Časné léto
„Čas reprodukce včel a produkce včelích produktů. Včelař s tím vším má mnoho práce. Včelařská sezóna jede na plné obrátky.“
Vůdčí kvetoucí rostliny
Robinia pseudoacacia – trnovník akát
Další:
Brassica napus L. napus – řepka olejka
Phacelia tamacetifolia – svazenka vratičolistá
Papaver somniferum – mák setý
Vicia sativa – vikev setá
Pisum sativum – hrách setý
Triforium pretense – jetel luční
Acer pseudoplatanus – javor klen
Rubus fruticosus agg. – ostružník křovinný
Rubus ideaus L. – ostružník maliník
Fragaria vesca – jahodník obecný
Je ještě mnoho dalších rostlin, které do Časného léta patří.
Dokvétá řepka olejka a navazuje koncem května trnovník akát, který se nám oznamuje svým rozkvětem. Časné léto. Je to v období koncem června a kvete až do června. Pozor, akát má jednu vlastnost a to je jeho produkce nektaru s ohledem na nadmořskou výšku, kde se vyskytuje. Na jižní Moravě, kde je nadmořská výška do 220 metrů nad mořem, je kvalita snůšky mimořádná, čím níž, tím více akát dává nektaru. Akát prakticky nemá pyl. Na Břeclavsku a Znojemsku je to mimo řepky olejky hlavní snůška a není výjimka přínos medu z těchto včelstev přes 40-50 kg. Jak říkají místní včelaři, ten kdo nezažil akát na Moravě, neví co je snůška s dvěma plnými medníky. Med je mimořádně lahodné chutě s jemnou vůní. Vhledem k tomu, že momentálně dle Ministerstva zemědělství je každé desáté pole řepky olejky, se tento mede velkou měrou podílí na ekonomice našich včelařů napříč celou Českou republikou od oblastí nížin až po podhorské oblasti, kde stále ještě řepka v závislosti na počasí dá dobrou snůšku, případně tzv. včely rozjede do dalších snůšek. Řepka svojí nadprodukcí nektaru a pylu díky velkým plochám nabízí včelám čím dál více pravidelnou a mnohdy hlavní snůšku. Ten, kdo kočuje k nektarodárným rostlinám, si zvyšuje ekonomiku svého provozu vyššími výnosy medu. V lesních porostech se objevuje medovice z dubu, buku, smrku a dalších jehličnatých stromů. Vyrovnaná teplota přes den a noc společně s vlhkostí podporují mšice, méry, puklice aj. ve své reprodukci.
Včely se dostávají na svůj reprodukční vrchol. Matka již klade okolo 1500 vajíček, některé dokonce i víc. Je čas, aby včelař zvládal všechna protirojová opatření, choval kvalitní nové matky, prováděl výměnu těch starých, vytáčel včas med a snažil se dosáhnout nejlepších výsledků. Rojení je přirozená vlastnost včel. Po celý rok, od podletí až do snůšek a hlavních snůšek vedl včely do nejlepší kondice. Plně využil pravidlo 40 dnů a měl létavky, kdy to je třeba.
Protirojová opatření, tvorba oddělků a chov matek
V pravý čas nasazujeme medníky
Včelstva je třeba včas rozšiřovat o další nástavky. Pouštění do medníků je velmi vážný úkol. Včelař musí vystihnout správný čas k nasazení. Oddalování této práce může ztratit celou mednou snůšku, zvláště tam, kde má krátké trvání (snůška z akátů). Nenasadí-li ve správnou dobu medník, může uspíšit rojení. Při předčasném nasazení medníku naopak přibrzdí rozvoj včelstva. Puštění a překládání včel do medníku jsou dva možné způsoby jak včelám přidat další prostor. Puštění předpokládá nasazení mateří mřížky na plodiště a nad ní nástavek vybavený soušemi. Druhý způsob je, že na plodiště dáme opět mateří mřížku a nad ní dále 3-5 plástů se zavíčkovaným plodem a včelami. Musí se zde dávat velký pozor, aby se do medníku nedostala matka, která by začala klást vajíčka. Medník má hlavní úkol a to, že právě oddělí od plodu med a včelaři usnadní práci při medobraní.
Plodiště v letním období má mít dva až tři nástavky, kde může matka neomezeně klást vajíčka. Taky medníky bychom měli nasazovat dříve, než se včelstvo začne převěšovat do podmetu pod plodištěm. Jeden medník stačí, v případě že je průměrná snůška. V oblastech kde je mimořádně silná snůška např. z řepky nebo akátu, je dobré tyto medníky dát dva. Včely se odvděčí naplněním obou. Jestliže med je v medníku z 2/3 zavíčkovaný, považuje se za vyzrálý a může se vytáčet. Včely, kterým se pravidelně odebírají medné zásoby, jsou více aktivní při hledání další snůšky.
Tvorba oddělků, značení matek
Vhodným protirojovým opatřením je tvorba oddělků. Ty vytvoříme ze silných včelstev, která docílila svého vrcholu co do početnosti, či najdeme včelstvo, které již jeví známky misek, případně matečníků. Do Spyrodurového plemenáče na 5 plástů, dáme jeden plně zavíčkovaný plást s plodem, z dalšího plástu z otevřeného plodu ometeme mladé včely. Pozor musíme dávat na matku z původního včelstva, protože bychom tím mohli způsobit osiření. Dále dáme jednu souš s vodou a doplníme třemi mezistěnami. Zavřeme na plemenáči česno a vložíme vyzrálý matečník, který máme z chovu. Oddělku dáme 2-3 kg medocukrového těsta a odvezeme mimo dolet stanoviště, min. 2 km. V případě, že nemáme možnost oddělky odvážet ze stanoviště, budoucímu mladému včelstvu odlétnou létavky, což jen zpomalí rozvoj.
Oddělky mají být v dosahu kvalitní oplozovací stanice, kde jsou trubci včelstev z těch nejlepších chovů. Jedině spojení kvalitního genetického materiálu nám přinese kýžený cíl: včely s dobrými doprovodnými vlastnostmi.
Oddělek potřebuje bohatou přírodní skladbu rostlin, které nabízejí dostatek jak nektaru, tak pylu, protože po oplození matky a jejím kladení zvýší tyto potřeby. První kontrolu potom, co jsme vytvořili oddělek, provedeme nejdříve za 20 dní, kdy ve včelstvu již začala klást nově se vylíhlá matka. Tuto matku kontrolujeme, zda klade vajíčka v uceleném díle bez mezerovitosti. Matce zastřihneme jedno křídlo z důvodu, že v případě, že se bude chtít později včelstvo rojit, matka daleko neodlétne a najdeme ji společně s rojem na včelnici. Taky si ji označíme barvou určenou v daném roce. Tyto barvy jsou na celém světě stejné. Rok končící číslem 0 a 5 modrá, 1 a 6 bílá, 2 a 7 žlutá, 3 a 8 červená, 4 a 9 zelená. Je výhodné, když je na této barvě rovnou i číslo. Matka je potom dobře identifikovatelná, z jakého včelstva je. Kontrola oddělků stačí jednou za 14 dní, hlavní je doplnění medocukrového těsta. Platí tu pravidlo: krmit, krmit, krmit!
Do podzimu máme další produktivní včelstvo na další rok, případně jako zálohu pro stávající včelstva. Záloha matek či celých včelstev formou oddělků se včelaři vyplatí a měla by dosahovat do 10% z počtu produkčních včelstev. Ten, kdo chce tyto oddělky využít komerčně, otočí Spyrodurové plemenáče za sezónu až 4 - krát a zlepší ekonomiku provozu. Nesmí zapomenout na veterinární osvědčení, kterým doloží, že má svá včelstva zdravá s ohledem na výskyt hlavně moru včelího plodu (Paebacillus larve) a opatření spojená s kleštíkem včelím (varoa destruktor). Výhoda oddělků spočívá i v tom, že díky ozdravovacímu účinku většinou prakticky vylučuje napadení varroázou. Oddělky lze mít jako manipulační či rezervní včelstva.
Medobraní
Prohlídkou v medníku zjistíme, že včely začaly víčkovat zásoby. To znamená, že donesený nektar nebo medovice zpracovaly na med. Víčkovaní také naznačuje, že med je zralý a lze jej vymetat – vytáčet. Zralost medu lze 100 % ověřit refraktometrem, který přímo na své stupnici ukáže, kolik je obsah vody v medu a tím jeho zralost. Med vytáčíme, až dosáhne hustoty vody pod 20%, jinak by mohl zkvasit. Platí, že čím je hustší med, tím je jeho kvalita lepší. U medovicových medů se můžeme setkat s nižším obsahem vody, což není na závadu, ale naopak. Hranice, pod kterou včely med již více nezahustí je 14,46 %.
Krystalizace medu je přirozený proces. Jestliže se nám tato stane, až když je med vytočený, není problém jej bez poškození rozpustit při teplotě, která nepřesahuje 45°C. V plástech je to značně horší, krystalizace brání, aby med odstředivou silou medometu vytekl. Jak se medobraní provádí? Medobraní provádíme, je-li to možné, za příznivého počasí, kdy je většina létavek mimo úl za pastvou. Pokud budeme odebírat plásty za snůšky, musíme je z úlu odebírat ráno, asi do deváté hodiny. Plásty jsou ještě bez řídkého denního přínosu.
Odběr medu
Před odběrem plástů můžeme před ometáním jednotlivých plástů použít místo mateří mřížky výkluz. Výkluz je zařízení, které včelám umožňuje přecházet do plodiště, ale ne naopak. Toto zařízení funguje, pokud nad výkluzem není matka nebo plod. Přepážku s výkluzem vkládáme večer, plásty odebíráme druhý den. Budou bez včel, maximálně s pár mladuškami. Musíme však počítat s tím, že medné plásty bez včel budou vychladlé a pro vytáčení v medometu je vhodné je opět ohřát na teplotu přibližně 30°C, kdy med dostřikuje z plástů nejlépe. Další možnost je použít ometač, který metacím zařízením ometá včely, jeho rychlost je v provozu po výkluzech dobrá.
Ruční způsob ometání jednotlivých plástů je vhodný pouze u menších chovatelů do 10 včelstev. Na tuto práci budeme potřebovat obvyklé včelařské nářadí: rozpěrák, kuřák, smetáček a ochranné pomůcky. U nižší rámkové míry lze použít i vyfukovala na vzduch, které nám usnadní práci s odstraňováním včel z plástů. Na přepravu plných či prázdných plástů používáme nástavky nebo vhodnou bednu se stejnou rámkovou mírou. Zavíčkovaný plný plást (39 x 24 cm) má asi 2 kg, 1 dm2 oboustranně zavíčkovaného plástu váží 250 g a 1 dm2 nezavíčkovaného plástu 150 g. Medné výnosy jednotlivých včelstev zapisujeme do záznamů. Po vytočení se plásty zbavené medu vracejí zpět do včel.
Uskladnění medu
Zralý med můžeme skladovat v dobrém stavu po mnoho let. Nádoby vhodné na uskladnění mohou být skleněné, kovové (jen pocínované, hliníkové, poniklované) nebo i dřevěné. Nesmíme používat nádoby železné, zinkované, mosazné nebo měděné! Med je hydroskopická látka, která přijímá z okolního prostředí vlhkost. Proto je důležité, aby nádoby byly plné a dobře uzavřeny.
Rojení, sbírání rojů
Proč se včely rojí? Je to přirozená vlastnost včel. Mají málo místa v úlu. Stará matka.
I to se může stát, říkají profesionální včelaři. Ano, přes veškerou péči o včelstva a všechny řádně udělaná protirojová opatření se stane, že se některá včelstva vyrojí. Rojení je vždy ztráta medného užitku a mnohdy i ztráta včelstva. Musíme si být jistí, že roj pochází od našich včelstev, protože roj neznámého původu, jsme povinni podle veterinárního zákona utratit. Eliminovat tento přirozený po miliony zakódovaný pud včel nelze. Ekonomicky únosné je rojení do 10% všech produkčních včelstev. Roj sbíráme tak, že si připravíme rojáček, smetáček, kuřák nebo rosničku vody (vhodná na rosení květin), jednu souš a mezistěny. Ochranné pomůcky jako je včelařský klobouk, bude sice téměř zbytečný, protože jsou rojové včely mírné, ale povinnost se chránit by mělo být běžnou a logickou věcí každého včelaře. Nikdy nevíme, co se může stát. Roj porosíme jemných aerosolem vody z rozprašovače. Rojáček vybavený společně se souší, do které můžeme dát vodu a mezistěnami, vložíme pod roj včel. Do větve energicky bouchneme a včely tak setřeseme do rojáčku. Jestliže na větvi zůstanou nějaké včely, pak použijeme smetáček a jemně včely smeteme. Předpokládáme, že do rojáčku jsme ometli o matku. Rojáček opatrně zavřeme a otevřeme česno. V případě, že je matka u rojáčku, se včely okamžitě stáhnou k česnu a silně větrají. Po přibližně asi deseti minutách rojáček uzavřeme a odneseme do chladného sklepa, kde včely vězníme 3 dny. Nemusíme se bát, že včely budou hladovět, protože rojené včely si sebou berou potravu na více dní, v literatuře se uvádí až na pět a více, podle svých zkušeností vím, že to může být i týden a nic se nestane. Po tomto věznění matka v roji již zaklade buňky a včely vystaví část mezistěn.
Pro vyrojené včely si připravíme čistý a dezinfikovaný úl, včely z rojáčku přendáme a doplníme mezistěnami do celkového počtu nástavku. Roj v případě, že není snůška, dokrmujeme, ovšem moudrá příroda roje „plánuje“ ráda do období, kdy je hojnost snůšky a není potřeba krmit. Matka v roji velmi intenzivně klade, a protože toto včelstvo se skládá jen z létavek, tak nosí velké množství sladiny. Roj se do konce sezóny stane produkčním včelstvem. Matku z takto vyrojeného včelstva je třeba vyměnit, neskýtá záruku, že právě chov takových včel chceme, viz doprovodné vlastnosti včel.
„Čas reprodukce včel a produkce včelích produktů. Včelař s tím vším má mnoho práce. Včelařská sezóna jede na plné obrátky.“
Vůdčí kvetoucí rostliny
Robinia pseudoacacia – trnovník akát
Další:
Brassica napus L. napus – řepka olejka
Phacelia tamacetifolia – svazenka vratičolistá
Papaver somniferum – mák setý
Vicia sativa – vikev setá
Pisum sativum – hrách setý
Triforium pretense – jetel luční
Acer pseudoplatanus – javor klen
Rubus fruticosus agg. – ostružník křovinný
Rubus ideaus L. – ostružník maliník
Fragaria vesca – jahodník obecný
Je ještě mnoho dalších rostlin, které do Časného léta patří.
Dokvétá řepka olejka a navazuje koncem května trnovník akát, který se nám oznamuje svým rozkvětem. Časné léto. Je to v období koncem června a kvete až do června. Pozor, akát má jednu vlastnost a to je jeho produkce nektaru s ohledem na nadmořskou výšku, kde se vyskytuje. Na jižní Moravě, kde je nadmořská výška do 220 metrů nad mořem, je kvalita snůšky mimořádná, čím níž, tím více akát dává nektaru. Akát prakticky nemá pyl. Na Břeclavsku a Znojemsku je to mimo řepky olejky hlavní snůška a není výjimka přínos medu z těchto včelstev přes 40-50 kg. Jak říkají místní včelaři, ten kdo nezažil akát na Moravě, neví co je snůška s dvěma plnými medníky. Med je mimořádně lahodné chutě s jemnou vůní. Vhledem k tomu, že momentálně dle Ministerstva zemědělství je každé desáté pole řepky olejky, se tento mede velkou měrou podílí na ekonomice našich včelařů napříč celou Českou republikou od oblastí nížin až po podhorské oblasti, kde stále ještě řepka v závislosti na počasí dá dobrou snůšku, případně tzv. včely rozjede do dalších snůšek. Řepka svojí nadprodukcí nektaru a pylu díky velkým plochám nabízí včelám čím dál více pravidelnou a mnohdy hlavní snůšku. Ten, kdo kočuje k nektarodárným rostlinám, si zvyšuje ekonomiku svého provozu vyššími výnosy medu. V lesních porostech se objevuje medovice z dubu, buku, smrku a dalších jehličnatých stromů. Vyrovnaná teplota přes den a noc společně s vlhkostí podporují mšice, méry, puklice aj. ve své reprodukci.
Včely se dostávají na svůj reprodukční vrchol. Matka již klade okolo 1500 vajíček, některé dokonce i víc. Je čas, aby včelař zvládal všechna protirojová opatření, choval kvalitní nové matky, prováděl výměnu těch starých, vytáčel včas med a snažil se dosáhnout nejlepších výsledků. Rojení je přirozená vlastnost včel. Po celý rok, od podletí až do snůšek a hlavních snůšek vedl včely do nejlepší kondice. Plně využil pravidlo 40 dnů a měl létavky, kdy to je třeba.
Protirojová opatření, tvorba oddělků a chov matek
V pravý čas nasazujeme medníky
Včelstva je třeba včas rozšiřovat o další nástavky. Pouštění do medníků je velmi vážný úkol. Včelař musí vystihnout správný čas k nasazení. Oddalování této práce může ztratit celou mednou snůšku, zvláště tam, kde má krátké trvání (snůška z akátů). Nenasadí-li ve správnou dobu medník, může uspíšit rojení. Při předčasném nasazení medníku naopak přibrzdí rozvoj včelstva. Puštění a překládání včel do medníku jsou dva možné způsoby jak včelám přidat další prostor. Puštění předpokládá nasazení mateří mřížky na plodiště a nad ní nástavek vybavený soušemi. Druhý způsob je, že na plodiště dáme opět mateří mřížku a nad ní dále 3-5 plástů se zavíčkovaným plodem a včelami. Musí se zde dávat velký pozor, aby se do medníku nedostala matka, která by začala klást vajíčka. Medník má hlavní úkol a to, že právě oddělí od plodu med a včelaři usnadní práci při medobraní.
Plodiště v letním období má mít dva až tři nástavky, kde může matka neomezeně klást vajíčka. Taky medníky bychom měli nasazovat dříve, než se včelstvo začne převěšovat do podmetu pod plodištěm. Jeden medník stačí, v případě že je průměrná snůška. V oblastech kde je mimořádně silná snůška např. z řepky nebo akátu, je dobré tyto medníky dát dva. Včely se odvděčí naplněním obou. Jestliže med je v medníku z 2/3 zavíčkovaný, považuje se za vyzrálý a může se vytáčet. Včely, kterým se pravidelně odebírají medné zásoby, jsou více aktivní při hledání další snůšky.
Tvorba oddělků, značení matek
Vhodným protirojovým opatřením je tvorba oddělků. Ty vytvoříme ze silných včelstev, která docílila svého vrcholu co do početnosti, či najdeme včelstvo, které již jeví známky misek, případně matečníků. Do Spyrodurového plemenáče na 5 plástů, dáme jeden plně zavíčkovaný plást s plodem, z dalšího plástu z otevřeného plodu ometeme mladé včely. Pozor musíme dávat na matku z původního včelstva, protože bychom tím mohli způsobit osiření. Dále dáme jednu souš s vodou a doplníme třemi mezistěnami. Zavřeme na plemenáči česno a vložíme vyzrálý matečník, který máme z chovu. Oddělku dáme 2-3 kg medocukrového těsta a odvezeme mimo dolet stanoviště, min. 2 km. V případě, že nemáme možnost oddělky odvážet ze stanoviště, budoucímu mladému včelstvu odlétnou létavky, což jen zpomalí rozvoj.
Oddělky mají být v dosahu kvalitní oplozovací stanice, kde jsou trubci včelstev z těch nejlepších chovů. Jedině spojení kvalitního genetického materiálu nám přinese kýžený cíl: včely s dobrými doprovodnými vlastnostmi.
Oddělek potřebuje bohatou přírodní skladbu rostlin, které nabízejí dostatek jak nektaru, tak pylu, protože po oplození matky a jejím kladení zvýší tyto potřeby. První kontrolu potom, co jsme vytvořili oddělek, provedeme nejdříve za 20 dní, kdy ve včelstvu již začala klást nově se vylíhlá matka. Tuto matku kontrolujeme, zda klade vajíčka v uceleném díle bez mezerovitosti. Matce zastřihneme jedno křídlo z důvodu, že v případě, že se bude chtít později včelstvo rojit, matka daleko neodlétne a najdeme ji společně s rojem na včelnici. Taky si ji označíme barvou určenou v daném roce. Tyto barvy jsou na celém světě stejné. Rok končící číslem 0 a 5 modrá, 1 a 6 bílá, 2 a 7 žlutá, 3 a 8 červená, 4 a 9 zelená. Je výhodné, když je na této barvě rovnou i číslo. Matka je potom dobře identifikovatelná, z jakého včelstva je. Kontrola oddělků stačí jednou za 14 dní, hlavní je doplnění medocukrového těsta. Platí tu pravidlo: krmit, krmit, krmit!
Do podzimu máme další produktivní včelstvo na další rok, případně jako zálohu pro stávající včelstva. Záloha matek či celých včelstev formou oddělků se včelaři vyplatí a měla by dosahovat do 10% z počtu produkčních včelstev. Ten, kdo chce tyto oddělky využít komerčně, otočí Spyrodurové plemenáče za sezónu až 4 - krát a zlepší ekonomiku provozu. Nesmí zapomenout na veterinární osvědčení, kterým doloží, že má svá včelstva zdravá s ohledem na výskyt hlavně moru včelího plodu (Paebacillus larve) a opatření spojená s kleštíkem včelím (varoa destruktor). Výhoda oddělků spočívá i v tom, že díky ozdravovacímu účinku většinou prakticky vylučuje napadení varroázou. Oddělky lze mít jako manipulační či rezervní včelstva.
Medobraní
Prohlídkou v medníku zjistíme, že včely začaly víčkovat zásoby. To znamená, že donesený nektar nebo medovice zpracovaly na med. Víčkovaní také naznačuje, že med je zralý a lze jej vymetat – vytáčet. Zralost medu lze 100 % ověřit refraktometrem, který přímo na své stupnici ukáže, kolik je obsah vody v medu a tím jeho zralost. Med vytáčíme, až dosáhne hustoty vody pod 20%, jinak by mohl zkvasit. Platí, že čím je hustší med, tím je jeho kvalita lepší. U medovicových medů se můžeme setkat s nižším obsahem vody, což není na závadu, ale naopak. Hranice, pod kterou včely med již více nezahustí je 14,46 %.
Krystalizace medu je přirozený proces. Jestliže se nám tato stane, až když je med vytočený, není problém jej bez poškození rozpustit při teplotě, která nepřesahuje 45°C. V plástech je to značně horší, krystalizace brání, aby med odstředivou silou medometu vytekl. Jak se medobraní provádí? Medobraní provádíme, je-li to možné, za příznivého počasí, kdy je většina létavek mimo úl za pastvou. Pokud budeme odebírat plásty za snůšky, musíme je z úlu odebírat ráno, asi do deváté hodiny. Plásty jsou ještě bez řídkého denního přínosu.
Odběr medu
Před odběrem plástů můžeme před ometáním jednotlivých plástů použít místo mateří mřížky výkluz. Výkluz je zařízení, které včelám umožňuje přecházet do plodiště, ale ne naopak. Toto zařízení funguje, pokud nad výkluzem není matka nebo plod. Přepážku s výkluzem vkládáme večer, plásty odebíráme druhý den. Budou bez včel, maximálně s pár mladuškami. Musíme však počítat s tím, že medné plásty bez včel budou vychladlé a pro vytáčení v medometu je vhodné je opět ohřát na teplotu přibližně 30°C, kdy med dostřikuje z plástů nejlépe. Další možnost je použít ometač, který metacím zařízením ometá včely, jeho rychlost je v provozu po výkluzech dobrá.
Ruční způsob ometání jednotlivých plástů je vhodný pouze u menších chovatelů do 10 včelstev. Na tuto práci budeme potřebovat obvyklé včelařské nářadí: rozpěrák, kuřák, smetáček a ochranné pomůcky. U nižší rámkové míry lze použít i vyfukovala na vzduch, které nám usnadní práci s odstraňováním včel z plástů. Na přepravu plných či prázdných plástů používáme nástavky nebo vhodnou bednu se stejnou rámkovou mírou. Zavíčkovaný plný plást (39 x 24 cm) má asi 2 kg, 1 dm2 oboustranně zavíčkovaného plástu váží 250 g a 1 dm2 nezavíčkovaného plástu 150 g. Medné výnosy jednotlivých včelstev zapisujeme do záznamů. Po vytočení se plásty zbavené medu vracejí zpět do včel.
Uskladnění medu
Zralý med můžeme skladovat v dobrém stavu po mnoho let. Nádoby vhodné na uskladnění mohou být skleněné, kovové (jen pocínované, hliníkové, poniklované) nebo i dřevěné. Nesmíme používat nádoby železné, zinkované, mosazné nebo měděné! Med je hydroskopická látka, která přijímá z okolního prostředí vlhkost. Proto je důležité, aby nádoby byly plné a dobře uzavřeny.
Rojení, sbírání rojů
Proč se včely rojí? Je to přirozená vlastnost včel. Mají málo místa v úlu. Stará matka.
I to se může stát, říkají profesionální včelaři. Ano, přes veškerou péči o včelstva a všechny řádně udělaná protirojová opatření se stane, že se některá včelstva vyrojí. Rojení je vždy ztráta medného užitku a mnohdy i ztráta včelstva. Musíme si být jistí, že roj pochází od našich včelstev, protože roj neznámého původu, jsme povinni podle veterinárního zákona utratit. Eliminovat tento přirozený po miliony zakódovaný pud včel nelze. Ekonomicky únosné je rojení do 10% všech produkčních včelstev. Roj sbíráme tak, že si připravíme rojáček, smetáček, kuřák nebo rosničku vody (vhodná na rosení květin), jednu souš a mezistěny. Ochranné pomůcky jako je včelařský klobouk, bude sice téměř zbytečný, protože jsou rojové včely mírné, ale povinnost se chránit by mělo být běžnou a logickou věcí každého včelaře. Nikdy nevíme, co se může stát. Roj porosíme jemných aerosolem vody z rozprašovače. Rojáček vybavený společně se souší, do které můžeme dát vodu a mezistěnami, vložíme pod roj včel. Do větve energicky bouchneme a včely tak setřeseme do rojáčku. Jestliže na větvi zůstanou nějaké včely, pak použijeme smetáček a jemně včely smeteme. Předpokládáme, že do rojáčku jsme ometli o matku. Rojáček opatrně zavřeme a otevřeme česno. V případě, že je matka u rojáčku, se včely okamžitě stáhnou k česnu a silně větrají. Po přibližně asi deseti minutách rojáček uzavřeme a odneseme do chladného sklepa, kde včely vězníme 3 dny. Nemusíme se bát, že včely budou hladovět, protože rojené včely si sebou berou potravu na více dní, v literatuře se uvádí až na pět a více, podle svých zkušeností vím, že to může být i týden a nic se nestane. Po tomto věznění matka v roji již zaklade buňky a včely vystaví část mezistěn.
Pro vyrojené včely si připravíme čistý a dezinfikovaný úl, včely z rojáčku přendáme a doplníme mezistěnami do celkového počtu nástavku. Roj v případě, že není snůška, dokrmujeme, ovšem moudrá příroda roje „plánuje“ ráda do období, kdy je hojnost snůšky a není potřeba krmit. Matka v roji velmi intenzivně klade, a protože toto včelstvo se skládá jen z létavek, tak nosí velké množství sladiny. Roj se do konce sezóny stane produkčním včelstvem. Matku z takto vyrojeného včelstva je třeba vyměnit, neskýtá záruku, že právě chov takových včel chceme, viz doprovodné vlastnosti včel.
®