JAK ŠKODÍ VE VČELSTVU
Zpočátku může být průběh parazitózy nenápadný. V průměru se množství roztočů ve včelstvu zvýší za rok asi 10x. Klinické příznaky onemocnění se proto ze začátku projevovaly až za 2 – 3 roky. Při silném zamoření okolních včelstev dochází k silné invazi roztočů zvenčí, takže počty nově příchozích roztočů mohou překonat počty roztočů přežívajících ve včelstvu. Největší invaze probíhá v podletí, kdy je ve včelstvech nejvíce roztočů a včely slídí a dochází tak k loupežím. Při tak silných invazích a vynechání ošetření včelstvo může ještě tentýž rok uhynout. Na základě studia dynamiky rozvoje roztoče bylo zjištěno, že za standartních podmínek se roztoč přemnoží na kritickou hranici 2500 samiček za určitý počet dnů. Například pokud je ve včelstvu v květnu 200 roztočů, kritická mez může být dosažena za 120 dnů, když je počáteční stav 300 roztočů, tak za 90 dnů, při 400 roztočích za 75 dnů a při 500 roztočích již za 65 dnů!
Klinické příznaky
- Za hranici klinického příznaku se považuje překročení počtu 50 roztočů na podložce po 1. fumigaci. Za kritickou pro včelstvo se považuje přítomnost 2500 roztočů.
- Přirozený denní spad nad 10 roztočů za den u jednoho včelstva je rovněž velmi alarmující.
Roztoč poškozuje sáním hemolymfy zejména včelí plod, z něhož se líhnou špatně vyvinuté včely. Při silnějším napadení mohou hynout již i kukly. Přímé poškození v důsledku napadení kukel roztočem se projevuje u dělnic snížením obsahu proteinů a glykogenu v hemolymfě, menším rozvojem hltanových žláz, snížením letové aktivity, odolnosti vůči jedům a zkrácením délky života. Právě zkrácení délky života je fatální pro včely, které mají ve včelstvu přečkat zimu. Ve včelstvu je narušena i schopnost stavby včelích plástů a čistící pud, je snížena výkonnost včel při odchovu plodu a sběru nektaru. Trubci z napadených kukel mají menší hmotnost, menší pohlavní ústrojí se sníženou tvorbou spermií, mají menší létací schopnost a rychleji se vytrácejí ze včelstev.
Po odvíčkování plodu, zejména trubčího, nacházíme na kuklách vývojová stadia roztoče. Dospělé samičky jsou dobře okem viditelné i na trubcích a dělnicích. Poškozený plod a defektní včely jsou zdravými včelami z úlů odstraňovány a hynou. Čím jsou včelstva silnější, tím více roztočů je na včelách a na plodu.
Zpočátku může být průběh parazitózy nenápadný. V průměru se množství roztočů ve včelstvu zvýší za rok asi 10x. Klinické příznaky onemocnění se proto ze začátku projevovaly až za 2 – 3 roky. Při silném zamoření okolních včelstev dochází k silné invazi roztočů zvenčí, takže počty nově příchozích roztočů mohou překonat počty roztočů přežívajících ve včelstvu. Největší invaze probíhá v podletí, kdy je ve včelstvech nejvíce roztočů a včely slídí a dochází tak k loupežím. Při tak silných invazích a vynechání ošetření včelstvo může ještě tentýž rok uhynout. Na základě studia dynamiky rozvoje roztoče bylo zjištěno, že za standartních podmínek se roztoč přemnoží na kritickou hranici 2500 samiček za určitý počet dnů. Například pokud je ve včelstvu v květnu 200 roztočů, kritická mez může být dosažena za 120 dnů, když je počáteční stav 300 roztočů, tak za 90 dnů, při 400 roztočích za 75 dnů a při 500 roztočích již za 65 dnů!
Klinické příznaky
- Za hranici klinického příznaku se považuje překročení počtu 50 roztočů na podložce po 1. fumigaci. Za kritickou pro včelstvo se považuje přítomnost 2500 roztočů.
- Přirozený denní spad nad 10 roztočů za den u jednoho včelstva je rovněž velmi alarmující.
Roztoč poškozuje sáním hemolymfy zejména včelí plod, z něhož se líhnou špatně vyvinuté včely. Při silnějším napadení mohou hynout již i kukly. Přímé poškození v důsledku napadení kukel roztočem se projevuje u dělnic snížením obsahu proteinů a glykogenu v hemolymfě, menším rozvojem hltanových žláz, snížením letové aktivity, odolnosti vůči jedům a zkrácením délky života. Právě zkrácení délky života je fatální pro včely, které mají ve včelstvu přečkat zimu. Ve včelstvu je narušena i schopnost stavby včelích plástů a čistící pud, je snížena výkonnost včel při odchovu plodu a sběru nektaru. Trubci z napadených kukel mají menší hmotnost, menší pohlavní ústrojí se sníženou tvorbou spermií, mají menší létací schopnost a rychleji se vytrácejí ze včelstev.
Po odvíčkování plodu, zejména trubčího, nacházíme na kuklách vývojová stadia roztoče. Dospělé samičky jsou dobře okem viditelné i na trubcích a dělnicích. Poškozený plod a defektní včely jsou zdravými včelami z úlů odstraňovány a hynou. Čím jsou včelstva silnější, tím více roztočů je na včelách a na plodu.
Text: Včelařství – cvičení, Ing. Antonín Přidal, PhD., MZLU Brno, 2005, zpracoval Zdeněk Klíma
- Aktuálně
- Nemoci obecně
- Nemoci a poruchy plodu
- Infekční nemoci včel
- Parazitární nemoci včel
- Nenakažlivá onemocnění včel
- Varroáza
- Mor včelího plodu
- Hniloba včelího plodu
- Tumidóza - Malý úlový brouk
- Roztoč Tropilaelaps
- Včely zdravé a nemocné
- Diagn. chorob včel prezentace
- Diagn. chorob včel.plodu prezentace
- Nemoci včely medonosné Titěra
- Nemoci včel a včelího plodu
- Sršeň asijská
- Zpět
V souvislosti s napadením roztočem jsou oslabená včelstva také méně odolná vůči dalším chorobám. Byl zaznamenán vzestup virových, bakteriálních i houbových onemocnění, která pak mohou být i příčinou úhynů včelstev. Prokázán byl také přenos původců těchto infekčních onemocnění.
©