- Aktuálně
- Léčení
- Léky
- Léky pro tlumení varroázy
- Registrované přípravky k léčení varroázy
- Seznam registrovaných léčiv 2017
- Seznam registrovaných léčiv 2018
- Seznam registrovaných léčiv 2019
- Seznam registrovaných léčiv 2022
- Seznam registrovaných léčiv 2023
- Jarní nátěr plodu
- Formidol 40
- Formodol 81
- Varidol125 a MP 10 Fum - fumigace
- Varidol 125 a MP 10Fum - aerosol
- Gabon PF 90
- M-1 AER
- Apiguard 25% Gel
- Thymovar 15 g proužky do úlu
- Gabon Flum 4
- Vaderis 5g
- Gabon PA
- VarroMed
- Kyselina šťavelová dihydrát
- Oxuvar (kys.šťavelová)
- Alternativní léky
- Postupy
- Dezinfekce
- Poznatky k aplikaci KM
- Poprašování včel
- Ultrazvuk v boji proti varroáze
- Tepelné ošetřování včelstev
- Zpět
Dezinfekce
Pro včelaře je velmi důležité mít zdravé včelstvo a pro zdravé včelstvo je zase důležité mít čistý úl. Proto by každý včelař pro svou práci měl znát alespoň základní dezinfekční postupy, které níže zmíníme.
Dezinfikovat můžeme prakticky vše. Základem by měla být dezinfekce nástrojů, ty se doporučují dezinfikovat, alespoň částečně, po každém použití. Dále můžeme mluvit o dezinfekci medných a cukerných zásob v úlu, o dezinfekci vlastních úlů, rámků a také plástů. Než si je popíšeme, poznamenáme, že dezinfekce je určená jak pro čištění úlů zasažených nejrůznějšími nemocemi, tak pro prevenci nejrůznějších onemocnění.
Dezinfekce cukerných nebo medných zásob
Jestliže potřebujete dezinfikovat medové či cukerné zásoby včelstva, k vytočeným zásobám přidejte postupně jednu čtvrtinu objemu vody (tedy na litr zásob 1 vody) a vaříte 15 minut.
Dezinfekce úlů a rámků
Základem úspěšné dezinfekce je mít dobře přístupný úl. Je jasné, že pokud se nemůžete dostat s dezinfekčními prostředky do některých částí úlů, dezinfekci zde nemůžete úspěšně provést. Proto doporučujeme úly nástavkové, které vám poskytnou plný a pohodlný přístup.
Teď k samotné dezinfekci: úl dezinfikujeme vždy před osazením, i když je třeba nově zakoupený. Jistota je jistota. Jestliže nepozorujete na včelstvu žádné příznaky nemocí, stačí, pokud úly budete preventivně dezinfikovat jednou za tři roky. Pokud se vyskytne nějaká nemoc, po poradě s ČSV přistoupíme k dezinfekci úlu, ze kterého nejdříve přestěhujeme včelstvo.
Před vlastní dezinfekcí důkladně oškrábeme stěny, dno i strop úlu a oškrábanou hmotu spálíme. Poté přistoupíme k dezinfekci ohněm. Ohněm ožehneme úl zevnitř i z venku hezky „do hněda“. Ovšem dejte si pozor, abyste úl nezapálily. Pouze žíhejte. Pro úplnou jistotu je vhodné tuto dezinfekci kombinovat s postupy používající chemické látky, jako jsou například louhy.
Rámky dezinfikujeme stejně, jako úly. Kromě toho je možné je preventivně dezinfikovat patnácti minutovým vyvářením v čisté vroucí vodě.
Dezinfekce úlů a rámků chemickou cestou
K dezinfekci úlů a rámků pomocí chemikálií můžeme použít louh, roztok sody, kyselinu siřičitou, síru či formaldehyd. Při dezinfekci pomocí chemikálií pomatujte na bezpečnost práce. Ventilovaný prostor, gumové rukavice, obuv a zástěra a plná ochrana očí je samozřejmostí!
Pro preventivní dezinfekci úlů a rámků louhem použijeme 2% roztok louhu sodného nebo draselného. Pro ohniskovou dezinfekci (dezinfekci zasaženého úlu/rámku) se používá roztok 5%. Tyto roztoky získáme přidáním dvaceti (výsledkem bude 2% roztok) až padesáti (5%) gramů do jednoho litru vody. Dezinfekci dvakrát opakujeme. Dezinfekci provádíme čerstvě připraveným horkým roztokem – teplota a čerstvost roztoku umocňuje účinek. Po procesu dezinfekce necháme úl oschnout, interiér můžeme natřít stříbřenkou, exteriér fermežovou barvou.
Pokud nechcete manipulovat s louhy, můžete k dezinfekci použít roztok sody. K preventivní 10% a k ohniskové 20 % roztok. Dále je možné použít kyselinu siřičitou, kterou získáme rozpuštěním oxidu siřičitého ve vodě. Po dezinfekci těmito prostředky úly a rámky, ještě když jsou vlhké, síříme. Na metr čtvereční plochy použijeme 100 g síry.
Pokud je váš úl zhotoven z plastických hmot, může nastat problém při styku s některými látkami, zejména louhy, popřípadě při síření. Pokud je úl zasažen bakteriální nemocí plodu, je nejjednodušším řešením plastové nástavky spálit a pořídit nové. Pro ohniskovou dezinfekci ostatních nemocí včely medonosné a při preventivní dezinfekci je možné použít formaldehyd ve formě roztoku či plynu. Nedoporučuje se sířit plásty v nástavcích z polystyrenu, jelikož hoření síry produkuje přílišné teplo, což vede k narušení až ke zničení vnitřních ploch nástavků. Síření se nedoporučuje také pro velké riziko vzniku požáru.
Plastové rámky je možné také preventivně dezinfikovat v patnácti minutové lázni horké vody.
Dezinfekce plástů
K preventivní dezinfekci plástů by se mělo přistoupit jednou za rok. Používáme k tomu ledové páry kyseliny octové, páry či roztok formaldehydu nebo teplo.
Dezinfekce plástů ledovými paramy kyseliny octové
Postup je následující: plásty určené k dezinfekci naskládáme na sebe a umístíme do menšího prostoru, například dobře uzavíratelná skříň či menší místnůstka, komora. Na plásty položíme nádobu, nejvhodnější pro tyto účely je nějaká starší porcelánová miska (pro rezistentní vlastnosti porcelánu), do které nalijeme kyselinu.
Na jeden metr krychlový používáme dva litry ledové kyseliny octové. Pokud dezinfikujete plásty přímo v nástavku, použijte na 10 plástů o normálních rozměrech 200 ml kyseliny. Je důležité, aby během dezinfekce neklesla teplota pod 150 °C (jak paradoxní vzhledem k názvu, že?). Pokud hcete zajistit pokud možno co nejlepší výsledek, zvyšte koncentraci par kyseliny. Toho docílíte jejím rychlejším odpařením. Pro zrychlení odpaření a udržení vysoké teploty pod nádobu s kyselinou umisťujeme předměty, které jsou schopny natáhnout a pozvolna uvolňovat teplo, například cihly.
Plásty necháváme v parách nejméně čtrnáct dnů. Po skončení dvoutýdenní dezinfekce plásty vyjmeme, vyvětráme a můžeme je znovu použít. Určitě se vyplatí tuto metodu kombinovat navíc ještě se sířením, jelikož proti těmto parám jsou imunní různí zavíječi. Také počítejte s lehkou korozí kovových částí plástů.
Samozřejmě platí pravidla bezpečnosti práce! Chraňte si oči a ruce. Pro lidi trpící na onemocnění dýchacích cest se doporučují ochranné respirační pomůcky.
Dezinfekce plástů párami formaldehydu
Formaldehyd je plyn, který můžete na našem trhu sehnat jako 36 až 38% vodní roztok a to pod názvem formalin.
Plásty, které chceme dezinfikovat, umístíme do beden nebo do místnosti vyhřáté na 350 °C°, ve které jsme nechali odpařovat vodu. Pokud chcete zvýšit účinek, zvyšte teplotu a relativní vlhkost prostředí. Po této přípravě nechte odpařit roztok formaldehydu. Na jeden metr čtvereční použijte 150 ml 36-38% roztoku. Pro zrychlení odpařování použijte techniku rozstřikování nebo roztok zahřejte, popřípadě do něj přidejte katalyzátor, kterým je v tomto případě okysličovadlo. Pokud chcete dezinfikovat ve větší místnosti, je nutné odpařovat na několika místech zároveň.
Dezinfekce trvá minimálně jeden den. Čím déle však, tím lépe. Čas určujte podle vyprchání formalínu. Po skončení místnost důkladně odvětrejte. Zbylý formaldehyd neutralizujte čpavkem umístěným pod plásty či rozlitým po zemi. K neutralizaci 150 ml formalinu potřebujeme 72 ml 33% čpavku. K očištění plástů od formalínu použijeme například plsť (či jiný savý materiál) napuštěnou 33% roztokem čpavku, kterou plásty omýváme.
Dezinfekce plástů 4% roztokem formaldehydu
Poněkud klidnější a pohodlnější metodou dezinfekce použitím formaldehydu je očištění za pomoci roztoku.
Stačí vám k tomu například vana (a manželka, která to povolí), do které naskládáte plásty. Ty poté kropíme dezinfekčním roztokem 4% formaldehydu. Ten získáme smícháním osmi litrů vody a jednoho litru formaldehydu. Také můžeme dezinfekční roztok vlít do vany, ve které jsou plásty svisle naskládané. Je důležité roztokem naplnit všechny buňky plástu a nechat jej působit alespoň 24 hodin. Po uplynutí základní doby plásty umístíme do medometu a roztok vytočíme. Plásty následně důkladně opláchneme v čisté vodě a opět vytočíme a necháme bezvadně proschnout. Bez kompletního proschnutí bychom riskovali zplesnivění. Plástev můžeme včelstvu vrátit hned, jak ztratí pach formaldehydu a dobře oschne.
Dezinfekce plástů teplem
Poslední metodou, se kterou se dnes seznámíme, je dezinfekce plástů teplem.
Plásty naskládejte svisle vedle sebe do termostatu, popřípadě do bedny, která je schopna po určitou dobu držet stálou teplotu a to alespoň na 24 hodin a na 50 °C. Už po 24 hodinách můžete plásty vyjmout a vrátit zpět do úlu. Jen dbejte na to, aby teplota nepřekročila 50°C teplotu. Ve vyšších teplotách se plásty bortí a vosk taje.
Je dobré si zkontrolovat teploty v různých místech termostatu či vyhřívané nádobě. Pokud například u zdroje tepla bude byť jen o pár stupňů vyšší teplota, bude plást poničen, ovšem jen částečně.
Pro včelaře je velmi důležité mít zdravé včelstvo a pro zdravé včelstvo je zase důležité mít čistý úl. Proto by každý včelař pro svou práci měl znát alespoň základní dezinfekční postupy, které níže zmíníme.
Dezinfikovat můžeme prakticky vše. Základem by měla být dezinfekce nástrojů, ty se doporučují dezinfikovat, alespoň částečně, po každém použití. Dále můžeme mluvit o dezinfekci medných a cukerných zásob v úlu, o dezinfekci vlastních úlů, rámků a také plástů. Než si je popíšeme, poznamenáme, že dezinfekce je určená jak pro čištění úlů zasažených nejrůznějšími nemocemi, tak pro prevenci nejrůznějších onemocnění.
Dezinfekce cukerných nebo medných zásob
Jestliže potřebujete dezinfikovat medové či cukerné zásoby včelstva, k vytočeným zásobám přidejte postupně jednu čtvrtinu objemu vody (tedy na litr zásob 1 vody) a vaříte 15 minut.
Dezinfekce úlů a rámků
Základem úspěšné dezinfekce je mít dobře přístupný úl. Je jasné, že pokud se nemůžete dostat s dezinfekčními prostředky do některých částí úlů, dezinfekci zde nemůžete úspěšně provést. Proto doporučujeme úly nástavkové, které vám poskytnou plný a pohodlný přístup.
Teď k samotné dezinfekci: úl dezinfikujeme vždy před osazením, i když je třeba nově zakoupený. Jistota je jistota. Jestliže nepozorujete na včelstvu žádné příznaky nemocí, stačí, pokud úly budete preventivně dezinfikovat jednou za tři roky. Pokud se vyskytne nějaká nemoc, po poradě s ČSV přistoupíme k dezinfekci úlu, ze kterého nejdříve přestěhujeme včelstvo.
Před vlastní dezinfekcí důkladně oškrábeme stěny, dno i strop úlu a oškrábanou hmotu spálíme. Poté přistoupíme k dezinfekci ohněm. Ohněm ožehneme úl zevnitř i z venku hezky „do hněda“. Ovšem dejte si pozor, abyste úl nezapálily. Pouze žíhejte. Pro úplnou jistotu je vhodné tuto dezinfekci kombinovat s postupy používající chemické látky, jako jsou například louhy.
Rámky dezinfikujeme stejně, jako úly. Kromě toho je možné je preventivně dezinfikovat patnácti minutovým vyvářením v čisté vroucí vodě.
Dezinfekce úlů a rámků chemickou cestou
K dezinfekci úlů a rámků pomocí chemikálií můžeme použít louh, roztok sody, kyselinu siřičitou, síru či formaldehyd. Při dezinfekci pomocí chemikálií pomatujte na bezpečnost práce. Ventilovaný prostor, gumové rukavice, obuv a zástěra a plná ochrana očí je samozřejmostí!
Pro preventivní dezinfekci úlů a rámků louhem použijeme 2% roztok louhu sodného nebo draselného. Pro ohniskovou dezinfekci (dezinfekci zasaženého úlu/rámku) se používá roztok 5%. Tyto roztoky získáme přidáním dvaceti (výsledkem bude 2% roztok) až padesáti (5%) gramů do jednoho litru vody. Dezinfekci dvakrát opakujeme. Dezinfekci provádíme čerstvě připraveným horkým roztokem – teplota a čerstvost roztoku umocňuje účinek. Po procesu dezinfekce necháme úl oschnout, interiér můžeme natřít stříbřenkou, exteriér fermežovou barvou.
Pokud nechcete manipulovat s louhy, můžete k dezinfekci použít roztok sody. K preventivní 10% a k ohniskové 20 % roztok. Dále je možné použít kyselinu siřičitou, kterou získáme rozpuštěním oxidu siřičitého ve vodě. Po dezinfekci těmito prostředky úly a rámky, ještě když jsou vlhké, síříme. Na metr čtvereční plochy použijeme 100 g síry.
Pokud je váš úl zhotoven z plastických hmot, může nastat problém při styku s některými látkami, zejména louhy, popřípadě při síření. Pokud je úl zasažen bakteriální nemocí plodu, je nejjednodušším řešením plastové nástavky spálit a pořídit nové. Pro ohniskovou dezinfekci ostatních nemocí včely medonosné a při preventivní dezinfekci je možné použít formaldehyd ve formě roztoku či plynu. Nedoporučuje se sířit plásty v nástavcích z polystyrenu, jelikož hoření síry produkuje přílišné teplo, což vede k narušení až ke zničení vnitřních ploch nástavků. Síření se nedoporučuje také pro velké riziko vzniku požáru.
Plastové rámky je možné také preventivně dezinfikovat v patnácti minutové lázni horké vody.
Dezinfekce plástů
K preventivní dezinfekci plástů by se mělo přistoupit jednou za rok. Používáme k tomu ledové páry kyseliny octové, páry či roztok formaldehydu nebo teplo.
Dezinfekce plástů ledovými paramy kyseliny octové
Postup je následující: plásty určené k dezinfekci naskládáme na sebe a umístíme do menšího prostoru, například dobře uzavíratelná skříň či menší místnůstka, komora. Na plásty položíme nádobu, nejvhodnější pro tyto účely je nějaká starší porcelánová miska (pro rezistentní vlastnosti porcelánu), do které nalijeme kyselinu.
Na jeden metr krychlový používáme dva litry ledové kyseliny octové. Pokud dezinfikujete plásty přímo v nástavku, použijte na 10 plástů o normálních rozměrech 200 ml kyseliny. Je důležité, aby během dezinfekce neklesla teplota pod 150 °C (jak paradoxní vzhledem k názvu, že?). Pokud hcete zajistit pokud možno co nejlepší výsledek, zvyšte koncentraci par kyseliny. Toho docílíte jejím rychlejším odpařením. Pro zrychlení odpaření a udržení vysoké teploty pod nádobu s kyselinou umisťujeme předměty, které jsou schopny natáhnout a pozvolna uvolňovat teplo, například cihly.
Plásty necháváme v parách nejméně čtrnáct dnů. Po skončení dvoutýdenní dezinfekce plásty vyjmeme, vyvětráme a můžeme je znovu použít. Určitě se vyplatí tuto metodu kombinovat navíc ještě se sířením, jelikož proti těmto parám jsou imunní různí zavíječi. Také počítejte s lehkou korozí kovových částí plástů.
Samozřejmě platí pravidla bezpečnosti práce! Chraňte si oči a ruce. Pro lidi trpící na onemocnění dýchacích cest se doporučují ochranné respirační pomůcky.
Dezinfekce plástů párami formaldehydu
Formaldehyd je plyn, který můžete na našem trhu sehnat jako 36 až 38% vodní roztok a to pod názvem formalin.
Plásty, které chceme dezinfikovat, umístíme do beden nebo do místnosti vyhřáté na 350 °C°, ve které jsme nechali odpařovat vodu. Pokud chcete zvýšit účinek, zvyšte teplotu a relativní vlhkost prostředí. Po této přípravě nechte odpařit roztok formaldehydu. Na jeden metr čtvereční použijte 150 ml 36-38% roztoku. Pro zrychlení odpařování použijte techniku rozstřikování nebo roztok zahřejte, popřípadě do něj přidejte katalyzátor, kterým je v tomto případě okysličovadlo. Pokud chcete dezinfikovat ve větší místnosti, je nutné odpařovat na několika místech zároveň.
Dezinfekce trvá minimálně jeden den. Čím déle však, tím lépe. Čas určujte podle vyprchání formalínu. Po skončení místnost důkladně odvětrejte. Zbylý formaldehyd neutralizujte čpavkem umístěným pod plásty či rozlitým po zemi. K neutralizaci 150 ml formalinu potřebujeme 72 ml 33% čpavku. K očištění plástů od formalínu použijeme například plsť (či jiný savý materiál) napuštěnou 33% roztokem čpavku, kterou plásty omýváme.
Dezinfekce plástů 4% roztokem formaldehydu
Poněkud klidnější a pohodlnější metodou dezinfekce použitím formaldehydu je očištění za pomoci roztoku.
Stačí vám k tomu například vana (a manželka, která to povolí), do které naskládáte plásty. Ty poté kropíme dezinfekčním roztokem 4% formaldehydu. Ten získáme smícháním osmi litrů vody a jednoho litru formaldehydu. Také můžeme dezinfekční roztok vlít do vany, ve které jsou plásty svisle naskládané. Je důležité roztokem naplnit všechny buňky plástu a nechat jej působit alespoň 24 hodin. Po uplynutí základní doby plásty umístíme do medometu a roztok vytočíme. Plásty následně důkladně opláchneme v čisté vodě a opět vytočíme a necháme bezvadně proschnout. Bez kompletního proschnutí bychom riskovali zplesnivění. Plástev můžeme včelstvu vrátit hned, jak ztratí pach formaldehydu a dobře oschne.
Dezinfekce plástů teplem
Poslední metodou, se kterou se dnes seznámíme, je dezinfekce plástů teplem.
Plásty naskládejte svisle vedle sebe do termostatu, popřípadě do bedny, která je schopna po určitou dobu držet stálou teplotu a to alespoň na 24 hodin a na 50 °C. Už po 24 hodinách můžete plásty vyjmout a vrátit zpět do úlu. Jen dbejte na to, aby teplota nepřekročila 50°C teplotu. Ve vyšších teplotách se plásty bortí a vosk taje.
Je dobré si zkontrolovat teploty v různých místech termostatu či vyhřívané nádobě. Pokud například u zdroje tepla bude byť jen o pár stupňů vyšší teplota, bude plást poničen, ovšem jen částečně.
Mor včelího plodu - jednoduchá prevence, která funguje
Proč a jak provádět desinfekci. Účinné přípravky na likvidaci spor Paenibacillus Larvae - původce včelího moru. Alternativy ke komerčním prostředkům. Najdete je doma nebo ve své drogerii. Prevence, která se vyplatí.
Proč nevyužít zimní období k jednomu z velmi účinných kroků v prevenci proti moru včelího plodu? Tím krokem je desinfekce úlů, rámků, krmítek a nástrojů. Na základě anonymního dotazníku jsem zjistil, že o desinfekci hodně mluvíme, čteme a málokdo z hobby včelařů ji skutečně realizuje. Přitom benefity jsou jednoznačné, viz dále.
Po podzimním zakrmení nám určitě zůstaly nějaké rámky a nástavky k uskladnění.
Nenechávejme je zahálet ve skladu nebo kůlně a udělejme si čas na jejich očistu.
Desinfekce úlů a včelařských pomůcek. Co tím získáme?:
·Včelky budou mít čistější bydlení.
·Dojde k výraznému snížení infekčního tlaku v úle, který bude mít velký vliv na imunitu včelstva.
·S nárůstem imunity a kondice včelstva nám poroste produkce.
·Eliminujeme picorna viry, které přenáší Varroa Destructor a jsou jednou z příčin kolapsu včelstva.
·Snížíme ztráty včelstev po přezimování.
·Desinfekce nástavků a rámků spolu s pravidelnou obměnou díla výrazně snižuje riziko nákazy morem včelího plodu.
Speciální chemie k desinfekci úlů
U nás na trhu je k dostání přípravek Beesafe. Je to v podstatě roztok jodu a speciálního smáčedla (aby se účinná látka dostala hlouběji do dřeva, kde může bakterie přežívat).
Tohoto efektu využívá jód v komplexu s tenzidem, označovaný jako jodofor. Jodofor má baktericidní, fungicidní, sporocidní a virucidní účinky.
Proč a jak provádět desinfekci. Účinné přípravky na likvidaci spor Paenibacillus Larvae - původce včelího moru. Alternativy ke komerčním prostředkům. Najdete je doma nebo ve své drogerii. Prevence, která se vyplatí.
Proč nevyužít zimní období k jednomu z velmi účinných kroků v prevenci proti moru včelího plodu? Tím krokem je desinfekce úlů, rámků, krmítek a nástrojů. Na základě anonymního dotazníku jsem zjistil, že o desinfekci hodně mluvíme, čteme a málokdo z hobby včelařů ji skutečně realizuje. Přitom benefity jsou jednoznačné, viz dále.
Po podzimním zakrmení nám určitě zůstaly nějaké rámky a nástavky k uskladnění.
Nenechávejme je zahálet ve skladu nebo kůlně a udělejme si čas na jejich očistu.
Desinfekce úlů a včelařských pomůcek. Co tím získáme?:
·Včelky budou mít čistější bydlení.
·Dojde k výraznému snížení infekčního tlaku v úle, který bude mít velký vliv na imunitu včelstva.
·S nárůstem imunity a kondice včelstva nám poroste produkce.
·Eliminujeme picorna viry, které přenáší Varroa Destructor a jsou jednou z příčin kolapsu včelstva.
·Snížíme ztráty včelstev po přezimování.
·Desinfekce nástavků a rámků spolu s pravidelnou obměnou díla výrazně snižuje riziko nákazy morem včelího plodu.
Speciální chemie k desinfekci úlů
U nás na trhu je k dostání přípravek Beesafe. Je to v podstatě roztok jodu a speciálního smáčedla (aby se účinná látka dostala hlouběji do dřeva, kde může bakterie přežívat).
Tohoto efektu využívá jód v komplexu s tenzidem, označovaný jako jodofor. Jodofor má baktericidní, fungicidní, sporocidní a virucidní účinky.
Sporocidní účinek jodoforu vůči sporám Paenibacillus larvae testoval A. Okayama se svým kolektivem (1997). Výsledkem jejich snahy bylo snížení počtu životaschopných spor o 2-3 řády.
Tento přípravek se aplikuje jednoduchou metodou postřikem nebo namáčením jednotlivých částí úlů do lázně připravené za využití výše uvedeného přípravku. V době psaní článku je dokonce poskytována dotace na nákup tohoto prostředku ve výši 70 %. Další podrobnosti najdete na stránce výrobce.
Desinfekční roztok HOMEMADE
Literatura popisuje i alternativu k tomuto přípravku. Nejběžnější desinfekční prostředek proti moru je louh. Přesněji hydroxid sodný (případně hydroxid draselný). Aby se spolehlivě zničily spóry moru, musí se použít alespoň 5% roztok louhu a musí být minimálně 80 °C teplý. Použití studeného louhu není dostatečné. (Kamler, Titěra 2007)
Co se týče bezpečnosti a praktičnosti je použití 80 °C teplého louhu k desinfekci ve včelařském provozu poněkud náročnější, ne však nerealizovatelné. Mnohem snadnější se jeví použití louhu v kombinaci se známým desinfekčním prostředkem SAVO.
Proč SAVO? Hlavní účinnou látkou v Savu je chlornan sodný, který ve vodě uvolňuje aktivní kyslík a právě ten je pro bakterie velmi jedovatý. Vyzkoušená směs 5% louhu a 0,5% chlornanu sodného likviduje spóry moru i za studena. (Kamler, Titěra 2007).
Recept na desinfekční roztok:
10 litrů vody
1/2 kg pecičkového louhu (Hydroxid sodný, běžně k dostání v drogeriích)
1 litr SAVA
Směs je jako desinfekce účinná po dobu 24 hodin. Roztok se musí nechat působit na materiál minimálně jednu hodinu. Zde autoři studie z VÚ Dol upozorňují, že spory moru včelího plodu se mohou skrývat hluboko ve dřevě a desinfekce tak nemusí být dostatečná.
V podstatě jde o to, že voda jako taková má vysoké povrchové napětí a hůře se dostává do hlubších vrstev dřeva. Pokud se však použije vhodné smáčedlo, které sníží povrchové napětí vody, lze považovat desinfekci za dostatečnou. (námět do diskuze, pokud mátě nějaký nápad na vhodné smáčelo, pište prosím do komentářů níže)
Úvaha o alternativách desinfekčních prostředků ve včelařském provozu
Proč píši o louhu, když zde máme komerční přípravky přímo k desinfekci úlů určené Chci ukázat alternativu. Jde mi především o to, přiblížit co nejvíce nutnost desinfekce a udržování hygieny ve včelařském provozu běžnému hobby včelaři tak, aby alespoň v míře jemu dostupné (což nákup Sava a Hydroxidu sodného v drogerii bezesporu je) provedl toto jednoduché opatření.
Mějme na paměti, že kolapsy včelstev mají mnoho různých příčin a proto je nutno i naši prevenci zaměřit různými směry, tedy nejen na tlumení Varroázy, ale snažit se maximálně zvýšit jejich imunitu a odolnost:
·obměna díla
·snížení infekčního tlaku virů a bakterií desinfekcí včelařského vybavení a úlů
·tlumení Varroázy
·chov pouze silných včelstev.
Zdroje:
Výroční zpráva VÚ Dol [online]. In: . [cit. 2017-12-10]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/file/3719/Zprava_mor_2007_1_.pdf
VESELÝ, Vladimír. Včelařství. Praha: Brázda, 2003. ISBN 8020903208.
Tento přípravek se aplikuje jednoduchou metodou postřikem nebo namáčením jednotlivých částí úlů do lázně připravené za využití výše uvedeného přípravku. V době psaní článku je dokonce poskytována dotace na nákup tohoto prostředku ve výši 70 %. Další podrobnosti najdete na stránce výrobce.
Desinfekční roztok HOMEMADE
Literatura popisuje i alternativu k tomuto přípravku. Nejběžnější desinfekční prostředek proti moru je louh. Přesněji hydroxid sodný (případně hydroxid draselný). Aby se spolehlivě zničily spóry moru, musí se použít alespoň 5% roztok louhu a musí být minimálně 80 °C teplý. Použití studeného louhu není dostatečné. (Kamler, Titěra 2007)
Co se týče bezpečnosti a praktičnosti je použití 80 °C teplého louhu k desinfekci ve včelařském provozu poněkud náročnější, ne však nerealizovatelné. Mnohem snadnější se jeví použití louhu v kombinaci se známým desinfekčním prostředkem SAVO.
Proč SAVO? Hlavní účinnou látkou v Savu je chlornan sodný, který ve vodě uvolňuje aktivní kyslík a právě ten je pro bakterie velmi jedovatý. Vyzkoušená směs 5% louhu a 0,5% chlornanu sodného likviduje spóry moru i za studena. (Kamler, Titěra 2007).
Recept na desinfekční roztok:
10 litrů vody
1/2 kg pecičkového louhu (Hydroxid sodný, běžně k dostání v drogeriích)
1 litr SAVA
Směs je jako desinfekce účinná po dobu 24 hodin. Roztok se musí nechat působit na materiál minimálně jednu hodinu. Zde autoři studie z VÚ Dol upozorňují, že spory moru včelího plodu se mohou skrývat hluboko ve dřevě a desinfekce tak nemusí být dostatečná.
V podstatě jde o to, že voda jako taková má vysoké povrchové napětí a hůře se dostává do hlubších vrstev dřeva. Pokud se však použije vhodné smáčedlo, které sníží povrchové napětí vody, lze považovat desinfekci za dostatečnou. (námět do diskuze, pokud mátě nějaký nápad na vhodné smáčelo, pište prosím do komentářů níže)
Úvaha o alternativách desinfekčních prostředků ve včelařském provozu
Proč píši o louhu, když zde máme komerční přípravky přímo k desinfekci úlů určené Chci ukázat alternativu. Jde mi především o to, přiblížit co nejvíce nutnost desinfekce a udržování hygieny ve včelařském provozu běžnému hobby včelaři tak, aby alespoň v míře jemu dostupné (což nákup Sava a Hydroxidu sodného v drogerii bezesporu je) provedl toto jednoduché opatření.
Mějme na paměti, že kolapsy včelstev mají mnoho různých příčin a proto je nutno i naši prevenci zaměřit různými směry, tedy nejen na tlumení Varroázy, ale snažit se maximálně zvýšit jejich imunitu a odolnost:
·obměna díla
·snížení infekčního tlaku virů a bakterií desinfekcí včelařského vybavení a úlů
·tlumení Varroázy
·chov pouze silných včelstev.
Zdroje:
Výroční zpráva VÚ Dol [online]. In: . [cit. 2017-12-10]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/file/3719/Zprava_mor_2007_1_.pdf
VESELÝ, Vladimír. Včelařství. Praha: Brázda, 2003. ISBN 8020903208.
®