Zahájení chovu včel
Otázka první: Snáším včelí bodnutí?
Před zahájením chovu včel a pořízením včelstev si musíme bezpodmínečně položit otázku, jakým způsobem reagujeme na včelí bodnutí. Dnes víme, že alergické záchvaty se smrtelným koncem ve spojitosti se včelím jedem jsou velmi vzácné. Víme ale také, že roste počet lidí, kteří po více bodnutích v jednom dni pociťují tělesnou nevolnost, dostanou vyrážku, nebo se nepřiměřeně potí, někdy mají dokonce i srdeční potíže. I když nebudeme chovat včely bodavé a budeme při kontrole a ošetřování včel používat všechny dostupné včelařské ochranné pomůcky, nemůžeme vyloučit, že nás občas včela bodne. Pokud by následovaly jakékoliv větší potíže, musíme se v každém případě poradit s lékařem. Kdyby se po případné léčebné kůře stav po dalším bodnutí nezměnil, radím vám, abyste se o chov včel přestali zajímat. Bolest, která se s věkem zvětšuje, stejně jako otok v místě bodnutí, se dají snést. Bolest po 5 až 10 minutách ustoupí. Otok opadne po třech dnech. Otok je samozřejmě na citlivějších místech, např. na hlavě, větší než na rukou a prstech. V učednických letech bodnou včely začátečníka díky jeho menším zkušenostem s potřebnými pracovními návyky při práci se včelami častěji než zkušeného včelaře. Oteklé oko a pár poznámek od kolegů na pracovišti by ale začínajícího včelaře neměly odradit.
Počáteční úvahy a předpoklady
Myšlenka na vlastní chov včel napadne člověka málokdy spontánně. Chuť chovat včely dostaneme, když se trochu seznámíme s jejich zajímavým životem, nebo potkáme opravdového včelaře. Někdy nás napadne myšlenka na vlastní chov, když pozorujeme včely na kvetoucím stromě, nebo se jdeme podívat na včelařskou výstavu. V tomto období, které může někdy trvat několik let, si musí nastávající včelař položit často otázku: mám dostatek zájmu o včely, mám k nim potřebný vztah, jsem ochoten pro tento bodavý hmyz něco obětovat?
Pokud si případný zájemce neodpoví kladně, nemá vůbec smysl se myšlenkou na včely dále zabývat. Ve své práci poradce jsem se velmi často přesvědčil o tom, že začátečníci mají falešné představy o smyslu a účelu chovu včel; za hlavní považují často hledisko materiální, ale právě to se uplatní jen zřídka. Takový adept včelaření si někde přečte údaje o množství vytočeného medu a hned si myslí, že musí dosáhnout stejných výsledků. Může ale zažít velké zklamání, když mu včely koncem roku nebo během příštího jara uhynou, místo toho, aby nanosily nějaký med. Realističtější je představa, že první 3 až 4 roky jsou učební dobou, ve které získáme poněkud hlubší znalosti a zkušenosti, abychom mohli počet včelstev zvýšit na 5 až 10. V této době bychom neměli hledět příliš na výnosy. Je to rozhodně lepší, než kdybychom očekávali příliš velké úspěchy. Jak často jsem již musel vyslechnout, že při takových falešných představách zaplatili vysoké školné! Teprve po překonání počátečních obtíží, ale především po získání poznatku, že včela je hmyz, jehož způsob života a ošetřování se naprosto nedá srovnat se savci, se ze začátečníka stává úspěšný včelař. Dnešní člověk začíná chovat včely obvykle tehdy, když jeho aktivní činnost ustupuje do pozadí, má vybudovanou vlastní domácnost a založenou rodinu. Chov včel má nejlepší výsledky v tom případě, že se mu věnuje celá rodina. Nemělo by to být tak, že začínající včelař se věnuje pouze svým včelám a zapomíná při tom na všechno ostatní. Pokud by v letních měsících díky neodkladné práci se včelami přišla rodina přece jen zkrátka, vynahradí jí to rozumný včelař v zimě. U malochovů s 5 až 10 včelstvy se to stává málokdy; ve větších chovech se ale může v letních měsících snadno přihodit, že např. při chovu matek se vyskytnou naprosto neodkladné práce, které se zkrátka udělat musí. Rodinné problémy s chovem včel se vyřeší nejlépe v tom případě, když je chov úspěšný. Mám na mysli především to, že včelař vytočí alespoň takové množství medu, které stačí pro rodinu na celý rok. Když v některém roce vytočí tolik medu, že jím může podělit příbuzné a známé, a to dokonce za úplatu, pomůže to nejen snížit náklady, ale vyvolá to i dobrý pocit úspěchu, který začátečník právě při chovu včel potřebuje.
Cesta k úspěšnému včelaření
Především bychom měli znát odpověď na otázku, čím se vyznačuje dobrý včelař. Po dlouholeté práci se včelaři při poradenské službě a z mnoha diskusí v menších i větších společnostech mohu tvrdit, že dobrý včelař musí splňovat tři podmínky:
1. Musí mít teoretické znalosti obsáhlé problematiky chovu včel.
2. Musí mít praktické zkušenosti, které jsou při práci se včelstvy nezbytné.
3. Musí mít cit pro potřeby včel.
První dva body může dnes splnit po určité době každý. Pomáhají k tomu odborné knihy, přednášky a praktické kurzy, stejně jako práce s vlastními včelstvy. Mladí lidé mohou tyto znalosti a zkušenosti získat při studiu oboru včelařství - ovocnářství. Po tříletém studiu prokazují absolventi svoje znalosti závěrečnou zkouškou.
Předpokladem pro splnění třetího důležitého bodu je určité nadání. Je ale těžké zjistit, kdy se tento cit získá. I když je to těžké, dá se říct, odkdy má včelař cit pro včely. Dá se to vyjádřit zjednodušeně: má jej tehdy, jestliže prohlédne včelstvo, a ví co má dělat, aby je mohl nechat příští dva týdny v klidu a aby vývoj odpovídající ročnímu období přitom probíhal bez narušení.
S definitivním rozhodnutím o chovu včel jde ruku v ruce vyhledávání vhodného stanoviště. Nemusí to být zrovna vlastní pozemek. Neobhospodařovaná louka, zanedbaná zahrada, někdy nevyužitý kousek obecního pozemku poslouží stejně dobře jako větší pozemek zarostlý křovím někde na okraji lesa. Jako vhodné stanoviště pomohl některým začátečníkům i kousek lesní parcely. Velmi důležité a potřebné je, když začátečník využije zimu k získání a prohloubení nezbytných teoretických znalostí. Včelař sice může v praxi dobře pečovat o včelstva, i když o anatomii hmyzu neví téměř nic. Nemůže být ale dobrým včelařem, pokud neví, že vývoj dělnice od vajíčka po dospělého jedince trvá 21 dnů.
Nákup včelstev: Kdy a kolik?
Vhodná doba. Včelstva si opatříme nejraději na jaře nebo v létě. Musí být samozřejmě kvalitní. Lepší je jaro, protože začátečník si včelstva při nákupu může vybrat a potom s nimi prožívá jejich vývoj. Bude mít radost z toho, když při prohlížení zjistí, že uličky mezi plásty se více a více naplňují včelami, uvidí, jak se samotné plásty mění a jaký čilý letový provoz je kolem česna při venkovní teplotě 15-20°C. Zažije ale také nepříjemná překvapení, když se např. některé včelstvo vyrojí a roj uletí, protože začátečník možná ještě nemá dostatek praktických zkušeností. Snad bude i zklamán, když včelstvo, které by mělo na jaře sílit, má čím dál tím méně včel. Mohl to zavinit soused, který neodborně postříkal kvetoucí stromy a jejich podrost prostředkem proti škůdcům, který hubí i včely. Nebo ta prostá skutečnost, že se matka z jakýchkoliv důvodů ztratila.
Nákup včelstva v létě nebo na podzim můžeme začátečníkovi doporučit tehdy, jestliže má možnost koupit mladé včelstvo nebo oddělek s mladou výkonnou matkou. Prožije vývoj mladého včelstva přes zazimování až do vytváření zimního chomáče s posledními letovými dny. Nemusí se o včelstva starat tak intenzivně, jako když si pořídí včely na jaře. Na podzim je totiž se včelami práce méně. Končí odklizením krmítek a přípravou včelstva na blížící se zimní měsíce a opatřením proti varroáze.
Koupit si včelstva v zimě nemá smysl. Včelstvo se v tuto dobu nedá ani ohodnotit; dále by byl začínající včelař poněkud zklamán: má sice na zahradě včely, ty ale nelétají. Je samozřejmě zvědav. Chce sledovat v praxi všechno ze života včel, o čem se dočetl v knihách. A to není právě v zimě možné.
Koupit bychom měli jen kvalitní včelstva nebo oddělky. Má to svůj zásadní důvod: nedoporučujeme, aby nastávající včelař začínal s rojem. Je to sice pěkný zážitek když usazujeme první roj do úlu, je ale velmi pravděpodobné, zvláště pochází-li roj z rojivého včelího materiálu, že toto včelstvo se bude rojit i v příštích letech. Do ošetřování včelstev to vnáší prvek určité nejistoty, nebo dokonce zklamání, zejména tehdy, jestliže roje uletí. Rojivost je často spojena s bodavostí. Takové včely občas některého začátečníka od včelaření odradí a rodinu a sousedy vyděsí. Proto přikládáme obzvláštní význam mírnosti včel.
Optimální počet včelstev
Počet včelstev nebo oddělků má při zahájení chovu včel zásadní význam. Začátečník, který si pro začátek nakoupil 20 včelstev, neměl obvykle koncem roku ani jedno. Druhý včelař byl zase šetrný a koupil si jenom jedno včelstvo. Na konci roku dopadl stejně.
První byl prací přetížen. Proto se dopustil mnoha omylů a něco prostě nestačil pro nedostatek času udělat. Důsledkem toho bylo uhynutí včelstev. Druhý včelař přetížen nebyl. Svojí zvědavostí, nedostatkem zkušeností a neustálým prohlížením včelstvo vlastně rovněž usmrtil. Pro včelstvo neexistuje totiž nic horšího, než když je každý den otevíráme. Porušíme celkovou harmonii a většinou přijdeme nejen o mnoho mladušek, ale i o matku. Spadnou z plástů a nenajdou cestu zpět. Vývoj včelstva se tím zdržuje. Nežádoucí změny zjistíme často až v době, kdy je již pozdě a nezbytné zásahy a opatření nelze provést.
Správný počet včelstev, se kterými by měl mladý včelař začínat, je 3 až 5. I potom bude samozřejmě dělat zbytečnosti, tu a tam něco udělá špatně, ale je nepravděpodobné, že by všechna tři včelstva najednou uhynula. Uhyne-li jedno včelstvo, zbývají mu ještě dvě. Má možnost vyvarovat se opakování chyb. U začátečníka s jedním včelstvem je ještě jedno nebezpečí:
Ztratí-li svoje jediné včelstvo, ztratí často také chuť ve včelaření pokračovat. Podle přesvědčivých výpovědí začátečníků se velmi osvědčuje, když si mladý včelař najde zkušeného včelaře-praktika, který mu je ochoten pomáhat radou i skutkem a kterému věří. „Učitel" mu potom jasně říká co má dělat, aby péče o včely byla optimální.
Jaký úl? jaký rámek?
Nejtěžší otázkou, kterou musí začátečník vyřešit, je otázka správné volby úlu a rozměru rámku. Rozhodování je těžké i z toho důvodu, že obchod nabízí celou řadu typů. Nejdříve musíme zvážit následující okolnosti: osobní předpoklady (věk, zdravotní stav), snůškovou nabídku v okolí stanoviště, kde chceme včelařit (časná nebo lesní snůška), představy o perspektivách svého včelaření. Pokud bude při těchto úvahách hrát roli tělesná zdatnost nebo pokročilý věk, je určitě lepší, když si vybereme úly přístupné zadem. Platí to zejména tehdy, jestliže se chceme svému koníčku věnovat v oblastech s jarní snůškou. Mladý zdatný muž, který chce včelařit v oblasti s lesní snůškou, by si měl naopak vybrat jednoduché úly přístupné shora, s většími rámky. Měli bychom pochopitelně zvažovat i možnost kočování. Máme-li představu, že budeme mít 20 nebo více včelstev, je vhodné uvažovat o nástavkových úlech. Zkušenosti posledních let ukazují, že začínající včelaři si stále častěji pořizují úly přístupné shora. Včelař na stálém stanovišti, který převážně spoléhá na sklizeň květového medu. se spokojí s menšími rozměry rámků. To platí i pro včelaře, kteří si postaví pěkný včelín. Kočovný včelař, který chce využít různé snůšky, bude úspěšnější s většími rozměry. Přednost by měl dát nástavkovému včelaření.
Otázka první: Snáším včelí bodnutí?
Před zahájením chovu včel a pořízením včelstev si musíme bezpodmínečně položit otázku, jakým způsobem reagujeme na včelí bodnutí. Dnes víme, že alergické záchvaty se smrtelným koncem ve spojitosti se včelím jedem jsou velmi vzácné. Víme ale také, že roste počet lidí, kteří po více bodnutích v jednom dni pociťují tělesnou nevolnost, dostanou vyrážku, nebo se nepřiměřeně potí, někdy mají dokonce i srdeční potíže. I když nebudeme chovat včely bodavé a budeme při kontrole a ošetřování včel používat všechny dostupné včelařské ochranné pomůcky, nemůžeme vyloučit, že nás občas včela bodne. Pokud by následovaly jakékoliv větší potíže, musíme se v každém případě poradit s lékařem. Kdyby se po případné léčebné kůře stav po dalším bodnutí nezměnil, radím vám, abyste se o chov včel přestali zajímat. Bolest, která se s věkem zvětšuje, stejně jako otok v místě bodnutí, se dají snést. Bolest po 5 až 10 minutách ustoupí. Otok opadne po třech dnech. Otok je samozřejmě na citlivějších místech, např. na hlavě, větší než na rukou a prstech. V učednických letech bodnou včely začátečníka díky jeho menším zkušenostem s potřebnými pracovními návyky při práci se včelami častěji než zkušeného včelaře. Oteklé oko a pár poznámek od kolegů na pracovišti by ale začínajícího včelaře neměly odradit.
Počáteční úvahy a předpoklady
Myšlenka na vlastní chov včel napadne člověka málokdy spontánně. Chuť chovat včely dostaneme, když se trochu seznámíme s jejich zajímavým životem, nebo potkáme opravdového včelaře. Někdy nás napadne myšlenka na vlastní chov, když pozorujeme včely na kvetoucím stromě, nebo se jdeme podívat na včelařskou výstavu. V tomto období, které může někdy trvat několik let, si musí nastávající včelař položit často otázku: mám dostatek zájmu o včely, mám k nim potřebný vztah, jsem ochoten pro tento bodavý hmyz něco obětovat?
Pokud si případný zájemce neodpoví kladně, nemá vůbec smysl se myšlenkou na včely dále zabývat. Ve své práci poradce jsem se velmi často přesvědčil o tom, že začátečníci mají falešné představy o smyslu a účelu chovu včel; za hlavní považují často hledisko materiální, ale právě to se uplatní jen zřídka. Takový adept včelaření si někde přečte údaje o množství vytočeného medu a hned si myslí, že musí dosáhnout stejných výsledků. Může ale zažít velké zklamání, když mu včely koncem roku nebo během příštího jara uhynou, místo toho, aby nanosily nějaký med. Realističtější je představa, že první 3 až 4 roky jsou učební dobou, ve které získáme poněkud hlubší znalosti a zkušenosti, abychom mohli počet včelstev zvýšit na 5 až 10. V této době bychom neměli hledět příliš na výnosy. Je to rozhodně lepší, než kdybychom očekávali příliš velké úspěchy. Jak často jsem již musel vyslechnout, že při takových falešných představách zaplatili vysoké školné! Teprve po překonání počátečních obtíží, ale především po získání poznatku, že včela je hmyz, jehož způsob života a ošetřování se naprosto nedá srovnat se savci, se ze začátečníka stává úspěšný včelař. Dnešní člověk začíná chovat včely obvykle tehdy, když jeho aktivní činnost ustupuje do pozadí, má vybudovanou vlastní domácnost a založenou rodinu. Chov včel má nejlepší výsledky v tom případě, že se mu věnuje celá rodina. Nemělo by to být tak, že začínající včelař se věnuje pouze svým včelám a zapomíná při tom na všechno ostatní. Pokud by v letních měsících díky neodkladné práci se včelami přišla rodina přece jen zkrátka, vynahradí jí to rozumný včelař v zimě. U malochovů s 5 až 10 včelstvy se to stává málokdy; ve větších chovech se ale může v letních měsících snadno přihodit, že např. při chovu matek se vyskytnou naprosto neodkladné práce, které se zkrátka udělat musí. Rodinné problémy s chovem včel se vyřeší nejlépe v tom případě, když je chov úspěšný. Mám na mysli především to, že včelař vytočí alespoň takové množství medu, které stačí pro rodinu na celý rok. Když v některém roce vytočí tolik medu, že jím může podělit příbuzné a známé, a to dokonce za úplatu, pomůže to nejen snížit náklady, ale vyvolá to i dobrý pocit úspěchu, který začátečník právě při chovu včel potřebuje.
Cesta k úspěšnému včelaření
Především bychom měli znát odpověď na otázku, čím se vyznačuje dobrý včelař. Po dlouholeté práci se včelaři při poradenské službě a z mnoha diskusí v menších i větších společnostech mohu tvrdit, že dobrý včelař musí splňovat tři podmínky:
1. Musí mít teoretické znalosti obsáhlé problematiky chovu včel.
2. Musí mít praktické zkušenosti, které jsou při práci se včelstvy nezbytné.
3. Musí mít cit pro potřeby včel.
První dva body může dnes splnit po určité době každý. Pomáhají k tomu odborné knihy, přednášky a praktické kurzy, stejně jako práce s vlastními včelstvy. Mladí lidé mohou tyto znalosti a zkušenosti získat při studiu oboru včelařství - ovocnářství. Po tříletém studiu prokazují absolventi svoje znalosti závěrečnou zkouškou.
Předpokladem pro splnění třetího důležitého bodu je určité nadání. Je ale těžké zjistit, kdy se tento cit získá. I když je to těžké, dá se říct, odkdy má včelař cit pro včely. Dá se to vyjádřit zjednodušeně: má jej tehdy, jestliže prohlédne včelstvo, a ví co má dělat, aby je mohl nechat příští dva týdny v klidu a aby vývoj odpovídající ročnímu období přitom probíhal bez narušení.
S definitivním rozhodnutím o chovu včel jde ruku v ruce vyhledávání vhodného stanoviště. Nemusí to být zrovna vlastní pozemek. Neobhospodařovaná louka, zanedbaná zahrada, někdy nevyužitý kousek obecního pozemku poslouží stejně dobře jako větší pozemek zarostlý křovím někde na okraji lesa. Jako vhodné stanoviště pomohl některým začátečníkům i kousek lesní parcely. Velmi důležité a potřebné je, když začátečník využije zimu k získání a prohloubení nezbytných teoretických znalostí. Včelař sice může v praxi dobře pečovat o včelstva, i když o anatomii hmyzu neví téměř nic. Nemůže být ale dobrým včelařem, pokud neví, že vývoj dělnice od vajíčka po dospělého jedince trvá 21 dnů.
Nákup včelstev: Kdy a kolik?
Vhodná doba. Včelstva si opatříme nejraději na jaře nebo v létě. Musí být samozřejmě kvalitní. Lepší je jaro, protože začátečník si včelstva při nákupu může vybrat a potom s nimi prožívá jejich vývoj. Bude mít radost z toho, když při prohlížení zjistí, že uličky mezi plásty se více a více naplňují včelami, uvidí, jak se samotné plásty mění a jaký čilý letový provoz je kolem česna při venkovní teplotě 15-20°C. Zažije ale také nepříjemná překvapení, když se např. některé včelstvo vyrojí a roj uletí, protože začátečník možná ještě nemá dostatek praktických zkušeností. Snad bude i zklamán, když včelstvo, které by mělo na jaře sílit, má čím dál tím méně včel. Mohl to zavinit soused, který neodborně postříkal kvetoucí stromy a jejich podrost prostředkem proti škůdcům, který hubí i včely. Nebo ta prostá skutečnost, že se matka z jakýchkoliv důvodů ztratila.
Nákup včelstva v létě nebo na podzim můžeme začátečníkovi doporučit tehdy, jestliže má možnost koupit mladé včelstvo nebo oddělek s mladou výkonnou matkou. Prožije vývoj mladého včelstva přes zazimování až do vytváření zimního chomáče s posledními letovými dny. Nemusí se o včelstva starat tak intenzivně, jako když si pořídí včely na jaře. Na podzim je totiž se včelami práce méně. Končí odklizením krmítek a přípravou včelstva na blížící se zimní měsíce a opatřením proti varroáze.
Koupit si včelstva v zimě nemá smysl. Včelstvo se v tuto dobu nedá ani ohodnotit; dále by byl začínající včelař poněkud zklamán: má sice na zahradě včely, ty ale nelétají. Je samozřejmě zvědav. Chce sledovat v praxi všechno ze života včel, o čem se dočetl v knihách. A to není právě v zimě možné.
Koupit bychom měli jen kvalitní včelstva nebo oddělky. Má to svůj zásadní důvod: nedoporučujeme, aby nastávající včelař začínal s rojem. Je to sice pěkný zážitek když usazujeme první roj do úlu, je ale velmi pravděpodobné, zvláště pochází-li roj z rojivého včelího materiálu, že toto včelstvo se bude rojit i v příštích letech. Do ošetřování včelstev to vnáší prvek určité nejistoty, nebo dokonce zklamání, zejména tehdy, jestliže roje uletí. Rojivost je často spojena s bodavostí. Takové včely občas některého začátečníka od včelaření odradí a rodinu a sousedy vyděsí. Proto přikládáme obzvláštní význam mírnosti včel.
Optimální počet včelstev
Počet včelstev nebo oddělků má při zahájení chovu včel zásadní význam. Začátečník, který si pro začátek nakoupil 20 včelstev, neměl obvykle koncem roku ani jedno. Druhý včelař byl zase šetrný a koupil si jenom jedno včelstvo. Na konci roku dopadl stejně.
První byl prací přetížen. Proto se dopustil mnoha omylů a něco prostě nestačil pro nedostatek času udělat. Důsledkem toho bylo uhynutí včelstev. Druhý včelař přetížen nebyl. Svojí zvědavostí, nedostatkem zkušeností a neustálým prohlížením včelstvo vlastně rovněž usmrtil. Pro včelstvo neexistuje totiž nic horšího, než když je každý den otevíráme. Porušíme celkovou harmonii a většinou přijdeme nejen o mnoho mladušek, ale i o matku. Spadnou z plástů a nenajdou cestu zpět. Vývoj včelstva se tím zdržuje. Nežádoucí změny zjistíme často až v době, kdy je již pozdě a nezbytné zásahy a opatření nelze provést.
Správný počet včelstev, se kterými by měl mladý včelař začínat, je 3 až 5. I potom bude samozřejmě dělat zbytečnosti, tu a tam něco udělá špatně, ale je nepravděpodobné, že by všechna tři včelstva najednou uhynula. Uhyne-li jedno včelstvo, zbývají mu ještě dvě. Má možnost vyvarovat se opakování chyb. U začátečníka s jedním včelstvem je ještě jedno nebezpečí:
Ztratí-li svoje jediné včelstvo, ztratí často také chuť ve včelaření pokračovat. Podle přesvědčivých výpovědí začátečníků se velmi osvědčuje, když si mladý včelař najde zkušeného včelaře-praktika, který mu je ochoten pomáhat radou i skutkem a kterému věří. „Učitel" mu potom jasně říká co má dělat, aby péče o včely byla optimální.
Jaký úl? jaký rámek?
Nejtěžší otázkou, kterou musí začátečník vyřešit, je otázka správné volby úlu a rozměru rámku. Rozhodování je těžké i z toho důvodu, že obchod nabízí celou řadu typů. Nejdříve musíme zvážit následující okolnosti: osobní předpoklady (věk, zdravotní stav), snůškovou nabídku v okolí stanoviště, kde chceme včelařit (časná nebo lesní snůška), představy o perspektivách svého včelaření. Pokud bude při těchto úvahách hrát roli tělesná zdatnost nebo pokročilý věk, je určitě lepší, když si vybereme úly přístupné zadem. Platí to zejména tehdy, jestliže se chceme svému koníčku věnovat v oblastech s jarní snůškou. Mladý zdatný muž, který chce včelařit v oblasti s lesní snůškou, by si měl naopak vybrat jednoduché úly přístupné shora, s většími rámky. Měli bychom pochopitelně zvažovat i možnost kočování. Máme-li představu, že budeme mít 20 nebo více včelstev, je vhodné uvažovat o nástavkových úlech. Zkušenosti posledních let ukazují, že začínající včelaři si stále častěji pořizují úly přístupné shora. Včelař na stálém stanovišti, který převážně spoléhá na sklizeň květového medu. se spokojí s menšími rozměry rámků. To platí i pro včelaře, kteří si postaví pěkný včelín. Kočovný včelař, který chce využít různé snůšky, bude úspěšnější s většími rozměry. Přednost by měl dát nástavkovému včelaření.
JAK ZAČÍT
®
Základní vybavení včelaře
Kukla, rukavice, včelařský oděv. Začínat včelařit bez vhodné kukly by nebylo rozumné. Mladý včelař nemá ještě zkušenosti, jak se úspěšně bránit především bodnutím do hlavy a obličeje.
Dobrá kombinovaná kukla, kterou si nasazujeme na hlavu, je velmi dobrá. Zpočátku si na ni musíme trochu zvykat. Včelařské rukavice správné velikosti chrání sice ruce, ale jak každý brzy pozná, je to na úkor jemnosti práce se včelami. Kdo nemá přecitlivělou kůži nebo není alergický na včelí bodnutí, měl by si zvyknout pracovat bez rukavic. Dlouhé volné rukávy umožní včelám poletujícím kolem, aby se dostaly mezi něj a ruku nebo paži. Zcela určitě vás tam bodnou, protože rukáv je přitlačí a včely se pak cítí ohroženy. Včelařský oblek má na rukávech a nohavicích stahovací gumový proužek; látka tam přiléhá těsně na kůži, takže včely nemohou vniknout dovnitř. To je důležité hlavně u nohavic. Včely, které spadnou na zem, velmi rády šplhají po nohou, až se dostanou do tmy. Jejich přítomnost poznáme často až tehdy, když nás bodnou. Kdo nemá včelařský oděv, může si pomoci gumovými holínkami, především při práci se včelami po deštivém počasí.
Dýmák - každé otevření úlu berou včely jako vyrušení, kterému je třeba se bránit. Nebodavé včely nejdříve svými těly ihned pokryjí všechny otvory, jako např. uličky mezi plásty. Toto opatření zabrání rovněž přílišnému úniku tepla. Při uchopení rámku za této situace nic zvláštního, že se včely shluknou a že občas některá z nich napadne „vetřelce“ - včelařovu ruku. Určitě jej při tom bodne. Proti tomu pomůže jednoduchý prostředek. Na včely, kterých se v uličkách shromažďuje stále víc a víc, foukneme trochu kouře, před nímž se včely snaží utéci do méně zakouřených prostor v úlu a plástových uličkách. Jedna vydatná dávka kouře stačí. Příliš intenzivním zakouřením dosáhneme pravého opaku. Mírné včely začnou útočit, včely vyháníme z plástů, případně i z úlu. Je ovšem velmi důležité, abychom dávku kouře použili dříve, než při odstranění fólie nebo stropního prkénka včely zaútočí. Platí to zejména tehdy, musíme-li otevřít úl za špatného počasí, kdy jsou všechny létavky doma, stejně jako u bodavých včel. Čím déle pracuji se včelami sám nebo jsem při tom, když včelař otvírá úl, tím větší mám dojem, že váhavost má za následek větší počet bodnutí, než když se včelám jasně ukáže, kdo je tady pánem. Při použití dýmáku musíme sice práci rovněž přerušit, ale intenzitou zmáčknutí měchu můžeme regulovat množství dýmu. K přípravě kouře se podle možností včelaře nebo místních zvyklostí používá mnoho materiálů. Kromě dýmkového tabáku to může být dubová práchnivina, smrkové nebo jedlové jehličí, sušený řebříček nebo sláma. Vhodné jsou i staré jutové pytle, které vydrží dlouho doutnat a jejichž kouř je pro včelaře příjemný. Nedoporučuje se používání dřevěných hoblin; jejich kouř dráždí oči a ztěžuje práci. V posledních letech jsou k dostání spreje na ochranu proti včelám. Kapalina v nádobce je aromatizovaná kyselinou karbolovou, která je včelám odporná. Pro krátkodobou práci jsou spreje velmi výhodné a nemusíme zapalovat dýmák. Přesto bych jejich používání při delší práci se včelami místo dýmáku nedoporučoval. Včely jsou potom totiž bodavější. Osvědčily se při vyhánění létavek z nástavků, nebo při otevření česna po přesunu úlů, hlavně pokud byly použity úly s kočovnými předsíňkami. Krátká dávka tekutiny způsobí, že létavky okamžitě odletí a klín na uzavření česna nebo jiný uzávěr můžeme odstranit, nebo naopak nasadit, aniž by se ve větším množství vyhrnuly včely trpící nedostatkem vzduchu.
Pomůcky, zařízení
V každém případě potřebujete příruční, dobře vybavenou bedýnku s nářadím, ve které je kladívko, kleště, nůžky, dláto, šroubovák a v neposlední řadě pevný rozpěrák, který je prakticky nezbytný při práci se včelstvem nejen při uvolňování přitmelených rámků, ale i na odstraňování voskových a plástových přístavků z rámků a stěn úlu. Na uzavírání úlů potřebujeme uzávěr, který umožňuje jejich snadné otevírání i zavírání. Papír a psací potřeby potřebujeme k tomu, abychom si mohli dělat poznámky do notesu, nebo přímo na úl.
První investice pro 3 včelstva
Vybavení:
12 nástavků
4 dna
4 příslušenství k úlům, popruh na stažení nástavků, mateří mřížka, krmítko, 12 rámků
4 kg mezistěn rojáček, kukla, rukavice, dýmák,smetáček, rozpěrák, trafo na zatavování mezistěn, děrovač rámků, drát na mezistěny, drobné součásti, nářadí
Investice na včelstvo a oddělek
pořízení nářadí a úlů
nákup 3 včelstev
Protože v prvních dvou nebo třech letech nevíme zcela jistě, že ve včelaření budeme pokračovat, měli bychom náklady omezit na minimum. V tabulce je uvedeno nejnutnější vybavení bez cen. Dnešní ceny mohou být samozřejmě jiné. Vybavení potřebné pro začátek vychází z toho, že včelař začíná se 3 včelstvy nakoupenými na jaře. Pro roj nebo oddělek musíme mít připravený další kompletní úl. Na nákladech na nákup úlů ušetříme, když nakoupíme úly stavebnicové, nebo pokud máme možnost, úly použité. Při nákupu stavebnice můžeme ušetřit podle nabídek firem až 25 % ceny vzhledem k cenám úlů sestavených. Pro sestavení úlu musíme mít samozřejmě nějaké kutilské znalosti a trochu zručnosti. Neškodí ani malá dílnička. Při zakoupení použitého úlu se musíme přesvědčit o jeho kvalitě. Zásadně nekupujeme úly vybavené rámky dnes již nepoužívaných rozměrů a zastaralé konstrukce. Před usazením včelstva musíme v každém případě celý úl dokonale vyčistit, jeho součásti uvést do provozuschopného stavu a dezinfikovat ožehnutím plamenem. Nákladný medomet si začátečník při zahájení chovu včel hned pořizovat nemusí. Někdy nám prodá použitý, dobře udržovaný cenný medomet včelař, který si pro rozšířený chov pořídil výkonnější stroj.
Sousední včelaři nechají často mladšího kolegu vytočit med na jejich medometu. Když už si začínající včelař nějaký jednoduchý medomet koupí, měl by se tento přístroj dát alespoň přestavět na elektrický pohon a měl by mít výměnný koš. Na krmení - zejména pro zimní 4zakrmení včelstev - musíme ještě v pozdním létě k nákladům připočítat asi 12 kg cukru na jedno včelstvo. Léky proti varroáze nás přijdou na 15 Kč. Začínajícímu včelaři chybí při práci se včelstvem především praktické zkušenosti. Aby je co nejrychleji získal, je důležité, aby při každé prohlídce včelstva navázal na předcházející pozorování a dovedl z nich vyvodit správný závěr. Proto jsou u každého včelstva nezbytné poznámky o vykonané práci, výsledcích pozorování a zjištěních, protože to všechno výrazně ulehčuje včelařovu činnost. Potřebujete to všechno pouze napsat na papír, který uschováte v úlu pod víkem. Před každým zásahem nebo otevřením úlu si poznámky pročtete, takže hned vidíte, kdy jste naposled včely prohlíželi, co jste pozorovali a co jste podnikli. Když potom v zimě všechny záznamy porovnáte, můžete posoudit, nakolik byly vaše zásahy do včelstva správné.
Kukla, rukavice, včelařský oděv. Začínat včelařit bez vhodné kukly by nebylo rozumné. Mladý včelař nemá ještě zkušenosti, jak se úspěšně bránit především bodnutím do hlavy a obličeje.
Dobrá kombinovaná kukla, kterou si nasazujeme na hlavu, je velmi dobrá. Zpočátku si na ni musíme trochu zvykat. Včelařské rukavice správné velikosti chrání sice ruce, ale jak každý brzy pozná, je to na úkor jemnosti práce se včelami. Kdo nemá přecitlivělou kůži nebo není alergický na včelí bodnutí, měl by si zvyknout pracovat bez rukavic. Dlouhé volné rukávy umožní včelám poletujícím kolem, aby se dostaly mezi něj a ruku nebo paži. Zcela určitě vás tam bodnou, protože rukáv je přitlačí a včely se pak cítí ohroženy. Včelařský oblek má na rukávech a nohavicích stahovací gumový proužek; látka tam přiléhá těsně na kůži, takže včely nemohou vniknout dovnitř. To je důležité hlavně u nohavic. Včely, které spadnou na zem, velmi rády šplhají po nohou, až se dostanou do tmy. Jejich přítomnost poznáme často až tehdy, když nás bodnou. Kdo nemá včelařský oděv, může si pomoci gumovými holínkami, především při práci se včelami po deštivém počasí.
Dýmák - každé otevření úlu berou včely jako vyrušení, kterému je třeba se bránit. Nebodavé včely nejdříve svými těly ihned pokryjí všechny otvory, jako např. uličky mezi plásty. Toto opatření zabrání rovněž přílišnému úniku tepla. Při uchopení rámku za této situace nic zvláštního, že se včely shluknou a že občas některá z nich napadne „vetřelce“ - včelařovu ruku. Určitě jej při tom bodne. Proti tomu pomůže jednoduchý prostředek. Na včely, kterých se v uličkách shromažďuje stále víc a víc, foukneme trochu kouře, před nímž se včely snaží utéci do méně zakouřených prostor v úlu a plástových uličkách. Jedna vydatná dávka kouře stačí. Příliš intenzivním zakouřením dosáhneme pravého opaku. Mírné včely začnou útočit, včely vyháníme z plástů, případně i z úlu. Je ovšem velmi důležité, abychom dávku kouře použili dříve, než při odstranění fólie nebo stropního prkénka včely zaútočí. Platí to zejména tehdy, musíme-li otevřít úl za špatného počasí, kdy jsou všechny létavky doma, stejně jako u bodavých včel. Čím déle pracuji se včelami sám nebo jsem při tom, když včelař otvírá úl, tím větší mám dojem, že váhavost má za následek větší počet bodnutí, než když se včelám jasně ukáže, kdo je tady pánem. Při použití dýmáku musíme sice práci rovněž přerušit, ale intenzitou zmáčknutí měchu můžeme regulovat množství dýmu. K přípravě kouře se podle možností včelaře nebo místních zvyklostí používá mnoho materiálů. Kromě dýmkového tabáku to může být dubová práchnivina, smrkové nebo jedlové jehličí, sušený řebříček nebo sláma. Vhodné jsou i staré jutové pytle, které vydrží dlouho doutnat a jejichž kouř je pro včelaře příjemný. Nedoporučuje se používání dřevěných hoblin; jejich kouř dráždí oči a ztěžuje práci. V posledních letech jsou k dostání spreje na ochranu proti včelám. Kapalina v nádobce je aromatizovaná kyselinou karbolovou, která je včelám odporná. Pro krátkodobou práci jsou spreje velmi výhodné a nemusíme zapalovat dýmák. Přesto bych jejich používání při delší práci se včelami místo dýmáku nedoporučoval. Včely jsou potom totiž bodavější. Osvědčily se při vyhánění létavek z nástavků, nebo při otevření česna po přesunu úlů, hlavně pokud byly použity úly s kočovnými předsíňkami. Krátká dávka tekutiny způsobí, že létavky okamžitě odletí a klín na uzavření česna nebo jiný uzávěr můžeme odstranit, nebo naopak nasadit, aniž by se ve větším množství vyhrnuly včely trpící nedostatkem vzduchu.
Pomůcky, zařízení
V každém případě potřebujete příruční, dobře vybavenou bedýnku s nářadím, ve které je kladívko, kleště, nůžky, dláto, šroubovák a v neposlední řadě pevný rozpěrák, který je prakticky nezbytný při práci se včelstvem nejen při uvolňování přitmelených rámků, ale i na odstraňování voskových a plástových přístavků z rámků a stěn úlu. Na uzavírání úlů potřebujeme uzávěr, který umožňuje jejich snadné otevírání i zavírání. Papír a psací potřeby potřebujeme k tomu, abychom si mohli dělat poznámky do notesu, nebo přímo na úl.
První investice pro 3 včelstva
Vybavení:
12 nástavků
4 dna
4 příslušenství k úlům, popruh na stažení nástavků, mateří mřížka, krmítko, 12 rámků
4 kg mezistěn rojáček, kukla, rukavice, dýmák,smetáček, rozpěrák, trafo na zatavování mezistěn, děrovač rámků, drát na mezistěny, drobné součásti, nářadí
Investice na včelstvo a oddělek
pořízení nářadí a úlů
nákup 3 včelstev
Protože v prvních dvou nebo třech letech nevíme zcela jistě, že ve včelaření budeme pokračovat, měli bychom náklady omezit na minimum. V tabulce je uvedeno nejnutnější vybavení bez cen. Dnešní ceny mohou být samozřejmě jiné. Vybavení potřebné pro začátek vychází z toho, že včelař začíná se 3 včelstvy nakoupenými na jaře. Pro roj nebo oddělek musíme mít připravený další kompletní úl. Na nákladech na nákup úlů ušetříme, když nakoupíme úly stavebnicové, nebo pokud máme možnost, úly použité. Při nákupu stavebnice můžeme ušetřit podle nabídek firem až 25 % ceny vzhledem k cenám úlů sestavených. Pro sestavení úlu musíme mít samozřejmě nějaké kutilské znalosti a trochu zručnosti. Neškodí ani malá dílnička. Při zakoupení použitého úlu se musíme přesvědčit o jeho kvalitě. Zásadně nekupujeme úly vybavené rámky dnes již nepoužívaných rozměrů a zastaralé konstrukce. Před usazením včelstva musíme v každém případě celý úl dokonale vyčistit, jeho součásti uvést do provozuschopného stavu a dezinfikovat ožehnutím plamenem. Nákladný medomet si začátečník při zahájení chovu včel hned pořizovat nemusí. Někdy nám prodá použitý, dobře udržovaný cenný medomet včelař, který si pro rozšířený chov pořídil výkonnější stroj.
Sousední včelaři nechají často mladšího kolegu vytočit med na jejich medometu. Když už si začínající včelař nějaký jednoduchý medomet koupí, měl by se tento přístroj dát alespoň přestavět na elektrický pohon a měl by mít výměnný koš. Na krmení - zejména pro zimní 4zakrmení včelstev - musíme ještě v pozdním létě k nákladům připočítat asi 12 kg cukru na jedno včelstvo. Léky proti varroáze nás přijdou na 15 Kč. Začínajícímu včelaři chybí při práci se včelstvem především praktické zkušenosti. Aby je co nejrychleji získal, je důležité, aby při každé prohlídce včelstva navázal na předcházející pozorování a dovedl z nich vyvodit správný závěr. Proto jsou u každého včelstva nezbytné poznámky o vykonané práci, výsledcích pozorování a zjištěních, protože to všechno výrazně ulehčuje včelařovu činnost. Potřebujete to všechno pouze napsat na papír, který uschováte v úlu pod víkem. Před každým zásahem nebo otevřením úlu si poznámky pročtete, takže hned vidíte, kdy jste naposled včely prohlíželi, co jste pozorovali a co jste podnikli. Když potom v zimě všechny záznamy porovnáte, můžete posoudit, nakolik byly vaše zásahy do včelstva správné.
