Mnoho okolností může vést ke ztrátám včelstev. Například mohou být způsobeny bezmatečností, protože se matka po včelařském zásahu ztratila, včelstvo se vyrojilo, nebo je nepodařené oplozeni mladé matky. Včelstva mohou také padnout za oběť nemocím.
Mnohá včelstva jsou v podletí tak slabá, že budou muset být hodnocena jako přezimování neschopná. Němá žádný smysl takováto včelstva nakrmit a ošetřit proti varroáze. Slabá včelstva měla by být zrušena, než bude vynaložena námaha na podletní péči. Lépe zazimovat o polovinu méně včelstev, než zazimovat všechna a o polovinu méně vyzimovat! Přísný výběr je nutný především u produkčních včelstev. Vše je lehčí, když se včelař během léta dostatečně staral o tvorbu mladých včelstev. Každý rok by mělo být utvořeno nejméně o polovinu více mladých včelstev, než je v létě k dispozici produkčních včelstev. Když vypadne polovina produkčních včelstev nebo bude zrušena, zůstává přesto zachován stav včelstev. Protože v časném jaru je zpravidla vysoká poptávka po včelstvech, měli bychom také pamatovat na tvorbu mladých včelstev pro prodej na jaře. Potom by bylo také lehčí darovat začátečníkovi jedno nebo dvě mladá včelstva nebo je přenechat za příznivou cenu.
Pro tvorbu mladých včelstev bude na jaře potřeba včelí a plodový materiál, který se bude odebírat produkčním včelstvům. Přitom nesmí dojít na jejich podstatu a jejich výkonnost nesmí být zeslabena pro využití pozdější medovicové snůšky. To lze zajistit, když budou včelstva šetrně „odčerpávána“ pouze jednou, a to v dubnu nebo na začátku května. To znamená, že ze včelstva odebereme jeden plodový plást převážně zavíčkovaného dělničího plodu se sedícími včelami. K tomu přidáme včely z jednoho trubčího plástu, který byl zavěšen jako stavební rámek asi 2-3 týdny předem. Zavíčkovaný trubčí plod s uzavřenými roztoči Varroa odebereme a roztavíme. Včasné odebrání plodových plástů se včelami má také další užitek. Potlačuje rojivost včel. Kdo odebírá plodové plásty teprve tehdy, když jsou již včelstva v rojové náladě, jedná příliš pozdě.
Chov matek
S plodovými plásty (a jejich kojičkami) a včelami ze stavebního rámku vytvoříme sběrný plodový oddělek, který podle počtu odebraných plodových plástů naplňuje jeden nebo dva nástavky. Slouží jako chovné včelstvo. Dodáme mu dva zásobní plásty a další krmení včelstva pak není nutné. Za devět dni po utvoření sběrného plodového oddělku vyřežeme vzniklé matečníky a doprostřed (horního) nástavku zavěsíme chovný rámek se 30 až 40 přelarvenými mateřími mističkami. Zpravidla bývá přijato více než 20 larviček a vytaženo na matečníky, aniž by byla nutná další manipulace s chovným včelstvem.
Zavíčkované matečníky po 10 dnech zaškolkujeme. O dva dny později utvoříme s líhnoucími matkami a včelami chovného včelstva oplozovací včelstvíčka na stanovištní rámkovou míru. V ideálním případě dává dvounástavkové chovné včelstvo 20 oplozovacích včelstvíček. Když je k dispozici více než 20 mladých matek a sběrný plodový oddělek byl utvořen silný, postačí včely jednoho plástu spodního nástavku, který je zpravidla lépe obsazen, také pro dvě oplozovací včelstvíčka. Například plně obsazený plást má asi 2000 včel. Visí-li pod plástem včelí brada, je to dokonce ještě o něco více. Oplozovací včelstvíčko by mělo být utvořeno s nejméně 1000 včel. Někdy se však líhne méně než 20 matek. Potom se mohou utvořit oplozovací včelstvíčka se dvěma nebo také třemi plásty obsazenými včelami. Vyvíjejí se tato včelstvíčka lépe a budou zazimována silnější?
Při chovu matek započatém v dubnu 1997 se naskytla příležitost na tyto otázky odpovědět. 16. dubna jsme odebrali plodové plásty ze 14 produkčních včelstev. Z každého včelstva jsme odebrali jeden včelami obsazený plodový plást s převážně zavíčkovaným plodem a včely z vystavěného stavebního rámku, který jsme při zásahu vyměnili za prázdný. Horní nástavek sběrného plodového oddělku jsme naplnili plásty s krmivem. Současně s tvorbou oddělku jsme zjistili sílu 17 500 včel, 56 000 zavíčkovaných buněk plodu, ze kterých se během 12 dnů líhly včely, a 6400 otevřených plodových buněk. Sběrný plodový oddělek jsme umístili mimo okruh doletu produkčních včelstev.
O devět dni později (25. dubna) jsme vylámali nouzové matečníky a přidali chovný rámek se 40 larvičkami do středu horního nástavku. 5. května jsme mohli zaškolkovat 32 matečníků, z nichž se vylíhlo jen 13 matek. Ostatní matky se sice zcela vyvinuly, zůstaly ale mrtvé v matečnících. Tento stav jsme využili k pokusu.
7. května jsme vytvořili sedm oplozovacích včelstvíček 1. skupiny s jedním včelami obsazeným plástem horního nástavku (měla v průměru 1300 včel). Šest dalších včelstvíček obdrželo po dvou plástech, a sice tak, že nejméně jeden plást pocházel ze spodního nástavku. Plásty spodního nástavku byly lépe obsazeny včelami než pláty z horního nástavku, takže včelstvíčka II. skupiny měla v průměru 5000 včel.
Oplozovací včelstvíčka byla dána do nástavků. Každé obdrželo jeden plást s potravou. Včelstvíčka, utvořená pouze z jednoho plástu, dostala další vystavěný plást. Tři vystavěné plásty měly místo na levé straně nástavku, který jsme vyplnili sedmi prázdnými drátkovanými rámky. Oplozovací včelstvíčka jsme vystavili mimo letový okruh chovného včelstva. Dřevěným klínem jsme zúžili česno na šířku 3 cm.
Oplozovací výlet matek byl uprostřed května. 12 matek pravděpodobně 18. května započalo s kladením vajíček. Při první kontrole 27. května obdrželo každé mladé včelstvo rámkové krmítko naplněné 6 kg zkrystalizovaného medu výměnou za dva prázdné rámky. Při tomto zásahu byly plásty sraženy o kousek dovnitř, takže na druhé straně česna na levé stěně nástavku bylo místo pro jeden drátkovaný rámek. Druhý rámek byl zavěšen mezi druhý a třetí plást a rámkové krmítko bylo u pravé stěny nástavku.
Hodnocení populace a vedení včelstev
6.června jsme včelstva poprvé hodnotili a potom ještě šestkrát v odstupu 21 dnů až k 10. říjnu. V létě při každém hodnocení jsme zavěsili další drátkovaný rámek do plodového hnízda mezi dva vystavěné plásty. Včelstva II. skupiny měla vyprázdněné rámkové krmítko již v polovině června. Podle hodnoceni jsme včelstva 27. června rozšířili. Do nástavku jsme vložili pět souší a pět prázdných drátkovaných rámků, které jsme v nástavku uspořádali střídavě. Při rozšiřování jsme včelstvům nasadili krmítko a podali 10 litrů cukerného roztoku v poměru 3:2.
Včelstva I. skupiny zůstala v jednom nástavku. Teprve 17. července obdržela krmítko s první dávkou tekuté potravy (II. skupina včelstev současně druhou dávku). Všechna včelstva jsme po hodnocení populace 8. a 29. srpna nakrmili cukerným roztokem.
Kontrola varroázy
Pokusná včelstva „seděla“ na zasíťovaném dně, což umožňovalo velmi lehké a plynulé pozorování vývoje napadení včelstev roztočem Varroa, a to rozborem měli. Do zasíťovaného dna jsme 6. června vložili zásuvku, kterou jsme každý týden prohlédli na spad roztočů Varroa.
Dne 30. září započalo dlouhodobé ošetření včelstev kyselinou mravenči.
5. listopadu jsme všechna včelstva dodatečně ošetřili kyselinou šťavelovou. Každému včelstvu jsme 50 ml kyseliny šťavelové (80 g dehydrované kyseliny šťavelové v 1 litru vody) nakapali na včely. Během a po ošetřeni (od 30. září až do 23. listopadu) jsme zjišťovali spad roztočů a jednou, dvakrát nebo také třikrát týdně počítali roztoče.
Střední hodnota od šesti včelstev
znak I. skupina II. skupina
počet včel při tvorbě 1300 5000
při zazimování 7900 6900
spotřeba potravy 6 kg med 6 kg med
+30 kg cukr +25 kg cukr
výkon kladení
červen-říjen
plodové buňky 73 000 106 500
přirozený spad
roztočů, konec srpna
roztoči/den 3 17
spad roztočů
na podzim 2458 5002
Vývoj včelstev
Při hodnocení 6. června, krátce po vylíhnutí prvního plodu, byla včelstva II. skupiny s průměrně 3000 včelami asi třikrát tak silná než včelstva I. skupiny a měla skoro třikrát tolik plodu nakladeno. Výrazně větší plodové hnízdo vedlo k velmi rychlému vzestupu počtu včel. Na konci června měla včelstva II. skupiny v průměru 12 000 včel, a tím čtyřikrát více včel než včelstva I. skupiny. Tím dosáhla své maximum. Rozšíření včelstev provedené na konci června nevedlo k více plodu a také ne k více včel. Plodování a počet včel u II. skupiny od konce června plynule ubýval.
Včelstva I. skupiny vykazovala jiný vývoj. Počet včel až do konce srpna plynule přibýval. V září a říjnu byla v průměru vždy o něco silnější než včelstva II. skupiny, přestože při všech hodnoceních měla vždy méně plodu než tato včelstva.
Při zazimování v polovině října měla včelstva v průměru 8000, popřípadě 7000 včel. U všech včelstev nutno vycházet z toho, že dobře přezimují.
Včelstva I. skupiny měla šest rámků s přírodní stavbou, z nichž na prvních 3-4 plástech byly dělničí plodové buňky. Poslední rámky vložené do nebo vedle plodového hnízda byly sice také vystavěny, ale převážně nebo úplně s trubčími buňkami. Silněji utvořená včelstva II. skupiny vyplnila pět prázdných rámků ve spodním nástavku výlučně nebo skoro úplně dělničím plodem. V prázdných rámcích a v rozšiřujícím nástavku vytvořila převážně nebo výlučně trubčí stavbu, aniž by ji zaplodovala. Před počátkem zimního krmení byla odstraněna a nahrazena soušemi.
Napadení včelstev varroázou
Přirozený spad roztočů v červnu byl u obou skupin velmi nízký. Při týdenních kontrolách bylo zpočátku na zásuvkách nalezeno občas po jednom roztoči. U většího počtu včelstev byl přirozený spad roztočů v červnu nula a v průměru u obou skupin 0,1 roztoče za den. Spad roztočů ale plynule stoupal, u II. skupiny včelstev rychleji než u I. skupiny.
Největší spad roztočů byl na konci září před ošetřením kyselinou mravenčí. V I. skupině při průměrném počtu 3 roztočů za den, ve II. skupině to bylo v průměru 17 roztočů za den. Tento rozdíl byl potvrzen výsledkem ošetření kyselinou. U včelstev II. skupiny spadlo 2610 až 7597 roztočů, v průměru 5002 roztočů. U I. skupiny to byla „pouze“ polovina, jednotlivá včelstva měla mezi 1584 až 3183 roztočů.
Talířový odpařovač ukázal u jednonástavkových včelstev značně lepší účinek. U nich spadlo 99,1 % až 99,8 % roztočů během aplikace kyseliny mravenčí, resp. před ošetřením včelstev kyselinou šťavelovou. U dvounástavkových včelstev to bylo 89,4% až 99,3%.
Mnohá včelstva jsou v podletí tak slabá, že budou muset být hodnocena jako přezimování neschopná. Němá žádný smysl takováto včelstva nakrmit a ošetřit proti varroáze. Slabá včelstva měla by být zrušena, než bude vynaložena námaha na podletní péči. Lépe zazimovat o polovinu méně včelstev, než zazimovat všechna a o polovinu méně vyzimovat! Přísný výběr je nutný především u produkčních včelstev. Vše je lehčí, když se včelař během léta dostatečně staral o tvorbu mladých včelstev. Každý rok by mělo být utvořeno nejméně o polovinu více mladých včelstev, než je v létě k dispozici produkčních včelstev. Když vypadne polovina produkčních včelstev nebo bude zrušena, zůstává přesto zachován stav včelstev. Protože v časném jaru je zpravidla vysoká poptávka po včelstvech, měli bychom také pamatovat na tvorbu mladých včelstev pro prodej na jaře. Potom by bylo také lehčí darovat začátečníkovi jedno nebo dvě mladá včelstva nebo je přenechat za příznivou cenu.
Pro tvorbu mladých včelstev bude na jaře potřeba včelí a plodový materiál, který se bude odebírat produkčním včelstvům. Přitom nesmí dojít na jejich podstatu a jejich výkonnost nesmí být zeslabena pro využití pozdější medovicové snůšky. To lze zajistit, když budou včelstva šetrně „odčerpávána“ pouze jednou, a to v dubnu nebo na začátku května. To znamená, že ze včelstva odebereme jeden plodový plást převážně zavíčkovaného dělničího plodu se sedícími včelami. K tomu přidáme včely z jednoho trubčího plástu, který byl zavěšen jako stavební rámek asi 2-3 týdny předem. Zavíčkovaný trubčí plod s uzavřenými roztoči Varroa odebereme a roztavíme. Včasné odebrání plodových plástů se včelami má také další užitek. Potlačuje rojivost včel. Kdo odebírá plodové plásty teprve tehdy, když jsou již včelstva v rojové náladě, jedná příliš pozdě.
Chov matek
S plodovými plásty (a jejich kojičkami) a včelami ze stavebního rámku vytvoříme sběrný plodový oddělek, který podle počtu odebraných plodových plástů naplňuje jeden nebo dva nástavky. Slouží jako chovné včelstvo. Dodáme mu dva zásobní plásty a další krmení včelstva pak není nutné. Za devět dni po utvoření sběrného plodového oddělku vyřežeme vzniklé matečníky a doprostřed (horního) nástavku zavěsíme chovný rámek se 30 až 40 přelarvenými mateřími mističkami. Zpravidla bývá přijato více než 20 larviček a vytaženo na matečníky, aniž by byla nutná další manipulace s chovným včelstvem.
Zavíčkované matečníky po 10 dnech zaškolkujeme. O dva dny později utvoříme s líhnoucími matkami a včelami chovného včelstva oplozovací včelstvíčka na stanovištní rámkovou míru. V ideálním případě dává dvounástavkové chovné včelstvo 20 oplozovacích včelstvíček. Když je k dispozici více než 20 mladých matek a sběrný plodový oddělek byl utvořen silný, postačí včely jednoho plástu spodního nástavku, který je zpravidla lépe obsazen, také pro dvě oplozovací včelstvíčka. Například plně obsazený plást má asi 2000 včel. Visí-li pod plástem včelí brada, je to dokonce ještě o něco více. Oplozovací včelstvíčko by mělo být utvořeno s nejméně 1000 včel. Někdy se však líhne méně než 20 matek. Potom se mohou utvořit oplozovací včelstvíčka se dvěma nebo také třemi plásty obsazenými včelami. Vyvíjejí se tato včelstvíčka lépe a budou zazimována silnější?
Při chovu matek započatém v dubnu 1997 se naskytla příležitost na tyto otázky odpovědět. 16. dubna jsme odebrali plodové plásty ze 14 produkčních včelstev. Z každého včelstva jsme odebrali jeden včelami obsazený plodový plást s převážně zavíčkovaným plodem a včely z vystavěného stavebního rámku, který jsme při zásahu vyměnili za prázdný. Horní nástavek sběrného plodového oddělku jsme naplnili plásty s krmivem. Současně s tvorbou oddělku jsme zjistili sílu 17 500 včel, 56 000 zavíčkovaných buněk plodu, ze kterých se během 12 dnů líhly včely, a 6400 otevřených plodových buněk. Sběrný plodový oddělek jsme umístili mimo okruh doletu produkčních včelstev.
O devět dni později (25. dubna) jsme vylámali nouzové matečníky a přidali chovný rámek se 40 larvičkami do středu horního nástavku. 5. května jsme mohli zaškolkovat 32 matečníků, z nichž se vylíhlo jen 13 matek. Ostatní matky se sice zcela vyvinuly, zůstaly ale mrtvé v matečnících. Tento stav jsme využili k pokusu.
7. května jsme vytvořili sedm oplozovacích včelstvíček 1. skupiny s jedním včelami obsazeným plástem horního nástavku (měla v průměru 1300 včel). Šest dalších včelstvíček obdrželo po dvou plástech, a sice tak, že nejméně jeden plást pocházel ze spodního nástavku. Plásty spodního nástavku byly lépe obsazeny včelami než pláty z horního nástavku, takže včelstvíčka II. skupiny měla v průměru 5000 včel.
Oplozovací včelstvíčka byla dána do nástavků. Každé obdrželo jeden plást s potravou. Včelstvíčka, utvořená pouze z jednoho plástu, dostala další vystavěný plást. Tři vystavěné plásty měly místo na levé straně nástavku, který jsme vyplnili sedmi prázdnými drátkovanými rámky. Oplozovací včelstvíčka jsme vystavili mimo letový okruh chovného včelstva. Dřevěným klínem jsme zúžili česno na šířku 3 cm.
Oplozovací výlet matek byl uprostřed května. 12 matek pravděpodobně 18. května započalo s kladením vajíček. Při první kontrole 27. května obdrželo každé mladé včelstvo rámkové krmítko naplněné 6 kg zkrystalizovaného medu výměnou za dva prázdné rámky. Při tomto zásahu byly plásty sraženy o kousek dovnitř, takže na druhé straně česna na levé stěně nástavku bylo místo pro jeden drátkovaný rámek. Druhý rámek byl zavěšen mezi druhý a třetí plást a rámkové krmítko bylo u pravé stěny nástavku.
Hodnocení populace a vedení včelstev
6.června jsme včelstva poprvé hodnotili a potom ještě šestkrát v odstupu 21 dnů až k 10. říjnu. V létě při každém hodnocení jsme zavěsili další drátkovaný rámek do plodového hnízda mezi dva vystavěné plásty. Včelstva II. skupiny měla vyprázdněné rámkové krmítko již v polovině června. Podle hodnoceni jsme včelstva 27. června rozšířili. Do nástavku jsme vložili pět souší a pět prázdných drátkovaných rámků, které jsme v nástavku uspořádali střídavě. Při rozšiřování jsme včelstvům nasadili krmítko a podali 10 litrů cukerného roztoku v poměru 3:2.
Včelstva I. skupiny zůstala v jednom nástavku. Teprve 17. července obdržela krmítko s první dávkou tekuté potravy (II. skupina včelstev současně druhou dávku). Všechna včelstva jsme po hodnocení populace 8. a 29. srpna nakrmili cukerným roztokem.
Kontrola varroázy
Pokusná včelstva „seděla“ na zasíťovaném dně, což umožňovalo velmi lehké a plynulé pozorování vývoje napadení včelstev roztočem Varroa, a to rozborem měli. Do zasíťovaného dna jsme 6. června vložili zásuvku, kterou jsme každý týden prohlédli na spad roztočů Varroa.
Dne 30. září započalo dlouhodobé ošetření včelstev kyselinou mravenči.
5. listopadu jsme všechna včelstva dodatečně ošetřili kyselinou šťavelovou. Každému včelstvu jsme 50 ml kyseliny šťavelové (80 g dehydrované kyseliny šťavelové v 1 litru vody) nakapali na včely. Během a po ošetřeni (od 30. září až do 23. listopadu) jsme zjišťovali spad roztočů a jednou, dvakrát nebo také třikrát týdně počítali roztoče.
Střední hodnota od šesti včelstev
znak I. skupina II. skupina
počet včel při tvorbě 1300 5000
při zazimování 7900 6900
spotřeba potravy 6 kg med 6 kg med
+30 kg cukr +25 kg cukr
výkon kladení
červen-říjen
plodové buňky 73 000 106 500
přirozený spad
roztočů, konec srpna
roztoči/den 3 17
spad roztočů
na podzim 2458 5002
Vývoj včelstev
Při hodnocení 6. června, krátce po vylíhnutí prvního plodu, byla včelstva II. skupiny s průměrně 3000 včelami asi třikrát tak silná než včelstva I. skupiny a měla skoro třikrát tolik plodu nakladeno. Výrazně větší plodové hnízdo vedlo k velmi rychlému vzestupu počtu včel. Na konci června měla včelstva II. skupiny v průměru 12 000 včel, a tím čtyřikrát více včel než včelstva I. skupiny. Tím dosáhla své maximum. Rozšíření včelstev provedené na konci června nevedlo k více plodu a také ne k více včel. Plodování a počet včel u II. skupiny od konce června plynule ubýval.
Včelstva I. skupiny vykazovala jiný vývoj. Počet včel až do konce srpna plynule přibýval. V září a říjnu byla v průměru vždy o něco silnější než včelstva II. skupiny, přestože při všech hodnoceních měla vždy méně plodu než tato včelstva.
Při zazimování v polovině října měla včelstva v průměru 8000, popřípadě 7000 včel. U všech včelstev nutno vycházet z toho, že dobře přezimují.
Včelstva I. skupiny měla šest rámků s přírodní stavbou, z nichž na prvních 3-4 plástech byly dělničí plodové buňky. Poslední rámky vložené do nebo vedle plodového hnízda byly sice také vystavěny, ale převážně nebo úplně s trubčími buňkami. Silněji utvořená včelstva II. skupiny vyplnila pět prázdných rámků ve spodním nástavku výlučně nebo skoro úplně dělničím plodem. V prázdných rámcích a v rozšiřujícím nástavku vytvořila převážně nebo výlučně trubčí stavbu, aniž by ji zaplodovala. Před počátkem zimního krmení byla odstraněna a nahrazena soušemi.
Napadení včelstev varroázou
Přirozený spad roztočů v červnu byl u obou skupin velmi nízký. Při týdenních kontrolách bylo zpočátku na zásuvkách nalezeno občas po jednom roztoči. U většího počtu včelstev byl přirozený spad roztočů v červnu nula a v průměru u obou skupin 0,1 roztoče za den. Spad roztočů ale plynule stoupal, u II. skupiny včelstev rychleji než u I. skupiny.
Největší spad roztočů byl na konci září před ošetřením kyselinou mravenčí. V I. skupině při průměrném počtu 3 roztočů za den, ve II. skupině to bylo v průměru 17 roztočů za den. Tento rozdíl byl potvrzen výsledkem ošetření kyselinou. U včelstev II. skupiny spadlo 2610 až 7597 roztočů, v průměru 5002 roztočů. U I. skupiny to byla „pouze“ polovina, jednotlivá včelstva měla mezi 1584 až 3183 roztočů.
Talířový odpařovač ukázal u jednonástavkových včelstev značně lepší účinek. U nich spadlo 99,1 % až 99,8 % roztočů během aplikace kyseliny mravenčí, resp. před ošetřením včelstev kyselinou šťavelovou. U dvounástavkových včelstev to bylo 89,4% až 99,3%.
Více nepřináší bezpodmínečně více
®
Obr 1 Vývoj počtu včel mladých včelstev od června do října 1997.
Střední hodnoty od šesti včelstev.
Střední hodnoty od šesti včelstev.
Obr 2 Vývoj plodování mladých včelstev od června do října 1997.
Střední hodnota od šesti včelstev
Střední hodnota od šesti včelstev
Spotřeba potravy
Snůška v létě 1997 byla velmi špatná. Během horkých dní v červenci a srpnu se vyskytovala slabá snůška. Spotřeba zásob u mladých i starých včelstev dosahovala nejvyšší hodnoty a to 2-3 kg za týden. Když včelař nedával pozor, byla včelstva rychle na suchu, nebo byla vyloupena.
Také zkušební včelstva musela být častěji krmena, než je běžné. Od května do září obdrželo každé včelstvo I. skupiny 6 kg medu a 37 litrů cukerného roztoku (3:2), každé včelstvo II. skupiny rovněž 6 kg medu a 45 litrů cukerného roztoku. Vyšší spotřeba krmiva u II. skupiny může být vysvětlena větším výkonem plodováni.
Tvorba mladých včelstev je naléhavě nutná právě v době výskytu roztoče Varroa, aby mohly být vyrovnány ztráty včelstev. Tvorba mladých včelstev ve spojení s chovem matek není účelná pouze v menších včelařstvích. Chovné včelstvo může být utvořeno citlivým odebráním plástů z produkčních včelstev přes sběrný plodový oddělek. Při výchově matek bude rozděleno do oplozovacích včelstvíček, která budou vložena buď do normálního nástavku, nebo do nástavku se čtyřoddělkovým dnem a teprve po oplození matek budou přeložena do nástavků.
Když je chov matek časný, vyvíjejí se potom z oplozovacích včelstvíček včelstva schopná přezimováni, a to i tehdy, když jsou utvořena s jedním plástem dobře obsazeným včelami. Taková včelstva nejsou na podzim slabší, než silněji utvořené oddělky. Silněji utvořené oddělky sice v létě intenzivněji plodují, na podzim ale nemají více včel než mladá včelstva, která pocházejí z oplozovacích včelstvíček.
Na základě vyššího výkonu plodování silněji vytvořené oddělky spotřebují více potravy a jsou na podzim více napadeny roztočem Varroa. Fáze růstu slabě utvořených mladých včelstev se může využít ke stavbě přírodních plástů. Na začátku jejich vývoje včelstvička staví v drátkovaných rámcích výlučně plásty s dělničími buňkami. U včelstvíčka může tak být uspořeno 4-5 mezistěn. Přírodní stavba plástů a ošetřování včelstev proti varroáze na podzim pouze organickými kyselinami přispívají k tomu, že vosk je málo nebo vůbec není zatížen rezidui léčiv.
Snůška v létě 1997 byla velmi špatná. Během horkých dní v červenci a srpnu se vyskytovala slabá snůška. Spotřeba zásob u mladých i starých včelstev dosahovala nejvyšší hodnoty a to 2-3 kg za týden. Když včelař nedával pozor, byla včelstva rychle na suchu, nebo byla vyloupena.
Také zkušební včelstva musela být častěji krmena, než je běžné. Od května do září obdrželo každé včelstvo I. skupiny 6 kg medu a 37 litrů cukerného roztoku (3:2), každé včelstvo II. skupiny rovněž 6 kg medu a 45 litrů cukerného roztoku. Vyšší spotřeba krmiva u II. skupiny může být vysvětlena větším výkonem plodováni.
Tvorba mladých včelstev je naléhavě nutná právě v době výskytu roztoče Varroa, aby mohly být vyrovnány ztráty včelstev. Tvorba mladých včelstev ve spojení s chovem matek není účelná pouze v menších včelařstvích. Chovné včelstvo může být utvořeno citlivým odebráním plástů z produkčních včelstev přes sběrný plodový oddělek. Při výchově matek bude rozděleno do oplozovacích včelstvíček, která budou vložena buď do normálního nástavku, nebo do nástavku se čtyřoddělkovým dnem a teprve po oplození matek budou přeložena do nástavků.
Když je chov matek časný, vyvíjejí se potom z oplozovacích včelstvíček včelstva schopná přezimováni, a to i tehdy, když jsou utvořena s jedním plástem dobře obsazeným včelami. Taková včelstva nejsou na podzim slabší, než silněji utvořené oddělky. Silněji utvořené oddělky sice v létě intenzivněji plodují, na podzim ale nemají více včel než mladá včelstva, která pocházejí z oplozovacích včelstvíček.
Na základě vyššího výkonu plodování silněji vytvořené oddělky spotřebují více potravy a jsou na podzim více napadeny roztočem Varroa. Fáze růstu slabě utvořených mladých včelstev se může využít ke stavbě přírodních plástů. Na začátku jejich vývoje včelstvička staví v drátkovaných rámcích výlučně plásty s dělničími buňkami. U včelstvíčka může tak být uspořeno 4-5 mezistěn. Přírodní stavba plástů a ošetřování včelstev proti varroáze na podzim pouze organickými kyselinami přispívají k tomu, že vosk je málo nebo vůbec není zatížen rezidui léčiv.