostor svého úlu.
Včelař by v jarním období, pokud to neudělal na podzim, měl vysazovat pylodárné rostliny, které v době, kdy je hlad včelami po pylu, budou k dispozici. Vhodné je sadit stromy, jako jsou vrby, jívy, lísky, olše, všechny ovocné stromy, lípy, javory. Stromy, které v blízkosti včelnic vysadí, včely velmi rády navštěvují.
Jarní prohlídky, rozšiřování včelstev a medocukrové těsto
Včelař v jarním období nejvíce sleduje přirozený rozvoj včelstev, tento maximálně podporuje zvětšováním prostoru. Ve včelstvech kontrolujeme stav zásob, které by v této době již neměly poklesnout pod 5 kg. V případě, že stav se blíží k tomuto hraničícímu číslu, musíme je dodat. Nejvhodnější je celý plást s medem, nebo medocukrové těsto. Těsto přidáme přímo na horní loučky nebo do krmítek v množství 1 kg. Ve včelařských provozech se osvědčil postup bez použití hnětače: 1 kg medu se rozpustí v 1 litru horké vody, roztok se vlije do nádoby s 10 kg moučkového cukru a dobře se uzavře. Asi po 14 dnech je cukr roztokem úplně prosáklý roztokem medu. Vzniklá hmota je poněkud jemnější. Výborně se osvědčila při krmení čerstvě udělaných oddělků a jako podněcovaní, dokrmovaná potrava pro produkční včelstva v době strádání. Rozšiřování včelstev se provádí s ohledem na biologické požadavky včelstva. Postupně přidáváme mezistěny a další nástavky se soušemi. Uspořádání v úlu přímo ovlivňuje, jakým způsobem a jak rychle se včelstvo dostane do kondice a dá maximální výkon. Co včelař tedy může ovlivnit je prostor úlu a výběr stanoviště, které je alfou a omegou určení výnosnosti včel. Zastoupení co nejvíce snůšek, které jsou rovnoměrně rozděleny po celou sezónu. Výběr vhodného genetického materiálu v chovu kvalitních matek, kladoucích co nejvíce vajíček a výběr doprovodných vlastností včel, jsou předpokladem, že včelstvo využije přírodní zdroje s očekávaným efektem.
Co včelař nikdy neovlivní, je samotné počasí. Každý rok, každá sezóna je jiná a proto i když uděláme stejné úkony ve včelách, nakonec zjistíme, že právě moc, kterou drží rozumná příroda ve svých rukou je obrovská a nezpochybnitelná. Jaro se často projevuje nestálostí v počasí. Střídání teplot a srážek ovlivní, jak se včelstvo rozvíjí v úlu. Dokonce dlouho trvající ochlazení může včely zpomalit v rozvoji natolik, že není schopno jít do hlavní snůšky v dobré kondici. Úkolem včelaře je co nejvíce eliminovat věci, které ovlivnit dokáže. Rozšiřování včelstev a během celého roku máme v obrázku č.
Pravidlo 40 dnů
Včelař by v souvislosti se všemi opatřeními měl ovládat pravidlo 40 dnů, často se v literatuře setkáváme s označením „zákon 40 dnů“. Vývoj dělnice od položení vajíčka trvá 21 dnů. Aby se včela stala létavkou, tj. včelou, která vyletuje z úlu za sběrem nektaru, pylu a vody, uplyne dalších 20-21 dnů. Od položení vajíčka do buňky až k létavce uběhne tedy 41 dnů. Proto tedy hovoříme o pravidlu 40 dnů. Znamená to tedy, že jen včely tohoto stáří přinášejí sladinu a zajišťují snůšku. Včelař, aby si připravil do hlavní snůšky co největší počet létavek, musí včelstvo ošetřovat tak, aby do 40 dnů před hlavní snůškou mělo zakladeno největší počet vajíček. Současně s tím si musí včelař uvědomit, kdy v jeho krajině bude největší snůška, aby svou práci řídil s citem a v souladu s rozvojem rostlin. V období velmi silné nektarové snůšky se zúčastňují zpracování přineseného nektaru do úlu i 4 dny staré včely mladušky.
Tím, že nektar zpracovávají mladé včely, uvolní se na snůšku včely starší. Chceme-li využít práci mladých včel, musí se vylíhnout alespoň 8 dní před uskutečněním hlavní snůšky. Tyto mladé včely musí být tedy matkou nakladeny minimálně 29 dní (21 + 3 + 1) před ukončením snůšky. Využitím pomoci mladých včel se podpoří celkový výkon včelstva. Dobrým vodítkem na stanovišti je, když se nám na místě vyskytuje třešeň ptáčnice a trnovník akát, právě tyto dva stromy jsou od sebe fenologicky vzdáleny v kvetení cca 40 dnů.
Zvyšování těžby vosku
Včelstva ročně vystaví celý nástavek běžné rámkové míry, tj. 11 mezistěn. Podle posledního výzkumu se tím u produkčního včelstva nesnižuje medný užitek. Samozřejmě, že určitou energii to od včel vyžaduje. Řečeno slovy čísel, pak na 1 kg vosku, je třeba přibližně 3 kg medu, což v celkovém důsledku je zanedbatelné množství, protože tím, že nám včely vystaví plásty, dostáváme hodnotné nové souše a zvyšuje se nám produkce vosku. Voskové šupinky které produkují včely dělnice - mladušky 12. den po vylíhnutí z buňky se buď využijí, nebo bez snůšky volně padají pod včelstvo. Včely tyto šupinky vynáší jako odpad z úlu. Jak využít co nejvíce stavební pud včel, tak aby výtěžnost vosku byla ze včelstva nevětší? Zajistit silná a zdravá včelstva, která mají dostatek zdrojů potravy. Stavební činnost tedy značí, že je snůška a plně se rozvine pud. Včely jsou instinkty pobízeny, aby si stavěly plásty a měly kam ukládat med, pyl, případně měly kde vychovávat svůj plod. Další zdroj vosku jsou stavební plásty, trubčina, víčka při medobraní. Další informace jsou v období Plné léto.
Spojování včelstev
Platí stejné pravidlo, jako jsme měli v Podletí. Včelstva si rozdělíme na slabá, střední a silná. Včelstva slabá spojíme napřímo, tj. na silné včelstvo dáme slabé společně s matkou. V tomto období na rozdíl od Podletí a Podzimu, nemusíme hledat matku, protože se včelstva rádi spojí a navzájem se nenapadají. Včely si samy rozhodnou, kterou matku chtějí.
Příprava na léto
V letním období, předně při tvorbě oddělků budeme potřebovat zatavené mezistěny, v zimních měsících jsme si jistě udělali rámky a vypletli nerezovými drátky. Je poslední čas na to, abychom měli vše připraveno na chovnou sezónu matek, tvorbu oddělků, vytáčení medu, připraveny plásty do medníků a měli očištěné mateří mřížky. Ta hlavní včelařova práce nyní teprve přijde a dobrý včelař má být vždy připraven o krok dříve. Je vhodná venkovní teplota na nátěry nástavků, úlová dna a víka, které ještě nejsou ve včelách. Nátěrem si prodloužíme životnost úlových systémů o řádově mnoho let.
„Nejen vlašťovky oznamují jaro, bez včel by to prostě nešlo.“
Vůdčí kvetoucí rostliny
Prumus avium L. – třešeň ptačí
Další:
Brassica napus L.napus – brukev řepka olejka
Taraxacum sect – pampeliška lékařská
Malus vulgaris – jabloň obecná
Pyrus vulgaris – hrušeň obecná
Ribes alpinum L. – rybíz alpínský-meruzalka
Ribes uva-crispa L. – srstka angrešt
Všechny ovocné stromy a ostatní jarní rostliny.
Jaro je v mnoha kulturách symbolem množení. Podobně se na jaře chovají i včely. S příchodem čerstvého nektaru i pylu se plodování matky prudce zvýšilo. V době květu ovocných stromů se již mění generace dlouhověkých včel za krátkověké. Intenzita letového provozu je na maximu, včely využívají tolik potřebného venkovního tepla a vyletují do stále většího okolí. Maximální dolet včel je podle příhodných podmínek až 5 km, bylo zjištěno, že to může být i více. Příjem vody a vyhledání jejího zdroje může včelař usnadnit již trvalým napájecím zařízením na včelnici. Je nutné, aby zdroj byl hygienicky provozován, nejlépe s tekoucí vodou. Tam, kde se včely navzájem setkávají, je větší tlak na zdravotní stav včelstev. Včelstvo roste, sílí. Zpočátku se líhnou jen dělnice. Koncem dubna se začínají líhnout první trubci. To je signál, že včely chtějí být připraveny na množení v období, kdy to bude nejvhodnější.
Povolené ztráty včel
Zimní úhyn včelstev by v dobře vedeném včelařství neměl být nad 5 %, náhradu těchto ztrát si plně vynahradíme loňskými oddělky.
Význam pylu pro včelstvo a výsadba pylodárných rostlin
Včely používají pyl při výchově plodu jako bílkovinnou potravu dvojím způsobem. Přímo jej konzumují starší larvy dělnic a trubců jako směs medu, pylu a mateří kašičky. Naproti tomu mladé larvy dělnic a trubců dostávají v prvních 3-4 dnech med s čistou mateří kašičkou. Larvy matek dostávají čistou mateří kašičku až do zavíčkování. To lze považovat za nepřímou konzumaci mateří kašičky. Pyl přijímají vylíhlé mladé včely a „přeměňují“ jej na mateří kašičku.
To současně způsobuje, že původce nosematózy přechází z klidového stádia do aktivní fáze. Preventivní opatření může šíření nemoci zabránit dostatečným množstvím právě pylových zásob a silou včelstva, které zvládne prostor svého úlu.
Včelař by v jarním období, pokud to neudělal na podzim, měl vysazovat pylodárné rostliny, které v době, kdy je hlad včelami po pylu, budou k dispozici. Vhodné je sadit stromy, jako jsou vrby, jívy, lísky, olše, všechny ovocné stromy, lípy, javory. Stromy, které v blízkosti včelnic vysadí, včely velmi rády navštěvují.
Jarní prohlídky, rozšiřování včelstev a medocukrové těsto
Včelař v jarním období nejvíce sleduje přirozený rozvoj včelstev, tento maximálně podporuje zvětšováním prostoru. Ve včelstvech kontrolujeme stav zásob, které by v této době již neměly poklesnout pod 5 kg. V případě, že stav se blíží k tomuto hraničícímu číslu, musíme je dodat. Nejvhodnější je celý plást s medem, nebo medocukrové těsto. Těsto přidáme přímo na horní loučky nebo do krmítek v množství 1 kg. Ve včelařských provozech se osvědčil postup bez použití hnětače: 1 kg medu se rozpustí v 1 litru horké vody, roztok se vlije do nádoby s 10 kg moučkového cukru a dobře se uzavře. Asi po 14 dnech je cukr roztokem úplně prosáklý roztokem medu. Vzniklá hmota je poněkud jemnější. Výborně se osvědčila při krmení čerstvě udělaných oddělků a jako podněcovaní, dokrmovaná potrava pro produkční včelstva v době strádání. Rozšiřování včelstev se provádí s ohledem na biologické požadavky včelstva. Postupně přidáváme mezistěny a další nástavky se soušemi. Uspořádání v úlu přímo ovlivňuje, jakým způsobem a jak rychle se včelstvo dostane do kondice a dá maximální výkon. Co včelař tedy může ovlivnit je prostor úlu a výběr stanoviště, které je alfou a omegou určení výnosnosti včel. Zastoupení co nejvíce snůšek, které jsou rovnoměrně rozděleny po celou sezónu. Výběr vhodného genetického materiálu v chovu kvalitních matek, kladoucích co nejvíce vajíček a výběr doprovodných vlastností včel, jsou předpokladem, že včelstvo využije přírodní zdroje s očekávaným efektem.
Co včelař nikdy neovlivní, je samotné počasí. Každý rok, každá sezóna je jiná a proto i když uděláme stejné úkony ve včelách, nakonec zjistíme, že právě moc, kterou drží rozumná příroda ve svých rukou je obrovská a nezpochybnitelná. Jaro se často projevuje nestálostí v počasí. Střídání teplot a srážek ovlivní, jak se včelstvo rozvíjí v úlu. Dokonce dlouho trvající ochlazení může včely zpomalit v rozvoji natolik, že není schopno jít do hlavní snůšky v dobré kondici. Úkolem včelaře je co nejvíce eliminovat věci, které ovlivnit dokáže. Rozšiřování včelstev a během celého roku máme v obrázku č.
Pravidlo 40 dnů
Včelař by v souvislosti se všemi opatřeními měl ovládat pravidlo 40 dnů, často se v literatuře setkáváme s označením „zákon 40 dnů“. Vývoj dělnice od položení vajíčka trvá 21 dnů. Aby se včela stala létavkou, tj. včelou, která vyletuje z úlu za sběrem nektaru, pylu a vody, uplyne dalších 20-21 dnů. Od položení vajíčka do buňky až k létavce uběhne tedy 41 dnů. Proto tedy hovoříme o pravidlu 40 dnů. Znamená to tedy, že jen včely tohoto stáří přinášejí sladinu a zajišťují snůšku. Včelař, aby si připravil do hlavní snůšky co největší počet létavek, musí včelstvo ošetřovat tak, aby do 40 dnů před hlavní snůškou mělo zakladeno největší počet vajíček. Současně s tím si musí včelař uvědomit, kdy v jeho krajině bude největší snůška, aby svou práci řídil s citem a v souladu s rozvojem rostlin. V období velmi silné nektarové snůšky se zúčastňují zpracování přineseného nektaru do úlu i 4 dny staré včely mladušky.
Tím, že nektar zpracovávají mladé včely, uvolní se na snůšku včely starší. Chceme-li využít práci mladých včel, musí se vylíhnout alespoň 8 dní před uskutečněním hlavní snůšky. Tyto mladé včely musí být tedy matkou nakladeny minimálně 29 dní (21 + 3 + 1) před ukončením snůšky. Využitím pomoci mladých včel se podpoří celkový výkon včelstva. Dobrým vodítkem na stanovišti je, když se nám na místě vyskytuje třešeň ptáčnice a trnovník akát, právě tyto dva stromy jsou od sebe fenologicky vzdáleny v kvetení cca 40 dnů.
Zvyšování těžby vosku
Včelstva ročně vystaví celý nástavek běžné rámkové míry, tj. 11 mezistěn. Podle posledního výzkumu se tím u produkčního včelstva nesnižuje medný užitek. Samozřejmě, že určitou energii to od včel vyžaduje. Řečeno slovy čísel, pak na 1 kg vosku, je třeba přibližně 3 kg medu, což v celkovém důsledku je zanedbatelné množství, protože tím, že nám včely vystaví plásty, dostáváme hodnotné nové souše a zvyšuje se nám produkce vosku. Voskové šupinky které produkují včely dělnice - mladušky 12. den po vylíhnutí z buňky se buď využijí, nebo bez snůšky volně padají pod včelstvo. Včely tyto šupinky vynáší jako odpad z úlu. Jak využít co nejvíce stavební pud včel, tak aby výtěžnost vosku byla ze včelstva nevětší? Zajistit silná a zdravá včelstva, která mají dostatek zdrojů potravy. Stavební činnost tedy značí, že je snůška a plně se rozvine pud. Včely jsou instinkty pobízeny, aby si stavěly plásty a měly kam ukládat med, pyl, případně měly kde vychovávat svůj plod. Další zdroj vosku jsou stavební plásty, trubčina, víčka při medobraní. Další informace jsou v období Plné léto.
Spojování včelstev
Platí stejné pravidlo, jako jsme měli v Podletí. Včelstva si rozdělíme na slabá, střední a silná. Včelstva slabá spojíme napřímo, tj. na silné včelstvo dáme slabé společně s matkou. V tomto období na rozdíl od Podletí a Podzimu, nemusíme hledat matku, protože se včelstva rádi spojí a navzájem se nenapadají. Včely si samy rozhodnou, kterou matku chtějí.
Příprava na léto
V letním období, předně při tvorbě oddělků budeme potřebovat zatavené mezistěny, v zimních měsících jsme si jistě udělali rámky a vypletli nerezovými drátky. Je poslední čas na to, abychom měli vše připraveno na chovnou sezónu matek, tvorbu oddělků, vytáčení medu, připraveny plásty do medníků a měli očištěné mateří mřížky. Ta hlavní včelařova práce nyní teprve přijde a dobrý včelař má být vždy připraven o krok dříve. Je vhodná venkovní teplota na nátěry nástavků, úlová dna a víka, které ještě nejsou ve včelách. Nátěrem si prodloužíme životnost úlových systémů o řádově mnoho let.
®