Nakažlivé nemoci včel a včelího plodu
        (dle materiálu MVDr. Jana Krabce)

Virové nákazy

Virová nákaza včelího plodu
- nepůsobí velké škody,přechodně oslabuje včelstvo, doprovází hnilobu nebo zvápenatění včelího plodu; projevuje se až po zavíčkování plodu před zakuklením larvy; poslední larvální pokožka se oddělí ale nesvlékne se; zbarvení larvy se mění z perleťové na bledě žlutou

Virová paralýza včel
- vyskytuje se celosvětově, onemocnění je vyvoláno skupinou virů; dělnice s příznaky paralýzy jsou napadány a okusovány zdravými včelami které se takto nakazí; nemocné včely nemohou létat, charakteristický je třes, trhavé pohyby nebo zrychlené dýchání

Bakteriální nákazy

Rickettsióza
- výskyt společně s nosematózou, septikémií či akarapidózou

Hniloba včelího plodu
- první příznaky již na nezavíčkovaném plodu, patří k nebezpečným nákazám; projevy v chladnějších a vlhčích jarních měsících,hnilobný zápach

Mor včelího plodu
- nejnebezpečnější onemocnění larev včel,léčba nemožná,obtížná likvidace; spory přežívají desítky let; larva do stáří 5 dnů se nakazí potravou se sporami; larvy hynou po zavíčkování; hlavní příznaky:mezerovitý plod, změna barvy víček, vypouklá nebo propadlá víčka, některá perforovaná, tmavnutí odumřelých larev, jejich rozklad, klihovitý zápach, několik hodin trvající tažnost rozkládající se hmoty, po vyschnutí zůstává na spodině plástové buňky pevně ulpívající příškvar; klinické příznaky onemocnění jsou po nakažení včelstva zřetelné většinou až po 2 nebo 3 létech , případně i později; zdroje infekce: nově osazované staré úly, plásty, vosk, pyl, med, nářadí, loupež a zalétávání včel,nepovolené přesuny včelstev, roje neznámého původu, volně žijící včelstva, dutiny stromů a neuzavřené nepoužívané úly, nízká hygiena na stanovištích, pozdní odhalení probíhající nákazy v chovu. Dezinfekce: Účinný je 5 % louh ve směsi se SAVEM při běžné teplotě po dobu 5 minut.

Septikemie včel
- působení metabolitů nebo toxinů v hemolymfě vyvolává hynutí včel; včely jsou z počátku neklidné,pak slábnou a ztrácí schopnost létat; doprovází například nosematózu,nepatří k nebezpečným nákazám

Houbová onemocnění

Zvápenatění včelího plodu
- infikované larvy hynou během 2 dnů, některé i před zavíčkováním; víčka plodu jsou skvrnitá,mírně propadlá

Zkamenění včelího plodu
- původce onemocnění je nebezpečný i pro člověka; nejedná se o nebezpečnou nákazu, v ČR je výskyt spíš vzácný

Invazní nemoci

Měňavková nákaza včel
- v období od března do května, většinou doprovází nosematózu; včely kálejí řídké výkaly, včelstvo slábne,včely hynou mimo úl

Nosematóza
- nejrozšířenější onemocnění včel; podobné příznaky jako u jiných onemocnění,nutné mikroskopické vyšetření

Nosematóza včelích matek
- k nákaze dochází v období mezi vylíhnutím a snubním proletem; 2 – 3 týdny od nakažení matka přestává klást a hyne

Roztočíková nákaza včel
- akarapidóza - na území ČR se již několik let nevyskytuje; patří k nebezpečným nákazám

Varroáza
- původce je roztoč včelí - Varroa destruktor; průběh a šíření - roztoč napadá dospělé včely nebo včelí plod (přes sezónu 85% na včelím plodu); častěji, až 10x více, je napadán plod trubčí než dělničí; šíření - zalétávání včel, loupeží, rojením, může postupovat ročně o 5-10 km; tlumení nákazy - nátěr zavíčkovaného plodu v předjaří, v letním období - odparné desky s kyselinou mravenčí, odstranění trubčího plodu, kontrola přirozeného denního spadu, v podletí -Gabon, v podzimní a zimním období - fumigace, aerosol
Nenakažlivé onemocnění včelího plodu a včel
(dle materiálu MVDr. Jana Krabce)

Hynutí plodu hladem
- při nedostatku pylových zásob a možnosti jejich doplnění, omezení nebo úplné zastavení plodování, požírání vajíček,popřípadě larev i kukel dělnic dospělými jedinci,nejčastěji v době končící zimy a na jaře při teplotních výkyvech, v letním období nedostatečná výživa ve včelstvu s trubcokladnou matkou či trubčicí, uhynulý plod zůstává v buňkách,rozkládá se s podobnými příznaky jako u hniloby.

Hynutí plodu zimou
- při poklesu teplot kdy včely nedokáží obsednout celé plochy plodu, plod má šedou až černou barvu, při nevynesení se začne bakteriálně rozkládat, bakteriální či virové příčiny se vylučují pouze laboratorní diagnostikou.

Hynutí plodu přehřátím
- déle trvající teplota nad 36°C, např. po neodborném uzavření nebo ucpání česen, čím starší plod tím je citlivější na teplotu, včely se snaží ochlazovat úlový prostor větším odparem vody, při krátkodobém přehřátí se plod vylíhne ale může mít deformované nohy či křídla, podobné příznaky u varroázy či některých virových onemocnění,nutno dále sledovat.

Hynutí plodu v důsledku otrav
- nepříznivě působí na vývojová stádia některé prostředky pro ochranu rostlin, nutno provést šetření.

Hrboplod
- příčinou jsou vajíčka kladená nemocnou, poškozenou, přestárlou nebo neoplozenou matkou, plod bývá mezerovitý, kukly mají velké, trubčí oči.

Rourovitý plod
- požer larev zavíječem malým.

Průjem včel (úplavice) „Profluvium apium“
- ke konci zimního období, hmotnost výkalového vaku přesahuje polovinu celkové hmotnosti včely,dochází k povoléí svalů vývodu z vaku a včely kálejí v úlu, na česně a jeho nejbližším okolí, příčiny : osiřelé včelstvo, rušení klidu v zimě, dlouhé zimní období, nedokonale zpracované zásoby řepného cukru,těžce stravitelná potrava se složitějšími cukry, větší úhyny včel, vyskytuje se zároveň onemocnění nosematózou.

Zácpa včel (májovka)
- u mladých včel v období od března do září, příčiny nejsou zcela známy,působí více faktorů, nemocné včely mají zduřelý zadeček,kálejí nitkovité několik cm dlouhé žlutohnědé výkaly, léčba je obtížná,možno použít řídký cukerný či medný roztok.

Mizení včel
- příčina : toxické či virové vlivy, podvýživa nebo upracování včel při slunečnicové nebo lipové snůšce.

Líhnutí bezkřídlých včel
- podíl na tomto stavu má více vlivů,především spolupůsobení virových onemocnění.

Obrácený plod v buňce
- vzácný jev,vzniká po radioaktivním ozáření spermatu.

Vady matek – nenakažlivé nemoci

Ucpání vejcovodů
- při nedostatečné péči včel o oplozenou matku; dochází k zahuštění zbytku spermatu,může dojít k úhynu matky.

Degenerace vaječníků
- různá doba začátku kladení vajíček od oplození; vliv má péče o matku již v době nezavíčkovaného plodu.

Zástava kladení a trubcokladnost
- nedokonalé spáření či neochotné přijímání matky včelami; dále pak nádorová onemocnění, neúplný vývoj pohlavních orgánů, zaschlé sperma či změny spojené se stárnutím matky.





















©