Včelaři Oldřichovice

Kyselina mravenčí, řědění a výpočet koncentrace roztoku.

Kyselina mravenčí (CH2O2) je nejjednodušší z karboxylových kyselin, je však velmi silnou organickou kyselinou, proto je potřeba při její manipulaci dbát bezpečnostních opatření, zejména při práci s otevřenou kyselinou a ředění. Doporučuji všem při práci používat dostatečně silné gumové rukavice a vhodný oděv a brýle. Problémem zůstává nedostupnost kyseliny mravenčí v potřebné 65% koncentraci a nutnost jejího ředění vodou z 85% kyseliny v poměru 3:1, která se běžně distribuuje u prodejců. Doporučuje se používat kyselinu mravenčí s označením K - krmná. Je využívána k okyselení siláží a mléka telatům a obsahuje pouze zanedbatelné stopové množství možných příměsí, zejména těžkých kovů. Opatrnost je na místě zvláště při práci s 85% kyselinou, 65% kyselina nepředstavuje, při zachování základních pravidel bezpečnosti a použití ochranných pomůcek, žádné zdravotní riziko pro včelaře, který s kyselinou pracuje. Hlavní výhodou kyseliny mravenčí pro české včelaře je, že její použití není vázáno na veterinární předpis. Mohou ji tedy aplikovat kdykoli uznají za vhodné či nutné - od předjaří do podzimu. Další nespornou výhodou kyseliny je její cena, lze jí koupit poměrně levně v dostatečné kvalitě. Problémy vyvstávají až při ředění kyseliny na požadovanou koncentraci a poté při plnění odpařovačů či odparných desek. Ideálním počasím pro ošetření je teplota max. 25 °C, oblačná či zatažená obloha se sníženou letovou aktivitou včel, kdy se dosahuje nejvyšší účinnosti ošetření.

Jak se ředí kyselina?

Při ředění kyselin je důležitý postup míchání. Správně se má přidávat kyselina do vody a ne naopak. Dva hlavní důvody jsou:

1. Směšování kyseliny a vody je silně exotermické, tzn. uvolňuje se velké množství tepla.
2. Voda má menší hustotu než běžné kyseliny, a tudíž při přilévání do kyseliny zůstává na povrchu. Kombinace obou důvodů může způsobit to, že dojde lokálnímu zahřátí kapaliny a že dojde k prudkému varu („vyprsknutí“).

On-line výpočet ředění kyselin najdete tady: vstup

Excel tabulka pro výpočet je ke stažení tady: vstup

Pro matematiky existuje rovnice:

m1.c1 + m2 . c2 = (m1 + m2) . c

m1, m2 … hmotnosti roztoků 1 a 2, které jsou směšovány dohromady (kg nebo g)
c1, c2 ...… koncentrace rozpuštěné látky v roztoku 1 a 2 ( % nebo hmotnostní podíl)
c ...........… výsledná koncentrace smíchaných roztoků u přidávané vody použijeme koncentraci c2 = 0 (neobsahuje žádnou kyselinu)

V článku byly použity materiály z http://vcelari-terlicko.cz/?p=339

Aplikace kyseliny šťavelové

Houbičkový odpařovač

Poslední mnou vyzkoušenou aplikační formou je tzv. houbičkový odpařovač. Nosičem kyseliny je při tomto ošetření houbička z čisté celulózy o rozměrech přibližně 20 x 18 cm (+,- 2 cm) určená pro mytí nádobí atp., běžně dostupná v každé drogerii. Houbička se položí na horní loučky posledního nástavku, při čemž je podložena dvěma dřevěnými hranolky cca 1,5 cm vysokými. Velmi důležité je u toho způsobu aplikace překrytí folií pro usměrnění kyseliny směrem do úlového prostředí. Ošetření mám zatím odzkoušeno následujícím způsobem. První den aplikace se kádinkou či jinou odměrkou odměří 60 ml 65 % kyseliny mravenčí a rozlije po povrchu houbičky, položené na rámcích a přikryje folií. Poté se za 48 hodin aplikuje shodným způsobem stejné množství kyseliny a po dalších 48 hodinách se suchá houbička ze včelstva vyjme. Toto je jedno ošetření. Za týden se opakuje stejným způsobem. Doporučuji podle intenzity varroózy u jednotlivých včelstev tuto aplikaci provést dvakrát v rozmezí červenec – konec srpna. Doporučuji houbičky před použitím řádně vyprat v teplé čisté vodě, bývají často napuštěny dezinfekčním prostředkem. Houbičky by měly být před použitím suché a tvrdé. Nespornou výhodou této metody je jednoduchost aplikace bez nutnosti plnění ve zvláštní nádobě a odpadá nutnost jakékoliv manipulace s rámky. Další aplikace kyseliny po 48 hod se děje pouhým odklopením folie, dolitím kyseliny a opětovným zakrytím. Při větším počtu včelstvem mohou být podstatné i minimální finanční náklady na toto ošetření, houbičky je možno použít vícekrát.

Pokap kyselinou šťavelovou (KŠ)

Kyselina šťavelová je v zahraničí běžně používaným akaricidem k tlumení varroózy včely medonosné s vynikajícími výsledky. V ČR existuje mezi některými odborníky stále skepse, a proto ji nedoporučují k aplikaci, i když rozkladné produkty alternativního amitrazu zanechávají rezidua ve včelích produktech.

Písemné zmínky o prvním použití kyseliny šťavelové (KŠ) proti varroóze včely medonosné najdeme v japonštině¹. Již při těchto prvních aplikacích se projevila KŠ jako vysoce účinná a bez výraznějších vedlejších efektů na rozdíl od prvních aplikací kyseliny mravenčí². Dnes se KŠ aplikuje převážně pokapem do plástových uliček v množství 5 ml do jedné uličky v koncentraci 4,2 % (w/v) v 60% (w/v) sacharózovém roztoku³.

Toxicita KŠ na včely se projevuje v závislosti na koncentraci použitého roztoku a také přítomnosti plodu⁴, který je na KŠ vysoce citlivý^{5, 3}. Výsledky se zkoušením KŠ v ČR byly již publikovány⁶ s uvedením širších souvislostí, proč použít KŠ nejen jako účinný akaricid, ale také jako náhradu za fumigaci amitrazem, který je na rozdíl od přírodní molekuly KŠ umělý a jeho rozkladné produkty proto zanechávají v produktech včel potenciálně škodlivá stabilní rezidua.

Litr léčebného roztoku kyseliny šťavelové (KŠ) se připravuje smícháním 42 g KŠ, 600 g řepného cukru a dolitím do objemu 1 litr; tj. v koncentraci 4,2 % KŠ (w/v) a 60 % řepného cukru (w/v). Aplikuje se 5 ml léčebného roztoku KŠ pokapem na obsednutou plástovou uličku přímo na včely ve vrcholu zimního chumáče v nástavku, kde se chumáč nachází.

Celý článek v Moderním včelaři 4/2015