Plné léto
„Poslední včelařské období v roce uprostřed lunárního léta. Končí sezóna úspěchem?“
Vůdčí kvetoucí rostliny
Tilia parvifolia – lípa malolistá
Další:
Phacelia tamacetifolia – svazenka vratičolistá
Papaver somniferum – mák setý
Vicia sativa – vikev setá
Triforium pretense – jetel luční
Sinapis alba – Hořčice bílá
Triforium repens – jetel plazivý
Tilia cordata – lípa srdčitá
Tilia tomentosa – lípa stříbrná
Tilia platyphyllos – lípa velkolistá
Helianthus annuus – Slunečnice roční
Symphoricarpus racemosa – pámelník hroznatý
Rosa – růže
Největší část medonosných rostlin rozkvétá v období kolem květu lípy malolisté. Mimo kvetoucí flóry je to období hlavních snůšek medovice. V období těchto hlavních snůšek by včelstvo mělo dosahovat maximálního počtu dělnic. Letní nektar z květin utišuje rojivost včelstev. Rozmnožovací pud se tlumí a je vystřídán pudem sběracím. Tato část roku přesně spadá do slunovratu, kdy dny dosáhly svého maximálního denního světla a začnou se pomalu zkracovat. Včely jsou tak zaujaty snůškou, že i méně krmí matku. Matka v důsledku toho, že je hůře krmena, snižuje počet nakladených vajíček za den. Navíc téměř v každé buňce má med, který ji brání položit vajíčka. Nejmladší dělnice přijímají od létavek donesený nektar, přepracovávají jej na med, invertují cukry, odpařují vodu, intensivněji větrají úl. Teploty venku jsou vysoké a včely si větráním zajistí svojí klimatizací optimální podmínky.
Vidíme, že většina osazenstva úlu je plně zaměstnána snůškou. Včely v té době vyvíjejí velikou energii, která je zaměřena především k zajištění zásob na zimu. Vždy při dobré snůšce může včelstvo přinést za den 10 – 12 kg sladiny! Není divu, že tato generace včel se v pravém slova smyslu upracuje. Toto období intenzivní práce včel je proto nejméně vhodné pro výchovu matek. Včelstvo po hlavní snůšce proto silně zeslábne a až s příchodem Podletí se matka opět řádně rozklade. Za poměrně krátký čas poklesne počet dělnic až na polovinu. Jak tomu zabránit? Je třeba, aby matka měla dostatek prostoru ke kladení, ve včelstvu byly mladušky, které budou pečovat o plod a zajistí péči v úlu o budoucí generace včel.
V tomto období platí většina z popisu časného léta. Co nám odpadá, jsou protirojová opatření, nadále je medobraní a přibyla nám další opatření spojená s prevencí proti kleštíkovi včelímu (varoa destruktor). Sledujeme podložky, dosáhne-li jejich spad více než jeden roztoč za den. Takové včelstvo lze ještě zachránit, např. kyselinou mravenčí. Dostupným pomocným prostředkem proti varoáze je ve formě odparných desek Formidol z VÚV v Dole. Páry kyseliny mravenčí likvidují dospělé samičky kleštíka včelího (varoa destruktor) a také spory nosematózy na povrchu plástů a úlu.
„Poslední včelařské období v roce uprostřed lunárního léta. Končí sezóna úspěchem?“
Vůdčí kvetoucí rostliny
Tilia parvifolia – lípa malolistá
Další:
Phacelia tamacetifolia – svazenka vratičolistá
Papaver somniferum – mák setý
Vicia sativa – vikev setá
Triforium pretense – jetel luční
Sinapis alba – Hořčice bílá
Triforium repens – jetel plazivý
Tilia cordata – lípa srdčitá
Tilia tomentosa – lípa stříbrná
Tilia platyphyllos – lípa velkolistá
Helianthus annuus – Slunečnice roční
Symphoricarpus racemosa – pámelník hroznatý
Rosa – růže
Největší část medonosných rostlin rozkvétá v období kolem květu lípy malolisté. Mimo kvetoucí flóry je to období hlavních snůšek medovice. V období těchto hlavních snůšek by včelstvo mělo dosahovat maximálního počtu dělnic. Letní nektar z květin utišuje rojivost včelstev. Rozmnožovací pud se tlumí a je vystřídán pudem sběracím. Tato část roku přesně spadá do slunovratu, kdy dny dosáhly svého maximálního denního světla a začnou se pomalu zkracovat. Včely jsou tak zaujaty snůškou, že i méně krmí matku. Matka v důsledku toho, že je hůře krmena, snižuje počet nakladených vajíček za den. Navíc téměř v každé buňce má med, který ji brání položit vajíčka. Nejmladší dělnice přijímají od létavek donesený nektar, přepracovávají jej na med, invertují cukry, odpařují vodu, intensivněji větrají úl. Teploty venku jsou vysoké a včely si větráním zajistí svojí klimatizací optimální podmínky.
Vidíme, že většina osazenstva úlu je plně zaměstnána snůškou. Včely v té době vyvíjejí velikou energii, která je zaměřena především k zajištění zásob na zimu. Vždy při dobré snůšce může včelstvo přinést za den 10 – 12 kg sladiny! Není divu, že tato generace včel se v pravém slova smyslu upracuje. Toto období intenzivní práce včel je proto nejméně vhodné pro výchovu matek. Včelstvo po hlavní snůšce proto silně zeslábne a až s příchodem Podletí se matka opět řádně rozklade. Za poměrně krátký čas poklesne počet dělnic až na polovinu. Jak tomu zabránit? Je třeba, aby matka měla dostatek prostoru ke kladení, ve včelstvu byly mladušky, které budou pečovat o plod a zajistí péči v úlu o budoucí generace včel.
V tomto období platí většina z popisu časného léta. Co nám odpadá, jsou protirojová opatření, nadále je medobraní a přibyla nám další opatření spojená s prevencí proti kleštíkovi včelímu (varoa destruktor). Sledujeme podložky, dosáhne-li jejich spad více než jeden roztoč za den. Takové včelstvo lze ještě zachránit, např. kyselinou mravenčí. Dostupným pomocným prostředkem proti varoáze je ve formě odparných desek Formidol z VÚV v Dole. Páry kyseliny mravenčí likvidují dospělé samičky kleštíka včelího (varoa destruktor) a také spory nosematózy na povrchu plástů a úlu.
®