Zlodějky a jak na loupež
V období hojné snůšky můžeme vidět včely - sběratelky z různých včelstev, jak pracují zcela klidně vedle sebe. Jakmile ale je většina medu už uložena v plástech a květy zavadají, změní se tato poklidná situace velmi rapidně. V tomto období nedostatku snůšky musí strážkyně úlu bránit včelstvo před útoky včel z jiných včelstev. Po skončení snůšky se včelstvo snaží chránit své zásoby pečlivěji a doplňuje množství strážkyň. Jak ale uvidíme, ne vždy je včelstvo schopno si med strážit‚ adekvátně. Pak se včely z jiných včelstev chopí příležitosti a odnášejí si nechráněný med do svých včelstev; tomuto procesu říkáme loupež, včely, které ji provádějí, jsou zlodějky.
Termín zlodějka je ale volený nešťastně, neboť vyvolává asociace s kriminalitou. Ovšem kriminality z lidského hlediska - ve světě včel neexistuje pojem zločin. Vhodnějším slovem by pravděpodobně byla „recyklace“. Při ní je „recyklován“ med, který nespotřebovala uhynulá včelstva, nebo pravděpodobně nespotřebují včelstva slabá (protože i ta pravděpodobně uhynou), silnými včelstvy, která mají lepší šanci na přežití. A zlodějky pak můžeme zvát, ‚recyklujícími včelami“. Tato interpretace zbavuje včely spojení s kriminalitou a podává nám vysvětlení, proč včely tuto činnost provozují. I když toto stěhování medu může vést k šíření nemocí, interpretace recyklace nám připomíná, že je zde pravděpodobně selekční síto populace silných včelstev, která nedovolí promrhání medu v mrtvých nebo slabých včelstvech. I když si myslím, že název recyklace místo loupež by byl vhodnější, budu v další části článku používat stávající terminologii, tj. loupež a zlodějky.
Termín zlodějka je ale volený nešťastně, neboť vyvolává asociace s kriminalitou. Ovšem kriminality z lidského hlediska - ve světě včel neexistuje pojem zločin. Vhodnějším slovem by pravděpodobně byla „recyklace“. Při ní je „recyklován“ med, který nespotřebovala uhynulá včelstva, nebo pravděpodobně nespotřebují včelstva slabá (protože i ta pravděpodobně uhynou), silnými včelstvy, která mají lepší šanci na přežití. A zlodějky pak můžeme zvát, ‚recyklujícími včelami“. Tato interpretace zbavuje včely spojení s kriminalitou a podává nám vysvětlení, proč včely tuto činnost provozují. I když toto stěhování medu může vést k šíření nemocí, interpretace recyklace nám připomíná, že je zde pravděpodobně selekční síto populace silných včelstev, která nedovolí promrhání medu v mrtvých nebo slabých včelstvech. I když si myslím, že název recyklace místo loupež by byl vhodnější, budu v další části článku používat stávající terminologii, tj. loupež a zlodějky.
®
„Masivní“ či zjevná loupež
Dochází k ní obvykle tehdy, když selhala obrana napadeného včelstva vlivem malého počtu bránících včel. Typicky se projevuje na včelnici, kde jsou některá včelstva oslabena nemocemi, parazitickými roztoči nebo bezmatečností. Jakmile takové včelstvo zahyne, je med naprosto nechráněn a včely z jiných včelstev ho velmi rychle najdou. Jakmile se pak tyto pátračky vrátí do svých úlů, získají další včely pro tuto práci. Včely, které ještě nenalezly přímo úl s mrtvým včelstvem, pátrají po celé včelnici, přičemž létají meandrovitě nízko u země. Postupně se účastní loupeží čím dál víc včel, včelstva posilují česna strážkyněmi a obvykle jsou více ochotna bodat. V této době je práce ve včelstvech velmi obtížná a jejich otvírání vyvolává další loupež. Zdá se, že zlodějky testují obranyschopnost všech včelstev na včelnici. I když už je med odebrán a včely už se uklidnily, pár zlodějek stále pokračuje v testování strážkyň česen dalších včelstev, a to po několik dní.
Ke zjevné loupeži může také dojít, když je obranyschopnost včelstva narušena včelařem. Jde např. o otevírání včelstva na včelnici, kde se masivní loupež nedávno vyskytla, nebo v době bez snůšky. K loupeži může dojít hned, jakmile včelař pouze otevře úl a vytáhne medné plásty. Zlodějky se mohou velmi rychle zorientovat na vůni otevřeného úlu a začnou ho vykrádat. Prohlížím-li já v takovém období včelstvo, pořád se dívám po včelách naletujících na úl a bojujících se včelami otevřeného včelstva. V této době je rozumné omezit prohlídky na co nejkratší čas a otevřené medníky přikrývat. Navíc si pamatujte následující radu: Kouř, který při prohlídce používáte, omezuje obranné chování včelstva a tudíž i schopnost včel vyhánět zlodějky. Čím jsou včely prohlíženého včelstva neklidnější, tím víc se včelař obvykle snaží pokuřovat; kouř ale činí včelstvo zranitelnějším při další loupeži. Proto se po proběhlé loupeži na včelnici snažíme oddálit další prohlídky včelstev.
Po skončení prohlídky se vždy přesvědčete, že všechny části úlu na sebe dobře nasedají, abyste neumožňovaly eventuálním zlodějkám zvláštní vchody do úlu. Také nástavby nad loučkami plastů v horním nástavku mohou překážet dokonalému přikrytí, zvláště není-li strůpek dán do původní polohy. Jsou-li nástavky na sebe skládány teleskopicky, může být nedokonalý kontakt lehce přehlédnut. A toho určitě využijí zlodějky, pokud tam tudy mohou prolézt. Napadené včelstvo, které se ještě vzpamatovává po včelařově prohlídce‚ je ne vždy schopno se této - včelařem zaviněné - loupeži ubránit. Popravdě se domnívám, že mnoho včelařů bude překvapeno zjištěním, že po skončení prohlídky může včelstvo zanechat ve stavu, kdy se nemusí ubránit loupeži.
Byl jsem na včelnicích, kde ani silná včelstva se neubránila loupeži. Bylo to proto, že včelař tato včelstva otvíral v době, kdy už zlodějky pátraly po volně přístupném medu. V jednom případě začala loupež ve včelstvu, kde byla špatně nasazena střecha používána při kočování vlivem horní nástavby. V dalším včelstvu začala loupež vlivem nedosednutí nástavků na sebe pro propojení nástavků před prohlídkou. I když včelař se snažil zabránit loupeži pečlivým vkládáním trávy do česen, jak se to obvykle při začínající loupeži dělá, aby se včelám usnadnila obrana před zlodějkami, v těchto úlech se zlodějky dostávaly dovnitř jinou, těžko pozorovatelnou cestou. Tyto zkušenosti mne naučily nepodceňovat vynalézavost zlodějek při jejich pátráni po přístupném medu.
Někdy se ovšem zdá, že dochází k loupeži, ale není to pravda. To jen mladušky vyletují na orientační lety hromadně. Než se totiž mladuška stane létavkou, musí se seznámit s okolím úlu. Začíná blízko česna a poletuje sem a tam, vpřed i vzad, takže to někdy vypadá, jakoby šlo o zlodějky snažící se dostat do úlu. Tyto včely stále směřují hlavou k česnu úlu a lety vpřed a vzad stále prodlužují, až odletí o kousek dál od úlu, ale zůstávají v jeho blízkosti. Tyto orientační lety probíhají obvykle odpoledne a trvají typicky asi dvacet minut. Když se tak proletují tisíce mladušek před česny všech úlů, může se zdát, že dochází k loupeži. Abyste uměli rozlišit orientační lety od loupeží, mějte na paměti následující hlavní rozdíly. Při orientačních letech včely nebojují na česnech a nezesilují obranu. Orientující se včely věnují pozornost celé přední stěně úlu, ne jen česnu nebo škvíře, kudy by se mohly dostat do úlu. A navíc, orientační lety trvají pouze krátkou dobu. Loupež přetrvává až do té doby, než je všechen přístupný med vybrán, nebo jí zabrání tma.
I málo zkušený včelař může rychle poznat, že včelstvo je vylupováno. Tento závěr může udělat tehdy, když vidí, že pro dané období roku jsou příliš vzrušené. Např. v předjaří se může vyskytnout velmi čilý let včel, pro toto období neobvyklý, a pak jsem si téměř jist, že je vykrádáno včelstvo, které přes zimu uhynulo. Mnohdy mohu říci, že je na včelnici loupež, i když jsem ještě nevystoupil z auta. V předjaří je totiž let včel obvykle klidný, včely mohou sbírat nektar jedině na javorech, nebo létat pro vodu (tam, kde já včelařím).
Jakmile masivní loupež začne, je těžké ji zastavit v tentýž den. Když včely vykrádají mrtvé včelstvo, odnesu celý úl. Vykrádají-li slabocha, zúžím česno na jednu včelu a včely pak obvykle toto česno mohou uhájit. Když ne, tak uvážím, mám-li takové včelstvo přestěhovat na jinou včelnici nebo je připojit k jinému včelstvu. I když už odnesete nechráněný med, včely budou po něm pátrat po celý den. Proto se přesvědčete, že si ostatní včelstva mohou svá česna uhájit proti těmto zlodějkám - pátračkám a uvažte, zda raději nepřerušit naplánované prohlídky.
poznámka:
Včely zlodějky lze rozeznat podle lesklého povrchu těla - mají olámány chloupky po bojích se strážkyněmi. Vyloupené včelstvo lze rozeznat na první pohled podle skvrny v okolí česna - jakoby ušpiněné od medu a vosku.
Tichá loupež (též „progresivní“)
V některých případech se zlodějky dají těžko odhalit, neboť se objevují jen ve velmi malém počtu. Ale i když je jich málo, jsou velmi vytrvalé a slabá včelstva mohou zničit. Této chronické loupeži se někdy říká tichá či progresivní. Dejme si několik příkladů. Někdy se zlodějky dostanou do slabého včelstva normálně, aniž by vykazovaly charakteristický let zlodějek a nějaké obavy na česně. „Vkráčí“ do včelstva, jako by do něj patřily. Jsou pak těžko rozlišitelné od létavek napadeného včelstva. V jiném případě se strážkyním podaří zabránit vstupu některých, ale ne všech zlodějek. Při podrobné prohlídce takového česna je možno uvidět včely s plnými mednými váčky, jak opouští úl (je to vidět na roztažené přední části zadečku). Když takovou včelu chytneme, můžeme z odtrženého zadečku vytlačit kapku medu - to je přímý důkaz, že jde o zlodějku. Kdykoli jsem na pochybách, zda nejde o skrytou loupež, pečlivě sleduji včely s plnými mednými váčky opouštějícími úl. (Může být ještě jeden jiný důvod než loupež - a to jsou včely právě vyletujícího roje).
Během let jsem se naučil velmi pečlivě sledovat také včely opouštějící oplozovací úlky a další slabá včelstva, neboť zde lehce může docházet k tiché loupeži. Zvlášť dávám pozor, když není snůška.
Prevence
Stávající loupež se dá těžko zastavit. Proto jsou velmi důležitá preventivní opatření, která loupežím předcházejí. Zvláště v bezsnůškových obdobích je třeba se přesvědčit, zda má každé včelstvo dostatek včel, aby si svůj med uhájilo. Slabým včelstvům je třeba zúžit česna. Jako příklad uvádím včelstvo, které má plodiště a jeden medník, ale včely sedí pouze na čtyřech plodových plástech. Takovému bych zúžil česno o 75 %‚ zvláště kdyby nemohlo být prohlédnuto po mnoho dalších týdnů. Nemá-li takové včelstvo mor plodu, je možno uvážit jeho připojení k jinému včelstvu. Spojování slabších včelstev je dobrou cestou pro předcházení budoucích možných loupeží. Také je třeba vědět důvod zeslábnuti včelstva, neboť loupež je právě jeho důsledkem.
Důvodem může být např. stará matka nebo také varroáza.
Na druhé straně ale ne vždy mohou být slabá včelstva spojována, neboť jsou chována za jiným účelem. Např. v oplozovacích úlcích. Ty jsou velmi zranitelné loupežemi. Já v oplozovacích úlcích zužuji česna jen na několik včel. Aby se ale včely uvnitř nepřehřály, dávám do česna mřížku, takže včely mohou větrat normálně jako při česně nezúženém. Také bedlivě sleduji strážkyně těchto česínek a přesvědčuji se, že se mohou zlodějkám ubránit.
K loupeži může na včelnici dojít i tehdy, když jsou včelstva krmena cukerným roztokem, nebo mednými plásty. Při krmení medem je loupež pravděpodobnější, neboť včely jsou pak více přitahovány i vůní plástů ve včelstvech. Oplozovací úlky pokrmované kousky medných plástů jsou často okamžitě přepadeny zlodějkami. Když pokrmujete oplozovací úlky mednými plásty během období, kdy dochází k loupežím, pamatujte na to, abyste dával med dovnitř těsně před soumrakem a zúžil jim česna. Tato rada se týká i krmení cukerným roztokem. Navíc každá kapka roztoku v okolí úlků podnítí zlodějky a ty pak slídí stále víc a nenechají v klidu ani kbelík s roztokem.
Je-li ovšem nektaru přebytek, jako při silné snůšce, k loupežím prakticky nedochází. Ani plásty s medem ponechané během silné snůšky mimo úl nejsou napadány včelami, když se otrocky vrací k nektarodárné květeně. V tomto období silných snůšek mohou být včelstva otevřena po dlouhou dobu bez obav z loupeží. Tyto příjemné podmínky ovšem mizí, jakmile konči snůška. Včelař pak musí velmi pečlivě loupežím předcházet, jak je dále shrnuto.
Může-li při prohlídkách snadno dojít k loupeži, je třeba prohlížet rychle, přikrývat odložené plásty a pozorovat včely, které obletují včelstvo a bojují se strážkyněmi na česně. Po skončení prohlídky je třeba se přesvědčit, že nikde nevznikl nějaký otvor, kudy by se dovnitř mohly dostat zlodějky. Je třeba odstraňovat nástavby na plástech, aby všechny části úlu dobře přiléhaly. Ovšem odstraňováni nástaveb prodlužuje prohlídku, a odřezané kousky plástů s medem velmi přitahují zlodějky. Jsou-li zlodějky přítomny, dá se česno chránit dočasným vložením trsu trávy. Strážkyně se usídlí přímo v trávě a brání zlodějkám v přístupu do úlu. Až nebezpečí loupeže pomine, tráva eventuálně uschne a z česna vypadne.
Závěr
Ať jde o loupež zjevnou nebo tichou, nikdy nepodceňujte zlodějky - jsou ve svém pátrání po nechráněném medu naprosto neúnavné. Masivní loupež se dá odhalit snadno, tichá už hůř. Pečlivě by měla být hlídána slabá včelstva, protože ta jsou velmi náchylná k vyloupení, zvláště tichou loupeží. Loupežím se dá těžko zabránit, ale dá se jim poměrně snadno předcházet, když se přesvědčujeme, že všechna včelstva jsou schopna si ubránit svá česna. Zabráníme-li loupežím, máme z toho mnoho výhod: nešířeni nemocí a roztoče Varroa, snížení počtu mrtvých včelstev, lepší vztahy se sousedy, žijícími v blízkosti včelnice a nakonec, ale ne nepodstatně, příjemnější včelařeni.
Dochází k ní obvykle tehdy, když selhala obrana napadeného včelstva vlivem malého počtu bránících včel. Typicky se projevuje na včelnici, kde jsou některá včelstva oslabena nemocemi, parazitickými roztoči nebo bezmatečností. Jakmile takové včelstvo zahyne, je med naprosto nechráněn a včely z jiných včelstev ho velmi rychle najdou. Jakmile se pak tyto pátračky vrátí do svých úlů, získají další včely pro tuto práci. Včely, které ještě nenalezly přímo úl s mrtvým včelstvem, pátrají po celé včelnici, přičemž létají meandrovitě nízko u země. Postupně se účastní loupeží čím dál víc včel, včelstva posilují česna strážkyněmi a obvykle jsou více ochotna bodat. V této době je práce ve včelstvech velmi obtížná a jejich otvírání vyvolává další loupež. Zdá se, že zlodějky testují obranyschopnost všech včelstev na včelnici. I když už je med odebrán a včely už se uklidnily, pár zlodějek stále pokračuje v testování strážkyň česen dalších včelstev, a to po několik dní.
Ke zjevné loupeži může také dojít, když je obranyschopnost včelstva narušena včelařem. Jde např. o otevírání včelstva na včelnici, kde se masivní loupež nedávno vyskytla, nebo v době bez snůšky. K loupeži může dojít hned, jakmile včelař pouze otevře úl a vytáhne medné plásty. Zlodějky se mohou velmi rychle zorientovat na vůni otevřeného úlu a začnou ho vykrádat. Prohlížím-li já v takovém období včelstvo, pořád se dívám po včelách naletujících na úl a bojujících se včelami otevřeného včelstva. V této době je rozumné omezit prohlídky na co nejkratší čas a otevřené medníky přikrývat. Navíc si pamatujte následující radu: Kouř, který při prohlídce používáte, omezuje obranné chování včelstva a tudíž i schopnost včel vyhánět zlodějky. Čím jsou včely prohlíženého včelstva neklidnější, tím víc se včelař obvykle snaží pokuřovat; kouř ale činí včelstvo zranitelnějším při další loupeži. Proto se po proběhlé loupeži na včelnici snažíme oddálit další prohlídky včelstev.
Po skončení prohlídky se vždy přesvědčete, že všechny části úlu na sebe dobře nasedají, abyste neumožňovaly eventuálním zlodějkám zvláštní vchody do úlu. Také nástavby nad loučkami plastů v horním nástavku mohou překážet dokonalému přikrytí, zvláště není-li strůpek dán do původní polohy. Jsou-li nástavky na sebe skládány teleskopicky, může být nedokonalý kontakt lehce přehlédnut. A toho určitě využijí zlodějky, pokud tam tudy mohou prolézt. Napadené včelstvo, které se ještě vzpamatovává po včelařově prohlídce‚ je ne vždy schopno se této - včelařem zaviněné - loupeži ubránit. Popravdě se domnívám, že mnoho včelařů bude překvapeno zjištěním, že po skončení prohlídky může včelstvo zanechat ve stavu, kdy se nemusí ubránit loupeži.
Byl jsem na včelnicích, kde ani silná včelstva se neubránila loupeži. Bylo to proto, že včelař tato včelstva otvíral v době, kdy už zlodějky pátraly po volně přístupném medu. V jednom případě začala loupež ve včelstvu, kde byla špatně nasazena střecha používána při kočování vlivem horní nástavby. V dalším včelstvu začala loupež vlivem nedosednutí nástavků na sebe pro propojení nástavků před prohlídkou. I když včelař se snažil zabránit loupeži pečlivým vkládáním trávy do česen, jak se to obvykle při začínající loupeži dělá, aby se včelám usnadnila obrana před zlodějkami, v těchto úlech se zlodějky dostávaly dovnitř jinou, těžko pozorovatelnou cestou. Tyto zkušenosti mne naučily nepodceňovat vynalézavost zlodějek při jejich pátráni po přístupném medu.
Někdy se ovšem zdá, že dochází k loupeži, ale není to pravda. To jen mladušky vyletují na orientační lety hromadně. Než se totiž mladuška stane létavkou, musí se seznámit s okolím úlu. Začíná blízko česna a poletuje sem a tam, vpřed i vzad, takže to někdy vypadá, jakoby šlo o zlodějky snažící se dostat do úlu. Tyto včely stále směřují hlavou k česnu úlu a lety vpřed a vzad stále prodlužují, až odletí o kousek dál od úlu, ale zůstávají v jeho blízkosti. Tyto orientační lety probíhají obvykle odpoledne a trvají typicky asi dvacet minut. Když se tak proletují tisíce mladušek před česny všech úlů, může se zdát, že dochází k loupeži. Abyste uměli rozlišit orientační lety od loupeží, mějte na paměti následující hlavní rozdíly. Při orientačních letech včely nebojují na česnech a nezesilují obranu. Orientující se včely věnují pozornost celé přední stěně úlu, ne jen česnu nebo škvíře, kudy by se mohly dostat do úlu. A navíc, orientační lety trvají pouze krátkou dobu. Loupež přetrvává až do té doby, než je všechen přístupný med vybrán, nebo jí zabrání tma.
I málo zkušený včelař může rychle poznat, že včelstvo je vylupováno. Tento závěr může udělat tehdy, když vidí, že pro dané období roku jsou příliš vzrušené. Např. v předjaří se může vyskytnout velmi čilý let včel, pro toto období neobvyklý, a pak jsem si téměř jist, že je vykrádáno včelstvo, které přes zimu uhynulo. Mnohdy mohu říci, že je na včelnici loupež, i když jsem ještě nevystoupil z auta. V předjaří je totiž let včel obvykle klidný, včely mohou sbírat nektar jedině na javorech, nebo létat pro vodu (tam, kde já včelařím).
Jakmile masivní loupež začne, je těžké ji zastavit v tentýž den. Když včely vykrádají mrtvé včelstvo, odnesu celý úl. Vykrádají-li slabocha, zúžím česno na jednu včelu a včely pak obvykle toto česno mohou uhájit. Když ne, tak uvážím, mám-li takové včelstvo přestěhovat na jinou včelnici nebo je připojit k jinému včelstvu. I když už odnesete nechráněný med, včely budou po něm pátrat po celý den. Proto se přesvědčete, že si ostatní včelstva mohou svá česna uhájit proti těmto zlodějkám - pátračkám a uvažte, zda raději nepřerušit naplánované prohlídky.
poznámka:
Včely zlodějky lze rozeznat podle lesklého povrchu těla - mají olámány chloupky po bojích se strážkyněmi. Vyloupené včelstvo lze rozeznat na první pohled podle skvrny v okolí česna - jakoby ušpiněné od medu a vosku.
Tichá loupež (též „progresivní“)
V některých případech se zlodějky dají těžko odhalit, neboť se objevují jen ve velmi malém počtu. Ale i když je jich málo, jsou velmi vytrvalé a slabá včelstva mohou zničit. Této chronické loupeži se někdy říká tichá či progresivní. Dejme si několik příkladů. Někdy se zlodějky dostanou do slabého včelstva normálně, aniž by vykazovaly charakteristický let zlodějek a nějaké obavy na česně. „Vkráčí“ do včelstva, jako by do něj patřily. Jsou pak těžko rozlišitelné od létavek napadeného včelstva. V jiném případě se strážkyním podaří zabránit vstupu některých, ale ne všech zlodějek. Při podrobné prohlídce takového česna je možno uvidět včely s plnými mednými váčky, jak opouští úl (je to vidět na roztažené přední části zadečku). Když takovou včelu chytneme, můžeme z odtrženého zadečku vytlačit kapku medu - to je přímý důkaz, že jde o zlodějku. Kdykoli jsem na pochybách, zda nejde o skrytou loupež, pečlivě sleduji včely s plnými mednými váčky opouštějícími úl. (Může být ještě jeden jiný důvod než loupež - a to jsou včely právě vyletujícího roje).
Během let jsem se naučil velmi pečlivě sledovat také včely opouštějící oplozovací úlky a další slabá včelstva, neboť zde lehce může docházet k tiché loupeži. Zvlášť dávám pozor, když není snůška.
Prevence
Stávající loupež se dá těžko zastavit. Proto jsou velmi důležitá preventivní opatření, která loupežím předcházejí. Zvláště v bezsnůškových obdobích je třeba se přesvědčit, zda má každé včelstvo dostatek včel, aby si svůj med uhájilo. Slabým včelstvům je třeba zúžit česna. Jako příklad uvádím včelstvo, které má plodiště a jeden medník, ale včely sedí pouze na čtyřech plodových plástech. Takovému bych zúžil česno o 75 %‚ zvláště kdyby nemohlo být prohlédnuto po mnoho dalších týdnů. Nemá-li takové včelstvo mor plodu, je možno uvážit jeho připojení k jinému včelstvu. Spojování slabších včelstev je dobrou cestou pro předcházení budoucích možných loupeží. Také je třeba vědět důvod zeslábnuti včelstva, neboť loupež je právě jeho důsledkem.
Důvodem může být např. stará matka nebo také varroáza.
Na druhé straně ale ne vždy mohou být slabá včelstva spojována, neboť jsou chována za jiným účelem. Např. v oplozovacích úlcích. Ty jsou velmi zranitelné loupežemi. Já v oplozovacích úlcích zužuji česna jen na několik včel. Aby se ale včely uvnitř nepřehřály, dávám do česna mřížku, takže včely mohou větrat normálně jako při česně nezúženém. Také bedlivě sleduji strážkyně těchto česínek a přesvědčuji se, že se mohou zlodějkám ubránit.
K loupeži může na včelnici dojít i tehdy, když jsou včelstva krmena cukerným roztokem, nebo mednými plásty. Při krmení medem je loupež pravděpodobnější, neboť včely jsou pak více přitahovány i vůní plástů ve včelstvech. Oplozovací úlky pokrmované kousky medných plástů jsou často okamžitě přepadeny zlodějkami. Když pokrmujete oplozovací úlky mednými plásty během období, kdy dochází k loupežím, pamatujte na to, abyste dával med dovnitř těsně před soumrakem a zúžil jim česna. Tato rada se týká i krmení cukerným roztokem. Navíc každá kapka roztoku v okolí úlků podnítí zlodějky a ty pak slídí stále víc a nenechají v klidu ani kbelík s roztokem.
Je-li ovšem nektaru přebytek, jako při silné snůšce, k loupežím prakticky nedochází. Ani plásty s medem ponechané během silné snůšky mimo úl nejsou napadány včelami, když se otrocky vrací k nektarodárné květeně. V tomto období silných snůšek mohou být včelstva otevřena po dlouhou dobu bez obav z loupeží. Tyto příjemné podmínky ovšem mizí, jakmile konči snůška. Včelař pak musí velmi pečlivě loupežím předcházet, jak je dále shrnuto.
Může-li při prohlídkách snadno dojít k loupeži, je třeba prohlížet rychle, přikrývat odložené plásty a pozorovat včely, které obletují včelstvo a bojují se strážkyněmi na česně. Po skončení prohlídky je třeba se přesvědčit, že nikde nevznikl nějaký otvor, kudy by se dovnitř mohly dostat zlodějky. Je třeba odstraňovat nástavby na plástech, aby všechny části úlu dobře přiléhaly. Ovšem odstraňováni nástaveb prodlužuje prohlídku, a odřezané kousky plástů s medem velmi přitahují zlodějky. Jsou-li zlodějky přítomny, dá se česno chránit dočasným vložením trsu trávy. Strážkyně se usídlí přímo v trávě a brání zlodějkám v přístupu do úlu. Až nebezpečí loupeže pomine, tráva eventuálně uschne a z česna vypadne.
Závěr
Ať jde o loupež zjevnou nebo tichou, nikdy nepodceňujte zlodějky - jsou ve svém pátrání po nechráněném medu naprosto neúnavné. Masivní loupež se dá odhalit snadno, tichá už hůř. Pečlivě by měla být hlídána slabá včelstva, protože ta jsou velmi náchylná k vyloupení, zvláště tichou loupeží. Loupežím se dá těžko zabránit, ale dá se jim poměrně snadno předcházet, když se přesvědčujeme, že všechna včelstva jsou schopna si ubránit svá česna. Zabráníme-li loupežím, máme z toho mnoho výhod: nešířeni nemocí a roztoče Varroa, snížení počtu mrtvých včelstev, lepší vztahy se sousedy, žijícími v blízkosti včelnice a nakonec, ale ne nepodstatně, příjemnější včelařeni.
Zatímco pro některá včelstva je loupež výhodou, zapříčiňuje vážné problémy při ošetřování včelstev a někdy vede k úhynu včelstva. Je typické, že silná včelstva přemohou ta slabší a vyberou jejich med. Takovými slabými včelstvy mohou být čerstvě usazené pakety nebo oplozovací úlky. Loupež ovšem může šířit bakteriální onemocnění jako je mor plodu od jednoho včelstva k druhému, nebo v poslední době taky varroázu. Poněvadž loupeže jsou častější ve včelstvech v úlech postavených těsně vedle sebe, jsou loupeže speciálním problémem městských a příměstských včelařů. A navíc zlodějky mohou snadno pátrat i v úlech vašich sousedů, což působí velké nepříjemnosti. Když jsem jako mladík začínal včelařit na předměstí, měl jsem příliš mnoho včelstev na dvorku u domu svých rodičů. Po několika incidentech, kdy na celé včelnici propukalo zlodějské šílenství, zapojili se do řešení problému mí rodiče a sousedé: bylo ve zřízení mé první včelnice mimo obydlenou část města.
Chtějí-li včelaři správně ošetřovat svá včelstva, měli by porozumět biologii loupeží. Naše studie o loupežích začíná popisem charakteristického letu zlodějek, který může být někdy využit k jejich identifikaci. Pak budeme určovat jednotlivé stupně loupeže. Někdy se dá loupež poznat snadno, jindy obtížně a včelař musí být velmi vnímavý, aby objevil skryté formy loupeží. Studie se pak uzavírá doporučením strategie ošetřování včelstev tak, aby se loupežím zabránilo. Důležitá je prevence, jakmile už loupež vznikne, je nesnadné ji zastavit.
Charakteristické chování včel - zlodějek
Kdykoli přestane snůška v období, kdy včely mohou vyletovat z úlů, musí být včelař připraven na loupeže. Standardní způsob, jak rozeznat zlodějku, je sledovat její rychlý let před česnem vpřed a zpět, jak se snaží vniknout do úlu. Jakmile se pak usadí na česně, je velmi vnímavá na jakýkoli pohyb a vzlétne, kdykoli se přiblíží jiná včela. Dokud vykrádané včelstvo není už zlodějkami úplně přemoženo, je dalším znakem boj na česně. Je typické, jak se strážkyně a zlodějka otáčejí v klubku a snaží se vzájemně vbodnout žihadlo.
Některé znaky loupeže se identifikují snadno, jiné obtížně. Nejsnáze se pozná „masivní“ loupež. Skrytější forma je obvykle nazývána tichou loupeží. I když tyto termíny se v intenzitě projevu loupeže někdy překrývají, je další popis uváděn podle těchto termínů.
Chtějí-li včelaři správně ošetřovat svá včelstva, měli by porozumět biologii loupeží. Naše studie o loupežích začíná popisem charakteristického letu zlodějek, který může být někdy využit k jejich identifikaci. Pak budeme určovat jednotlivé stupně loupeže. Někdy se dá loupež poznat snadno, jindy obtížně a včelař musí být velmi vnímavý, aby objevil skryté formy loupeží. Studie se pak uzavírá doporučením strategie ošetřování včelstev tak, aby se loupežím zabránilo. Důležitá je prevence, jakmile už loupež vznikne, je nesnadné ji zastavit.
Charakteristické chování včel - zlodějek
Kdykoli přestane snůška v období, kdy včely mohou vyletovat z úlů, musí být včelař připraven na loupeže. Standardní způsob, jak rozeznat zlodějku, je sledovat její rychlý let před česnem vpřed a zpět, jak se snaží vniknout do úlu. Jakmile se pak usadí na česně, je velmi vnímavá na jakýkoli pohyb a vzlétne, kdykoli se přiblíží jiná včela. Dokud vykrádané včelstvo není už zlodějkami úplně přemoženo, je dalším znakem boj na česně. Je typické, jak se strážkyně a zlodějka otáčejí v klubku a snaží se vzájemně vbodnout žihadlo.
Některé znaky loupeže se identifikují snadno, jiné obtížně. Nejsnáze se pozná „masivní“ loupež. Skrytější forma je obvykle nazývána tichou loupeží. I když tyto termíny se v intenzitě projevu loupeže někdy překrývají, je další popis uváděn podle těchto termínů.