Včelí produkty
Už v dobách pravěku člověk pronásledoval, pokud možno nepozorovaně, medvědy. A ne proto, že by je chtěl lovit, ale proto, že medvěd ví, kde je med. Med-věd. Toto pojmenování zvířete jasně dokazuje, že již pravěcí lidé znali med. Keltové i Slované svou kulturu měli jasně spjatou s medem. Ale nejen s medem. Se vším, co včely produkovali a stále, i dnes, produkují. A těmto včelím produktům se v tomto článku budeme věnovat také. Přiblížíme si med, pyl ale také další a další.
Med
Med člověk znal a jedl již od dávných dob, kdy chodil do lesů vybírat dutiny stromů, kolem kterých se rojily včely. A pokud si uvědomíme, že tehdejší včely, divoké a bodavé, nedali nic nájezdníkům medu zadarmo, jasně nám to ukazuje, že med měl pro naše předky velký význam. Podobný význam může mít i dnes.
Med má povzbuzující i léčivé účinky. Jelikož je převážně složený z volných a jednoduchých cukrů, je velmi rychle přesměrován do krve, odkud již energií zásobuje svaly, ale také mozek. Tedy med dovede podpořit aktivitu svalovou i duševní. Stejně tak působí jako uklidňující afrodiziakum na tělo i ducha. Je prokázáno, že pravidelná konzumace medu v malých dávkách (lžička) přispívá v boji proti stresu. A pokud máte problém s usínáním, vyzkoušejte lžíci medu rozpuštěnou ve sklenici vody, která působí jako uspávací prostředek. A nesmíme opomenout ani notoricky známý účinek medu, který pomáhá při utlumení a zklidnění kašle.
Léčivé účinky medu byly známy i našim předkům, kteří kromě léčení kašle medovými čaji léčili i otevřené hnisající rány. Ruští lékaři během první světové války popisují případy, kdy medem pomazaná otevřená a hnisající rána se začala zázračně a rychle hojit. Mohou za to speciální baktericidní látky v medu obsažené. Med se také doporučuje jako podporná potravina při rekonvalescenci, kdy si z něj tělo může brát důležité látky jako je vápník, železo, kobalt, fosfor a kyselinu křemičitou.
Kromě toho se med také velmi často užívá jako energetická potrava pro sportovce nebo těžce pracující jedince. Například jeden anglický horolezec si s sebou na Mount Everest vzal dokonce dva a půl kila této pochutiny. Podobně i německá sportovní delegace na olympijských hrách v Tokiu byla poctivě zásobena medem, což je v době chemie úctyhodné.
Med a diabetici
Diabetici, lidé trpící cukrovkou, mají stále na paměti, že by se měli vyhýbat sladkým potravinám. A právě med je tvořený hlavně z cukrů. Proto se zde stále dokola vyskytuje otázka, zdali jej smí požívat, či nikoliv. Každopádně by se člověk vždy měl nejdříve poradit s doktorem.
Výhoda medu pro diabetiky spočívá v tom, že se skládá převážně z ovocného cukru. A ten se v těle spotřebovává nezávisle na inzulínu, tedy neškodí. Pokud si bude diabetik dávat bedlivý pozor a bude nejprve konzumaci medu zkoušet po menších dávkách, které mu nakonec neuškodí, tak, aby tělo nedostalo případně šok, může med v klidu jíst. Pokud ale tyto medové testy budou vyvolávat potíže, měl by se diabetik medu vyvarovat.
Včelí vosk
Včelí vosk člověk zná a používá patrně stejně dlouhou dobu, jako med. A i když má jeho podobu zakódovanou pod okrově hnědou barvou, v čisté podobě je včelí vosk bílý. Ovšem tím, že se v buňkách z vosku vyvíjí včelí plod, dostávají se do vosku různé příměsi, které jej následně zbarví do námi známé barvy. Za studena je včelí vosk drolivý a zrnitý, ovšem už při lehkém zahřátí se z něj stává velmi trávná hmota, se kterou se dá poměrně snadno manipulovat.
Včelí vosk se používá hlavně pro rukodělné výrobky, jako jsou svíčky či nejrůznější ozdoby. Kromě toho je také velmi důležitou součástí restauračních technik u starých kusů nábytku, nebo také při práci s kůží, kde slouží jako jistá penetrace.
Včelí jed – Apisin
Už když jsme byli malí a píchla nás včela, maminky nám na duševní uklidnění té příšerné bolístky říkaly, že to nic není, že to přebolí a poté budeme zdravější. A je to pravda.
Včelí jed, odborně nazývaný apisin, je již velmi dlouho používaný pro své léčebné účinky jak v lécích, tak v kosmetice. Ač se to může zdát scestné, léčivé vlastnosti včelího bodnutí jsou lidem známa již od středověkých dob. Včelí jed se tak používá jako součást mastí nebo injekčně podávaných přípravků, které pomáhají při revmatických, svalových, nervových a kloubních potížích. Apisin je také vhodný proti omrzlinám.
Ovčem pozor, včelí jed, kde je účinnou látkou hlavně melittin, dokáže i pořádně uškodit, zvláště pokud včela zasáhne alergického jedince – ten potřebuje okamžitou lékařskou pomoc. Lidem odolnějším vůči apisinu stačí žihadlo odstranit (nožíkem vyrýpnout) a ránu pomazat třeba cibulí či mýdlem, aby neotíkala.
Včelí med má ale ještě jednu zajímavou vlastnost – pokud včely sbírají nektar na ekologicky znečištěných místech (skládky, chemické laguny) tak mají med stejně čistý, jelikož škodliviny se shromažďují právě ve včelím jedu. Nic ale nemůže být dogmatické.
Pyl
Před vynálezem medometů byl pyl běžnou součástí medu a tak k jeho konzumaci docházelo běžně. Dnes ovšem, pokud chceme včelí pyl (respektive pyl z okvětí, které včely sbírají), musíme se o to zasadit jinou cestou, než skrze med. Proč ale pyl konzumovat? Nemůže to být nebezpečné?
Nebojte, jak chemické analýzy, tak zkušenosti lidí říkají, že konzumace pylu je zdravá a navíc prospěšná. Pyl totiž obsahuje mnoho živin, jakými jsou bílkoviny, volné aminokyseliny, cukry, minerální látky, vitaminy a antibiotika. Teoreticky vzato má pyl stejné složení, jako med, jen se liší poměry a kvality látek. Pokud je pyl nezávadný. Vždy jej skladujte v naprostém suchu a temnu, aby vám nezplesnivěl. A pokud tak učiníte, co vám pyl nabídne za účinky?
Pyl reguluje činnost střev, podporuje vznik hemoglobinu u chudokrevných, urychluje přibývání, napomáhá rekonvalescenci u starších lidí a pacientů. Navíc také zlepšuje celkový zdravotní stav a vyvolává příjemný pocit pohody. Mezi další účinky můžeme zahrnout ulehčení duševní práce díly lepšímu prokrvení mozku, zlepšení zraku a snížení prostatických problémů.
Propolis
Propolis je dalším produktem včelí činnosti, i když jej přímo nevyrábějí. Spíše jej sbírají ze stromových pupenů, kde plní funkci pryskyřice. Propolis je známý a vyhledávaný pro své silné baktericidní účinky, takže se používá při ošetřování ran a onemocnění horních cest dýchacích.
Mateří kašička
Poslední včelí produkt, který si zde představíme, je mateří kašička. Toliko opěvovaná a známá účinná látka. Řekněme si o ní více:
Mateří kašička je produkována jako výměšek žláz mladých včel, respektive kojiček, které takto živí po první tři dny plody dělnic a trubců. Mateří kašička se také vkládá do ještě neuzavřených buněk, ze kterých jej také včelaři získávají. U skladování mateří kašičky je nutné pomatovat, aby nádoba, ve které ji přechováváme, byla v teplotě nižší než +4 °C, na temném místě, mimo dosah vlhkosti a různých škodlivin. Takto by vám měla vydržet i několik měsíců, ve vysušeném stavu klidně i rok, dva.
Mateří kašička je gelovitá tekutina bílé někdy nažloutlé barvy a je charakteristická slabou kořeněnou vůní a slabě kyselou chutí. Skládá se z poloviny z vody, dále obsahuje například cukry, tuky, bílkoviny, aminokyseliny a mnoho vitamínů. Kromě toho byly v mateří kašičce odborníky prokázány biologicky účinné látky, hlavně antibiotické látky a různé hormony, které mohou pozměňovat a ovlivňovat genitální systém organismu. Proto se mateří kašička nesmí nikdy podávat při onemocnění jako je nádor prsu, dělohy nebo vaječníků. A hlavně by se jí měli vyvarovat těhotné ženy a malé děti (kojenci atd.).
Jak jsme již výše řekli, mateří kašička má mnoho léčebných účinků, proto si jich pár uvedeme přímo:
Mateří kašička se často objevuje jako významná součást několika farmaceutických nebo v kosmetických prostředcích. Ty jsou zaměřovány hlavně na léčbu trávicího či urogenitálního ústrojí, nervových onemocnění, roztroušené skleróza, vleklých onemocnění jater, ale také při těžkých stavech vyčerpání a duševním strádání.
Už v dobách pravěku člověk pronásledoval, pokud možno nepozorovaně, medvědy. A ne proto, že by je chtěl lovit, ale proto, že medvěd ví, kde je med. Med-věd. Toto pojmenování zvířete jasně dokazuje, že již pravěcí lidé znali med. Keltové i Slované svou kulturu měli jasně spjatou s medem. Ale nejen s medem. Se vším, co včely produkovali a stále, i dnes, produkují. A těmto včelím produktům se v tomto článku budeme věnovat také. Přiblížíme si med, pyl ale také další a další.
Med
Med člověk znal a jedl již od dávných dob, kdy chodil do lesů vybírat dutiny stromů, kolem kterých se rojily včely. A pokud si uvědomíme, že tehdejší včely, divoké a bodavé, nedali nic nájezdníkům medu zadarmo, jasně nám to ukazuje, že med měl pro naše předky velký význam. Podobný význam může mít i dnes.
Med má povzbuzující i léčivé účinky. Jelikož je převážně složený z volných a jednoduchých cukrů, je velmi rychle přesměrován do krve, odkud již energií zásobuje svaly, ale také mozek. Tedy med dovede podpořit aktivitu svalovou i duševní. Stejně tak působí jako uklidňující afrodiziakum na tělo i ducha. Je prokázáno, že pravidelná konzumace medu v malých dávkách (lžička) přispívá v boji proti stresu. A pokud máte problém s usínáním, vyzkoušejte lžíci medu rozpuštěnou ve sklenici vody, která působí jako uspávací prostředek. A nesmíme opomenout ani notoricky známý účinek medu, který pomáhá při utlumení a zklidnění kašle.
Léčivé účinky medu byly známy i našim předkům, kteří kromě léčení kašle medovými čaji léčili i otevřené hnisající rány. Ruští lékaři během první světové války popisují případy, kdy medem pomazaná otevřená a hnisající rána se začala zázračně a rychle hojit. Mohou za to speciální baktericidní látky v medu obsažené. Med se také doporučuje jako podporná potravina při rekonvalescenci, kdy si z něj tělo může brát důležité látky jako je vápník, železo, kobalt, fosfor a kyselinu křemičitou.
Kromě toho se med také velmi často užívá jako energetická potrava pro sportovce nebo těžce pracující jedince. Například jeden anglický horolezec si s sebou na Mount Everest vzal dokonce dva a půl kila této pochutiny. Podobně i německá sportovní delegace na olympijských hrách v Tokiu byla poctivě zásobena medem, což je v době chemie úctyhodné.
Med a diabetici
Diabetici, lidé trpící cukrovkou, mají stále na paměti, že by se měli vyhýbat sladkým potravinám. A právě med je tvořený hlavně z cukrů. Proto se zde stále dokola vyskytuje otázka, zdali jej smí požívat, či nikoliv. Každopádně by se člověk vždy měl nejdříve poradit s doktorem.
Výhoda medu pro diabetiky spočívá v tom, že se skládá převážně z ovocného cukru. A ten se v těle spotřebovává nezávisle na inzulínu, tedy neškodí. Pokud si bude diabetik dávat bedlivý pozor a bude nejprve konzumaci medu zkoušet po menších dávkách, které mu nakonec neuškodí, tak, aby tělo nedostalo případně šok, může med v klidu jíst. Pokud ale tyto medové testy budou vyvolávat potíže, měl by se diabetik medu vyvarovat.
Včelí vosk
Včelí vosk člověk zná a používá patrně stejně dlouhou dobu, jako med. A i když má jeho podobu zakódovanou pod okrově hnědou barvou, v čisté podobě je včelí vosk bílý. Ovšem tím, že se v buňkách z vosku vyvíjí včelí plod, dostávají se do vosku různé příměsi, které jej následně zbarví do námi známé barvy. Za studena je včelí vosk drolivý a zrnitý, ovšem už při lehkém zahřátí se z něj stává velmi trávná hmota, se kterou se dá poměrně snadno manipulovat.
Včelí vosk se používá hlavně pro rukodělné výrobky, jako jsou svíčky či nejrůznější ozdoby. Kromě toho je také velmi důležitou součástí restauračních technik u starých kusů nábytku, nebo také při práci s kůží, kde slouží jako jistá penetrace.
Včelí jed – Apisin
Už když jsme byli malí a píchla nás včela, maminky nám na duševní uklidnění té příšerné bolístky říkaly, že to nic není, že to přebolí a poté budeme zdravější. A je to pravda.
Včelí jed, odborně nazývaný apisin, je již velmi dlouho používaný pro své léčebné účinky jak v lécích, tak v kosmetice. Ač se to může zdát scestné, léčivé vlastnosti včelího bodnutí jsou lidem známa již od středověkých dob. Včelí jed se tak používá jako součást mastí nebo injekčně podávaných přípravků, které pomáhají při revmatických, svalových, nervových a kloubních potížích. Apisin je také vhodný proti omrzlinám.
Ovčem pozor, včelí jed, kde je účinnou látkou hlavně melittin, dokáže i pořádně uškodit, zvláště pokud včela zasáhne alergického jedince – ten potřebuje okamžitou lékařskou pomoc. Lidem odolnějším vůči apisinu stačí žihadlo odstranit (nožíkem vyrýpnout) a ránu pomazat třeba cibulí či mýdlem, aby neotíkala.
Včelí med má ale ještě jednu zajímavou vlastnost – pokud včely sbírají nektar na ekologicky znečištěných místech (skládky, chemické laguny) tak mají med stejně čistý, jelikož škodliviny se shromažďují právě ve včelím jedu. Nic ale nemůže být dogmatické.
Pyl
Před vynálezem medometů byl pyl běžnou součástí medu a tak k jeho konzumaci docházelo běžně. Dnes ovšem, pokud chceme včelí pyl (respektive pyl z okvětí, které včely sbírají), musíme se o to zasadit jinou cestou, než skrze med. Proč ale pyl konzumovat? Nemůže to být nebezpečné?
Nebojte, jak chemické analýzy, tak zkušenosti lidí říkají, že konzumace pylu je zdravá a navíc prospěšná. Pyl totiž obsahuje mnoho živin, jakými jsou bílkoviny, volné aminokyseliny, cukry, minerální látky, vitaminy a antibiotika. Teoreticky vzato má pyl stejné složení, jako med, jen se liší poměry a kvality látek. Pokud je pyl nezávadný. Vždy jej skladujte v naprostém suchu a temnu, aby vám nezplesnivěl. A pokud tak učiníte, co vám pyl nabídne za účinky?
Pyl reguluje činnost střev, podporuje vznik hemoglobinu u chudokrevných, urychluje přibývání, napomáhá rekonvalescenci u starších lidí a pacientů. Navíc také zlepšuje celkový zdravotní stav a vyvolává příjemný pocit pohody. Mezi další účinky můžeme zahrnout ulehčení duševní práce díly lepšímu prokrvení mozku, zlepšení zraku a snížení prostatických problémů.
Propolis
Propolis je dalším produktem včelí činnosti, i když jej přímo nevyrábějí. Spíše jej sbírají ze stromových pupenů, kde plní funkci pryskyřice. Propolis je známý a vyhledávaný pro své silné baktericidní účinky, takže se používá při ošetřování ran a onemocnění horních cest dýchacích.
Mateří kašička
Poslední včelí produkt, který si zde představíme, je mateří kašička. Toliko opěvovaná a známá účinná látka. Řekněme si o ní více:
Mateří kašička je produkována jako výměšek žláz mladých včel, respektive kojiček, které takto živí po první tři dny plody dělnic a trubců. Mateří kašička se také vkládá do ještě neuzavřených buněk, ze kterých jej také včelaři získávají. U skladování mateří kašičky je nutné pomatovat, aby nádoba, ve které ji přechováváme, byla v teplotě nižší než +4 °C, na temném místě, mimo dosah vlhkosti a různých škodlivin. Takto by vám měla vydržet i několik měsíců, ve vysušeném stavu klidně i rok, dva.
Mateří kašička je gelovitá tekutina bílé někdy nažloutlé barvy a je charakteristická slabou kořeněnou vůní a slabě kyselou chutí. Skládá se z poloviny z vody, dále obsahuje například cukry, tuky, bílkoviny, aminokyseliny a mnoho vitamínů. Kromě toho byly v mateří kašičce odborníky prokázány biologicky účinné látky, hlavně antibiotické látky a různé hormony, které mohou pozměňovat a ovlivňovat genitální systém organismu. Proto se mateří kašička nesmí nikdy podávat při onemocnění jako je nádor prsu, dělohy nebo vaječníků. A hlavně by se jí měli vyvarovat těhotné ženy a malé děti (kojenci atd.).
Jak jsme již výše řekli, mateří kašička má mnoho léčebných účinků, proto si jich pár uvedeme přímo:
Mateří kašička se často objevuje jako významná součást několika farmaceutických nebo v kosmetických prostředcích. Ty jsou zaměřovány hlavně na léčbu trávicího či urogenitálního ústrojí, nervových onemocnění, roztroušené skleróza, vleklých onemocnění jater, ale také při těžkých stavech vyčerpání a duševním strádání.
®