Jak se včely orientují ?

Orientace v prostoru je pro každého živočicha naprosto klíčovou otázkou. Způsob, jakým se orientujeme my lidé, je vcelku známý. Od toho si také odvozujeme schopnost orientace i pro další savce a podobné tvory. Ovšem stále pro nás může být složitou otázkou, jak se vlastně orientují včely. Pokud vás to zajímá, na následujících řádcích vám to popíšeme.
Člověk se orientuje svými smysly, převážně zrakem, díky kterému si v mozku vytváří představu svého okolí, kterým se posléze pohybuje. Nejsme schopni přesně říct, co se v mozku (či spíše nervovém svazku) včely odehrává, ale pozorování včel prokázalo mnohé.

Orientace včel závisí na slunci. Během evoluce si včely vyvinuly kvalitní výpočetní systém, s jehož pomocí za asistence slunečních paprsků určují směr letu. Bohužel, bez slunečních paprsků je plně nefunkční. Orientace včely spočívá na jejich schopnosti rozeznat úhel dopadajících slunečních paprsků na jejich složené oči. Pokud chce včela letět rovně, natočí se tak, aby paprsky dopadaly rovnoběžně a byly tedy pod stejným úhlem dopadu.

Kromě této vlastnosti včela k orientaci používá ještě svou topografickou paměť. Díky ní dokáže včela bleskurychle spočítat i časový posun, který se v jejím okolí děje. To je pro ni klíčové, bez této schopnosti vy se brzy ztratila. Ale to je jasné, zkrátka když vylétne z úlu za potravou, je právě nějaký čas. Ala když svůj úkol v terénu splní, čas se posunul – to znamená, že se změnila i poloha paprsků slunce. Kdyby tedy domů letěla pod stejným úhlem dopadu, nikdy by se nedostala zpět. Toto není jen logicky zdůvodněné s ohledem na jejich schopnost vrátit se do úlu, ale také to bylo prokázáno pokusem: vědci odchytili letící včelu a zavřeli ji do tmavé krabice a ven ji pustili po třech dnech. Včela cestu domů našla. Včely dokážou také velmi rychle počítat. Člověk, pokud chce navštívit řekněme čtyři místa od sebe různě vzdálená, se snaží najít nejkratší možnou cestu. K tomu má mnoho možností, ale jen jedna je nejkratší. Člověk na to potřebuje složitý speciálně navržený počítač, včela to zvládne během pár milisekund.

Jak to tak bývá, nic není bez chyby. I orientace včel má své nevýhody. Zvláště, pokud včely najednou ztratí zdroj slunečních paprsků – stávají se pak slepými a dezorientovanými. V takovém případě není nic jednoduššího, než se vrátit do míst, kdy včela ještě měla sluneční „signál“. Teď si ale představte, že včela vlétne do místnosti, kde jsou zrcadla či okna. Okna pozměňují úhel dopadu a polaritu světla. Zrcadla paprsky zase odrážejí. Pro včelu to je něco šíleného, prostředí, kde ej bombardována protichůdnými informacemi. Něco jako kdybyste vy byli v místnosti bez dveří a kde by na vás stále někdo řval, kam máte jít a neustále své výpovědi měnil. Proto se nad takovou včelkou smilujte a otevřete jí okna dokořán.