Posilování včelstev

Na druhé straně však před příchodem hlavní snůšky nemusí být včelstva dostatečně silná. Příčin může být hned několik. Chceme-li však mít do snůšky včelstva vyrovnaná, všechna v náležité síle, nezbývá než posílit ta včelstva, která se nemohla dostat sama do síly nejlepších včelstev na stanovišti.

Posilování spočívá buď ve spojování včelstev, nebo jen jejich částí. Máme možnost se rozhodnout k posílení rázem, nebo k posílení postupnému. Záleží na podmínkách, v nichž včelaříme, a na záznamech fenolo-gického kalendáře. Často může rozhodnout i počasí.

Posílení rázem je záležitost velmi jednoduchá. Stačí jen tři na včelnici stojící včelstva přemístit o 2 m stranou. Jen prostřední včelstvo se nechá na původním místě. Létavky z obou krajních včelstev se vžebrají do prostředního úlu. Ten získá až trojnásobek létavek a důkladně využije krátkodobou snůšku. Samozřejmě, že odsunuté úly létavky ztratily. Je třeba jim dodat alespoň vodu, v lepším případě je podněcovat roztokem vody a cukru v poměru 1:1. Podněcování může trvat i celý týden, denně dodáváme 1 1 roztoku. Podněcování nahradí létavky a přemístěná včelstva se brzy dostanou do dobré kondice. Nebudeme z nich sice z nárazové snůšky získávat med, ale prostřední včelstvo plně převýší výsledek, který bychom získali ze všech tří včelstev.

Stojí-li na včelnici v řadě větší počet včelstev, může se jen obrátit úl o 180 . Včely vyletují opačným směrem a vracejí se směrem původním. Nemají přístup do svého úlu, vžebrají se tedy do úlů sousedních. Snůšku létavky využijí, oslabené úly opět podněcujeme. Při další krátkodobé snůšce se úkon opakuje, jen s tím rozdílem, že úly přemísťujeme na nové místo. Létavky z odstraněných úlů sice dočasně zmateně poletují, najdou však nový příbytek u sousedních včelstev a snůšku využijí.

Pokud jsou včelstva ve dvou řadách, je vhodnější odstranit horní řadu úlů. Létavky se s nákladem vžebrají do spodní řady. Stejné k tomuto jevu - zalétávání včel z horní řady do dolní - dochází, aniž by si tuto skutečnost včelař obzvláště uvědomoval.

Pozvolné posilování s odkladem (snůška se dostaví až po týdnu nebo delší době) se dá provádět pomocí plodových plástů. Zavíčkované plodové plásty manipulačních včelstev se před vylíhnutím přeloží do medníku posilovaného včelstva. Včely se vylíhnou jinému včelstvu a jsou posilou ve snůšce. Manipulační včelstva je třeba neustále podněcovat, aby odebraný plod nebyl důvodem ke zhroucení včelstev po třech týdnech. Kočující včelaři na stanovišti blízko svého bydliště získávají od manipulačních včelstev plod a posilují včelstva ve voze. Manipulační včelstva však neustálým podněcováním nutí k nesmírnému úsilí ve výchově plodu.

Včelař se však musí držet zásady, že silná včelstva nikdy nezeslabuje, dokud u nich nevznikla rojová nálada. Slabá včelstva ve včelíně netrpí. Manipulační včelstva jsou určena jen k výchově plodu a nikdy ne k produkci medu. Do medu by se mohl dostat cukr a k tomu nesmí dojít. Obsah medných plástů lze vytočit, ale získaným produktem lze zase jen podněcovat včely k vyššímu výkonu. Tato včelstva mohou také již zpracovávat zásoby na jejich dodání do oddělků na podzim nebo k jarnímu podněcování. Takto uložené plásty si však zaslouží větší péči, poněvadž včelařův záměr může zmařit zavíječ voskový.

Manipulační včelstva jsou taková, která se nedostala svou vlastní silou do dobrého rozvoje v potřebnou dobu. Po skončeni jejich využiti je zpravidla třeba jim vyměnit matku za mladou. Nemusí být v příštím roce včelstvy manipulačními. Tuto manipulaci zase budeme provádět v jiných včelstvech, která se včas nedostanou do patřičné síly. Nelze počítat s tím, že všechna včelstva budou produkční. Přesto, že se včelaři o to snaží, nemůže se jim to v žádném roce podařit. Život včelstva ovlivňuje mnoho okolností a předpokládaný záměr se tedy nepodaří splnit se všemi včelstvy. I slabší včelstva se dají tímto způsobem v plném rozsahu využít.

Článek je převzat z knihy: Začínáme včelařit, Libor Harnousek